Základ domu je neodmyslitelná stavební konstrukce, plnící funkci statickou a nosnou. Základy přenášejí tíhu objektu včetně sil na objekt působících do základové půdy a zajišťují stabilitu celé stavby. Provádí se ihned po vykopání základové rýhy vylitím betonu přímo do rýhy, v případě složitějších základů nebo základů v členitějším terénu do bednění. Základ se zpravidla opatřuje ocelovým armováním, aby získal vyšší pevnost a tuhost, v některých případech postačuje beton prostý.
Beton vs. železobeton
Jak už bylo výše napsáno, základy se dělají zpravidla monolitické. V případě základů z prostého betonu nebo železobetonu se beton může vylívat přímo do rýhy nebo v případě požadavků na rovinatost základu do bednění. Zde si musí dát projektant pozor a rozšířit při výkopových pracech výkop o prostor pro manipulaci s bedněním. Bednění se musí zřizovat i tehdy, zda bude chtít investor zateplovat základy (v případě podsklepené budovy). Tepelný izolant se na nerovný povrch nedoporučuje kotvit. Povrch by se tak musel pracně osekávat a obrušovat, což je velmi nákladné.
Základová spára – co to je?
Základová spára je plocha přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Je to tedy styk zeminy se základovou konstrukcí. Plocha základové spáry se odvíjí od únosnosti zeminy a od tíhy objektu a hloubka založení záleží na charakteru objektu, hmotnosti stavby, klimatických, geologických a hydrogeologických podmínkách (zpravidla min. 0,8m, u nesoudržných zemin 1,2-1,5m). Základová spára má být před betonováním základů čistá, ručně zarovnaná, suchá a zaměřená. Základová spára musí být vždy vodorovná, pokud projektant neurčí jinak. Dále je nutné dbát na to, aby spára nepromrzla nebo se nerozmáčela. Z tohoto důvodu se doporučuje základy zhotovit ihned po ukončení etapy zemních prací.
IGP – inženýrsko-geologický průzkum
IGP je závazný podklad pro projektování základové konstrukce. Průzkumem se zjistí geotechnické poměry na staveništi, na základě kterých se stanový způsob založení objektu. Provádí jej pověřený pracovník odebíráním vzorku půd a při rozsáhlejších stavbách se zavádějí i sondy. Cílem průzkumu je zjistit dovolené namáhání zákl. půdy, hladinu podzemní vody, přítok vody do stavební jámy nebo rýhy, těžitelnost zeminy, stabilitu staveniště, chování zeminy ve stěnách výkopu.
Zeměřičské práce
Jestliže jsou na stavbě hotové stavební rýhy, tak v případě základových pásů zhotovených do bednění začínáme s vyměřením polohy bednění. Na stavbě jsou zhotoveny rohové nebo profilové lavičky naznačující polohu objektu. Napne se provázek z jedné lavičky z bodu vyznačeného hřebíkem na druhou protilehlou lavičku a to samé provedeme na dvou lavičkách ve směru kolmém na první provázek. Protnutí provázku určuje roh stavební konstrukce. Za použití olovnice a hřebu zaznačíme roh konstrukce do výkopu. Výškovou úroveň přenášíme buď za pomoci teodolitu z hlavních výškových bodů, nebo ji odměříme od laviček pomocí laťového kříže.
Prostupy a průchodky základy, zemnící pásek
Před samotným bedněním je také nutné zhotovit zemnicí pásek v úrovni základové spáry. Ten musí být umístěn v místech projektem určených tak, aby na něj bylo možné později napojit hromosvod. Pro inženýrské sítě, jako je kanalizace a vodovod zřídíme prostupy za pomoci dřevěného bednění. Rozměry prostupu jsou dimenzovány dle počtu vedených sítí a jsou zpravidla čtvercového průřezu. Pro ostatní sítě jako je elektřina, plyn, telefon aj. se zřídí průchodka z plastové chráničky (husího krku).
Pracovní postup zhotovení základových konstrukcí svépomocí
Před zahájením základových prací je nutné zkontrolovat základovou spáru, popř. ji dočistit pomocí lopaty. Stavbyvedoucí musí provést kontrolu polohového a výškového osazení základů.
