Dřevostavba – kamenný obklad fasády

Jak je známo, použití přírodních materiálů je stále velmi oblíbené. Kámen i dřevo mají téměř neomezené použití. Samotná dřevostavba nemusí nutně obsahovat jenom dřevo. Při její realizaci je možné použít kámen například jako podezdívku. Také se nabízí kamenný obklad pro obložení části fasády.

Klasický obklad fasády lze realizovat buď z kamene přírodního, nebo umělého. Obě dvě varianty se lepí na speciální podklad, který zaručí dlouhou životnost. Spousta firem nabízí obklady všeho druhu pomocí umělého kamene.

Obklad fasády z umělého kamene

Díky své ceně i efektu se použití umělého obkladového kamene rozmáhá. Na první dojem působí hezky, ale při bližším ohledání jde vidět, že se rastr použitého kamene opakuje, a nejde tedy o pravý kámen. Výrobci sice používají pro výrobu kamenného obkladu několik desítek až stovek forem, ale přeci jen se rastr může sem tam objevit stejný. Teď už záleží na klientovi, pro kterou variantu se rozhodne. Stejné použití jako na fasádách najde umělý kámen v interiéru, při obkladu stěn či okolí krbu.

Umělý kámen se vyrábí z lehčeného foukaného betonu se speciálními přísadami, které zaručují mrazuvzdornost, žáruvzdornost a dlouhou životnost výrobku. Umělý kámen je dobře opracovatelný, vzhledem ke své nízké hmotnosti je aplikace na fasádu domu lehká, životnost se pohybuje v řádech desítek let. Najdou se zde však i nevýhody umělého kamene. Kámen je sice odolný vůči povětrnostním podmínkám, ale po určité době může vlivem slunečních paprsků částečně ztratit svoji barvu. Občas se také na povrchu může objevit takzvaný vápenný výkvět. Jedná se o kosmetickou vadu betonových výrobků, jakožto přirozeného nežádoucího jevu při zrání betonu. Výrobci a prodejci sice tvrdí, že sám od sebe vlivem povětrnostních podmínek časem zmizí, ovšem již neřeknou za jak dlouho. Tento proces může v závislosti na konkrétním příkladu trvat několik měsíců i let.

Obklad fasády z přírodního kamene

Použití přírodního kamene je obecně náročnější. Je to dáno především tím, že plošná hmotnost obkladu z přírodního kamene je 25 – 60 kg/m2, čímž jsou kladeny vysoké požadavky na nosnost stěny. Ovšem najdou se i typy kamenných obkladů, které jsou lehčí než jejich betonové imitace. Obklad z přírondího kamene je určen především pro ty, co mají rádi přírodní materiál a originalitu. Nikdy totiž nenajdete stejný kámen a nestane se tak, že by se prvky na fasádě opakovaly.

Kamenný obklad je prakticky nezničitelný

Co je asi největší výhodou, je životnost kamene. Jedná se prakticky o nezničitelný materiál, který je odolný vůči všem povětrnostním podmínkám. Příkladem jsou stavby z kamenne po celém světě, které stojí již několik století a nejeví značné opotřebení nebo poškození. Oproti imitacím z betonu je zase hůře opracovatelný a řezání a broušení je náročné. Nevýhodou může být pro některé investory vyšší cena, která je dána především těžebními podmínkami. Vzhledem k tomu, že kamenná fasáda nevyžaduje údržbu jako klasická fasáda s omítkou a má daleko vyšší životnost a lepší vzhled, dojde realizací kamenného obkladu ke zvýšení hodnoty nemovitosti.

Kamenný obklad je, stejně jako umělý kámen, možné využít i pro obklad interiérových stěn. Použít jej můžete v obývacím pokoji, ložnici i v koupelně. Díky svým tepelně technickým vlastnostem dobře akumuluje teplo a je tedy vhodný k obkladu krbových kamen. Kámen teplo naakumuluje a po dlouhou dobu jej následně vyzařuje do prostoru.

