Jak postavit dům – jak omítat

Jednou z prvních dokončovacích prací je nanášení omítky. Základní dělení omítek je na vnitřní a vnější (fasáda). Nejenže má omítka estetické vlastnosti a dává tak domu vzhled, jaký si investor přeje, ale její účel užití je mnohem širší. Omítání je úprava povrchů, které se musí věnovat zvláštní pozornost. Omítka totiž tvoří ochrannou vrtsvu obvodového zdiva, chrání ho před povětrnostními vlivy, deštěm, sněhem a nárazy. V tomto článku se podíváme na to, jak omítat.

Účel užití omítek

Potrpíte-li si na vzhled svého domu a klasická „hladká“ fasáda se vám zdá všední, výrobci vám nabízejí širokou škálu ztvárnění povrchu. Můžete si tak vybrat mezi rýhovanou omítkou na několik způsobů, mozaikovou omítkou, zrnitou omítkou anebo omítkou s vyražením vzoru.

V případě staré nebo velmi nekvalitně zhotovené stěny slouží omítka především k vyrovnání nerovností. Omítkou se také zakrývá vedení instalací ve stěnách, překrývá menší díry, trhliny a hnízda. V případě použití tradiční třívrstvé omítky o tloušťce cca 30 mm je možné srovnat i výraznější nerovnosti.

Venkovní omítka se může volit i jako tepelně-izolační, do které je přimísena drť expandovaného polystyrenu. Tato omítka nejenže zvýší tepelný odpor konstrukce, ale také její tloušťku. Standardní tloušťka takové omítky se pohybuje okolo 40 – 60 mm. Záleží na projektovém návrhu, zda konstrukce pouze s tepelně-izolační omítkou vyhoví. V opačném případě je rozhodně lepší variantou volit tepelný izolant s tenkovsrtvou fasádní úpravou.

U rekonstrukcí objektů je velmi často problém se vzlívající vodou ve svislých konstrukcích. S tím je často spojen i výkvět solí na povrchu stěny, v horším případě pak výskyt plísní. V tom případě je potřeba volit různá sanační opatření. Jedním z nich je sanační omítka. Ta vás sice před vlhkostí neochrání, ale zamezí výkvětu solí. To je způsobeno zejména velikosti pórů v omítce, které jsou několikrát větší než v obyčejné, klasické omítce. Vlhkost, která se dostane do pórů, se zde vypaří, projde do interiéru a nezanechá za sebou stopu.

V účelových objektech se také využívají omítky barytové (k odstínění ionizojícího záření), magnetické, protipožární, akustické a štukatérské, které můžeme spatřit u historických staveb s výraznými ozdobnými fasádními prvky.

Omítkové směsi urychlí práci

Asi každý zná tradiční třívrstvou omítku, která se skládá z cementového postřiku (špricu), jádrové omítky a finální povrchové úpravy – štukové omítky. Jádrová omítka je umíchána z vody, písku a vápna v určitém poměru. Zastaralý, leč stále používaný způsob omítání především u rekonstrukcí. U starých a historických objektů se také setkáváme s hliněnou omítkou skládající se ze směsi jílu, písku, vody a organické hmoty. V případě rovného povrchu u stěn ze systémových broušených tvárnic a zateplovacího systému se dnes ale využívají omítkové směsi pytlované. Dle materiálů podkladu, vlastností a povrchové struktury omítky si vyberete směs přímo pro vaši potřebu. Ta se následně smíchá s vodou ve výrobcem určeném poměru, směs se nechá přibližně 5 minut odpočnout a může se nanášet nerezovou stěrkou na konstrukci. Tloušťka těchto omítek býva nejčastěji do 5 mm.

Nanášení omítek na stěnu

Při nanášení omítek je na výběr ze dvou způsobů – ruční a strojní. Strojní omítání je logicky méně pracnější, rychlejší, ale i tak se nevyhnete zednické lžíci, hladítku a srovnávací lati. Oba způsoby probíhají obdobně, jen u strojního omítání se omítková směs na stěnu nanáší pomocí trysky pod tlakem z omítačky. Cena za m2 strojního omítání se pak pohybuje okolo 200-350 Kč.

Kdy omítat

Omítky je možné provádět po dokončení všech mokrých procesů a řádném vyschnutí. Okolní teplota musí být min. 5 °C, při teplotě nad 30 °C nebo velkém proudění vzduchu je nutné přijmout opatření proti rychlému vysychání čerstvě provedené omítky (ochrana proti přímému oslunění). Podklad musí být nosný, prostý prachu, volných částic, výkvětů soli popř. zbytků bednícího oleje. Savý podklad se musí navlhčit nebo opatřit kontaktním můstkem.

Jak udělat omítku svépomocí?

– připraví se podklad, který je potřeba před nanášením omítek zbavit všech nečistot, prachu a volných částic. V případě, že se jedná o velmi savý podklad, je nutné jej před aplikováním omítky navlhčit.
– před omítáním je vhodné zakrýt veškeré zařízení, zárubně, okna, parapety a jiné prvky, které by mohly být znehodnoceny.
– provede se cementový postřik, který zaručí dobrou přilnavost další vrstvy a vyrovná rozdíly v savosti v případě použití rozdílných stavebních materiálů. Nanesený cementový postřik se nechá minimálně 1 den zrát.
– následuje nanášení jádrové omítky. Připravená směs se nanáší nejprve na strop a dále se s omítáním pokračuje směrem dolů. Omítka se nanáší pomocí zednické lžíce. Pro snadnější aplikování se předchystají ocelové omítníky, které se na stěně zafixují pomocí malty a vyrovnají pomocí vodováhy. Nanášená omítka se tak lépe strhává hliníkovou latí. Po dokončení omítek se omítníky vyjmou a vzniklá rýha se zapraví. Omítka se nanáší v tloušťce, kterou určí výrobce. Větší tloušťka by mohla způsobit odpadávání směsi během omítání. Po nanesení omítek následuje technologická pauza. Obecně se říká, že každý 1 mm tloušťky omítky vyžaduje 1 den zrání.
– posledním krokem je provedení jemné štukové omítky (fajnová). Ta se nanáší pomocí nerezového nebo plastového hladítka a po mírném zavanutí se vyhladí pomocí jemného plstěného hladítka.
– po dokonalém vyschnutí omítky (min. 2 dny, lépe týden) se zhotoví finální nátěr dle přání investora.

Jádrová omítka svépomocí, návod na omítání, poměr složek omítky

Kontrola provedené práce

U provádění omítek se kontroluje zejména zahlazení hran a koutů a rovinatost povrchu (do 2 mm/2 m lati). V omítce by se po zatuhnutí neměly objevovat trhliny.