V případě železobetonových základů se vylije podkladní beton v tloušťce dle dokumentace a v šířce budoucího základového pasu tak, aby výztuž nebyla ve styku se zeminou. Podkladní beton dosahuje většinou tl. 50 – 100 mm.
Před započetím betonáže je nutné podle dokumentace zřídit prostupy základy pro budoucí kanalizaci, vodovod, plynovod a průchodky realizované z plastových chrániček pro vedení elektrického kabelu aj. a zřídit zemnicí pásek pro budoucí hromosvod.
Následuje samotná betonáž. Čerpadlem betonu se začne dopravovat betonová směs do bednění a ukládá se z maximální výšky 1 m z důvodu možné deformace bednění vlivem nárazu betonové směsi z větší výšky. Uložený beton se hutní za pomoci ponorného nebo jiného druhu vibrátoru dle technologického předpisu.
Veškeré práce ustávají, jakmile beton získá potřebnou pevnost. Během zrání betonu je potřeba jej ošetřovat kropením 3-4x během dne po dobu několika dní a chránit před povětrnostními vlivy a mechanickým poškozením. Při slunečných dnech a za vysokých teplot je potřeba držet beton vlhký, nejlépe přikrýt plachtou a zabránit tak nadměrnému vysychání. Při dešti je zase vhodné beton přikrýt. Zabrání se tak vymývání pojiva z dosud nezatvrdlého betonu.
Položení ležaté kanalizace a vodovodní přípojky proběhne v místech dle projektu. U kanalizace kontrolujeme správný spád např. pomocí vodováhy. Kanalizace musí být vyvedena dostatečně vysoko. Po zajištění správné polohy se kanalizace, přípojka a ostatní průchodky zasypou pískovým obalem.
Po technologické pauze přichází na řadu zhotovení základové desky spojující všechny základové pasy, která dává základům jistou tuhost. Z vnitřní strany se mezi jednotlivými pasy zřídí štěrkopískový násyp o tloušťce až 20 cm, který se zhutní. Násyp umožňuje volné protékání vody a v zimním období nebude zamrzající voda nadzvedávat spodní stavbu.
Zhotoví se bednění podkladní desky (dřevěné nebo „ztracené bednění“), které bude naznačovat obrys domu a musí tak lícovat se základovými pasy. Do bednění se uloží armování z KARI sítě velikosti 150/150/6 (průměr oceli 6 mm, velikost ok 150 x 150 mm).
Provede se opět betonáž z předem určeného typu betonu o předepsané pevnosti. Beton se ukládá do bednění, hutní se a srovnává hliníkovou latí.
Po betonáži následuje technologická pauza 4-7 dní. Během technologické pauzy se beton musí opět ošetřovat a chránit před povětrnostními vlivy.
Kontrola provedené práce – přípustné odchylky u základových konstrukcí
Během stavebních prací kontroluje stavbyvedoucí popř. vedoucí čety kvalitu provedené práce. Před betonáží se kontroluje začištěná základová spára, během betonáže se kontroluje rovinatost podkladního betonu, zkonstruované bednění, jeho stabilita a výška. Taktéž probíhá kontrola uložení výztuže, minimálního krytí, hutnění betonu po vrstvách a rovinatost horního povrchu základového pásu, podkladní desky a umístění inženýrských sítí a prostupů.
TIP: Věděli jste, že porovnáním nabídek můžete ušetřit až 30 % nákladů?
Jeden formulář, vícero nabídek. Neztrácejte čas s hledáním firmy.
Odchylky pro bednění:
výška bednění: 5 mm na celou výsku bednění
rovinatost vnitřní strany bednění: 10 mm od roviny
vnitřní rozměr bednění: 10 mm na 1,0 m
Nezávazná poptávka
- Zadání poptávky je ZDARMA.
- Poptávka NENÍ závazná, nemusíte si tedy žádnou z nabídek vybrat.
- Porovnáním nabídek ušetříte až 30 % nákladů.