Někdo by mohl tvdit, že lepší volbou je imitace kamene, jelikož je umělý kámen dodáván v několika tvarech a strukturách a příroní kámen pouze v typických nerovnoměrných a nepravidelných tvarech. To je ovšem omyl. Standardně jsou nabízeny kameny opracované řezáním do obdélníků nebo čtverců, ze kterých je možné vytvořit libovolné mozaiky. Dostupné jsou také modulové obkladové kameny, které jsou již z výroby k sobě slepeny v určitých modulech, které do sebe zapadají a tvoří tak skládačku, která urychlí obklad fasády domu.

Tip: Nezaujal vás kamenný obklad fasády dřevostavby? Co takhle dřevěný venkovní obklad fasády?

Jak udělat kamenný obklad na fasádu?

Kámen nelze přímo lepit na fasádu dřevostavby, a to kvůli naprosto odlišným fyzikálním vlastnostem obou materiálů. Jako podklad pro obklad se používají cementovláknité desky, které rozdíly vlastností mezi materiály vyrovnají. Cementovláknité desky pro zhotovená kamenného obkladu jsou rozměrově a tvarově stálé, pevné v ohybu a lehké pro snadnou montáž na nosnou konstrukci.

S obkladem přírodním kamenem se musí počítat již při navrhování stavby, aby dřevěná konstrukce měla dostatečnou nosnost. Nosná konstrukce domu a samotného obkladu by měla být posouzena obdorným statikem, který prokáže dostatečnou únosnost a stabilitu konstrukce. Cementovklánité desky se kotví vruty nebo šrouby na osazenou ocelovou nebo dřevěnou konstrukci. Důležité je myslet na dilatační spáry kamenného obkladu. Kámen sice nevykazuje velké rozměrové změny vlivem teploty nebo vlhkosti, ale i přesto je potřeba zhotovit dilatační celky v rozměrech max. 4 x 4m a také především v dilatačních spárách základové desky a nosné svislé konstrukce.

Penetrace cementovláknitých desek

Prvním krokem ve zhotovení kamenného obkladu na připravenou nosnou konstrukci je zhotovení kontaktního můstku penetrací. Ta se nanese štětcem nebo válečkem celoplošně na jednotlivé desky a zvýší tak přilnavost kamenného obkladu k podkladu. Po nanesení penetrace náselduje technologická pauza cca 24 hodin.

Lepení kamenného obkladu

Na napenetrovaný podklad se nanese k tomu určený lepicí tmel ocelovou zubovou stěrkou. Tmel musí být určený k lepení obkladu v exteriéru, musí být mrazuvrzdorný a voděodolný.  Kamenný obklad se před aplikováním očistí od hrubých nečistot. Pro zajištění rovinatosti první řady se použije prkno nebo lať, která se pomocí vodováhy vyrovná do roviny a zajistí proti sesunu nebo sklopení. Obklad se zhotovuje vždy od rohu stavby. Případné zkrácení obkladu se provádí ve vnitřním rohu nebo v ploše plochy stěhny. Obklad berte vždy zároveň z více palet nebo balení. Předejdete tak velkým plochám s rozdílnou barevností nebo odstínem.

Další řada obkladu by měla být přesazena o 1/2 až 1/3 délky obkladu oproti nižší řadě. Neměla by v žádném případě vzniknou průběžná spára. Pokud je realizován obklad beze spár, obklad se klade na sraz. Pokud je realizován obklad se spárami, pro jejich vytvoření se použijí plastové obkladačské kříže nebo klínky. Za jeden den můžete zhotovit nanejvýš 4-5 řad kamenného obkladu. V případě více řad nad sebou by se mohl kamenný obklad vlastní tíhou sesunout dolů. Proto je důležité vždy po provedení 4-5 řad nechat lepidlo zaschnout optimálně jeden den a poté v lepení kamenného obkladu pokračovat.

