Hrázděné dřevostavby

Tato na pohled krásná a romantická stavba se u nás vyskytuje především v oblasti Krušných hor. Je to pozůstatek po německé kolonizaci tohoto území z přelomu 18. a 19. století. Jedná se o dřevěný skelet, vyplněný především cihelným zdivem. Hrázděné dřevostavby se u nás stále stavěly i přes značné zvýšení nákladů vlivem zdražování dřeva a jeho dopravy. Dny hrázděných dřevostaveb byly sečteny ve chvíli, kdy se zpřísnily protipožární požadavky na veškeré stavby. Pojďme si teď popsat tyto stavby z konstrukčního hlediska.

Stěny hrázděné dřevostavby

Tvoří je tesařsky spojené svislé a vodorovné hraněné trámy, které jsou ještě vzepřeny pomocí šikmých vzpěr. Propojením těchto trámů se vytvoří pole, které jsou poté vyplněny cihelným zdivem. Vodorovné trámy poté nesou stropní konstrukci. Kostru stěn tvoří prahy, sloupky, vzpěry, paždíky a vaznice.

Prahy hrázděné dřevostavby

Do prahů, které rovnoměrné roznášejí veškeré zatížení stěny do podezdívky, se čepují všechny vzpěry a sloupky. Obvykle byly obdélníkového průřezu 180/160 mm a na podezdívku se pokládaly „naplocho“. Používalo se na ně dřevo, které bylo odolnější proti vlhku. Především borovice, modřín a dub. Prahy se spojují v rozích k sobě a k prahům pod vnitřní zdí. Důležité je správné ukotvení k podezdívce a dokonalá izolace, jelikož by od něj mohly nahnít i ostatní dřevěné konstrukce.

Sloupky

Vždy jsou zakotveny do prahu a dle umístění je rozlišujeme na střední, nárožní, vazní, dveřní a okenní. Průřez závisí na vzájemné vzdálenosti s ostatními sloupky a pohyboval se od 100/100 mm po 180/180 mm. Sloupky, které jsou na rohu, musí unést větší zatížení, a proto jsou o 20 až 30 mm širší než ostatní. Osové vzdálenosti sloupků se doporučují 1 m. Při větším zatížení se mohou snížit na 0,75 m. Vazní sloupky jsou takové, které jsou zároveň i sloupky příčkových stěn. Sloupky jsou poté svázány společně se vzpěrami pomocí ližin.

Čtěte dále: Neobyčejnost, krása a příroda v roli architekta – to jsou srubové stavby.

Vzpěry

V podélném směru ztužují stěny a vkládají se mezí ližinu a práh. Na mnoha stavbách můžeme pozorovat vzpěry dvě, které jsou k sobě šikmé a tvoří pomyslné písmeno X. Ze statického hlediska to není nutné, tudíž se tato konstrukce používala především z estetických důvodů.

Paždíky

Krátké vodorovné trámky tvořící parapety a nadpraží u okenních otvorů. Mohou sloužit i jako pomocné rozdělující prvky, které pak dělí stěnu na menší úseky. Zapouštějí se do sloupků nebo do vzpěr. Používal se stejný nebo menší profil než u přiléhajícího sloupku či vzpěry.

Stropnice

Hrázděné stavby jsou specifické tím, že každé podlaží je samostatný celek. Pokud chceme na stropnicích postavit další patro, je nutné na ně položit nový práh a začít celou konstrukci vystavovat stejně jako patro předchozí.

Vyzdívání hrázděné dřevostavby

Zdění probíhalo klasickými pálenými cihlami pomocí vápenné nebo vápenocementové malty. Vzhledem k použití šikmých vzpěr vyžadovalo zdění velkou zručnost stavitelů, jelikož se cihly musely šikmo zasekávat, aby ke konstrukci těsně přiléhaly. Velkou nevýhodou však byla nízká tepelná izolace. Zateplení se provádělo zevnitř a znamenalo značné zmenšení půdorysné plochy místností.