Bude vás zájímat: Kamenné obklady jsou odolné, trvanlivé, mají dlouhou životnost a při správném použití vypadají fantasticky. Stejně tak dobře vypadá také dřevěný obklad fasády. Přečtěte si tento článek a posuďte sami.

Po uplynutí technologické pauze, která je vždy uvedena na obalu výrobce lepicí hmoty je možné vyspárovat obklad. To se provedena speciálními spárovacími tmely, které jsou nanášeny spárovacím pytlem nebo gumovou stěrkou. Vyhlázení spáry je prováděno hladítkem, popř. častým řešením je vyhlazení gumovou hadicí. Spára tak získá půlkruhově vyplněnou spáru. Odlišný tmel je nutné použít pro spárování dilatačních spár kamenného obkladu. Pro tyto spáry se používá speciální trvale pružný tmel, který vlivem smršťování a roztahování nepopraská s nedrolí se.

Impregnace kamenného obkladu

Pokud  je obklad v trvale vlhkém prostředí nebo je vystaven rozmarům počasí, je vhodné jej opatřit imregnačním hydrofobizačním přípravkem, který zajistí rychlý odvod vody. Kamenný obklad tak nenasákne a eliminuje se riziko popraskání obkladu vlivem působení mrazu. Hydrofobizační přípravek se nanáší buď štětkou nebo nástřikem. Důležité je provedení nástřiku až po delší době (min 2 týdnech) aby se stavební vlhkost z lepidla, spárovacího tmelu a kamenného obkladu mohla zavčas odpařit a nezůstala v obkladu.

TIP: Stavíte dům svépomocí? Přečtěte si seriál Jak postavit dům, kde se dozvíte vše o stavbě domu od zemních prací až po sřechu domu.

Cena kamenného obkladu

Ať se jedná o kamenný obklad z přírodního nebo umělého kamene, jistě to nebude levná zálěžitost. Vzhledem k tomu, že kamenný obklad vypadá opravdu nádherně a zvýší díky svým vlastnostem i hodnotu nemovitosti, je tato částka adekvátní.

Kamenný obklad oproti klasické fasádě navýši cenu kvůli nutnosti realizovat nosnou konstrukci obkladu s cementovláknitou deskou. Dřevěná konstrukce z dřevěných hranolů je zálěžitostí pár stovek až tisíců korun. Ocelová nosná konstrukce kamenného obkladu je o něco dražší. Samotný podklad z cementovláknité desky tl. 20 mm stojí cca 370,-Kč/m2.

Kamenný obklad z přírodního kamene stojí v závislosti na druhu kamene a způsobu opracování od 600 do 1800 Kč/m2. Kamenný obklad z umělého kamene se dá sehnat již od 400 Kč/m2 do 1200 Kč/m2. Vyjímkou však nejsou ani obklady za 1500 Kč/m2 a více. Nejčastěji se však cena obkladu z umělého kamene pohybuje okolo 700 – 900 Kč/m2.

Další položkou v rozpočtu jsou penetrační prostředky, lepicí a spárovací tmely, příp. hydrofobizační přípravky. Penetrace, tmely a hydrofobizační přípravky vyjdou na cca 100 – 130 Kč/m2.

Obkladači si ta obklad stěn z přírodního nebo umělého kamene účtují od 350,-Kč/m2.

Kolik tedy celkově stojí kamenný obklad?

Po sečtení všech položek od samotného zřízení nosné konstrukce obkladu přes lepení obkladu, spárování obkladu až po impregnaci obkladu, vyjde tento obklad na minimálně 1500,-Kč/m2. Cene se však může vyšplhat až na 3000,-Kč/m2 kamenného obkladu.

Záleží čistě na klientovi, jaké kamenivo si zvolí. Ideální je volit lokální kámen, čímž se výrazně sníží cena za dovoz. Umělý kámen nemusí vždy působit přirozeně, pokud tedy uvažujete o jeho použití, přirozeněji vždy bude vypadat kámen přírodní, protože dva stejné kousky určitě nenajdete.