Který plynový kotel zvolit – konvenční, nebo kondenzační?

Díky plynofikaci měst a obcí se stále častěji upouští od vytápění pevnými palivy a přechází se na vytápění plynovými kotli. Důvodem je nejen levné vytápění, ale i jednoduchá instalace a snadný provoz kotle.

Plynové kotle však nabízí daleko více výhod. Spuštění kotle stisknutím tlačítka zabere nanejvýš pár vteřin, nemusí se složitě zatápět a často přikládat. Kotel je prakticky bezstarostný způsob vytápění, pochopitelně až na servisní zásahy a běžnou údržbu. Nespornou výhodou plynových kotlů je také vyšší účinnost spalování, která má vliv na výslednou spotřebu zemního plynu, tedy i na celkovou cenu vytápění a produkci emisí.

Moderní plynové kotle jsou vyráběny jako kompaktní jednotky, které v sobě mají zabudovanou řídicí jednotku, oběhové čerpadlo a expanzní nádobu. Není tak potřeba v technické místnosti na kotel napojovat tato zařízení a zabírat tak další instalační prostor. Některé typy kotlů jsou vybaveny také zásobníkem teplé vody, příp. průtokovým ohřevem (tzv. kombinované kotle).

Možnosti ohřevu teplé vody

Jak již bylo zmíněno, plynové kotle jsou dodávány s průtokovým ohřevem, příp. mají v sobě zabudovaný zásobník teplé vody. Zásobník je však o objemu jen pár desítek litrů a nemusí tak zcela pokrýt spotřebu vody domácnosti se čtyřmi členy. Tato varianta se hodí zejména tam, kde není dostatek místa pro zřízení nepřímotopného zásobníku většího objemu. Zásobník o objemu 80 – 160 l se umisťuje zpravidla pod závěsný kotel tak, aby rozvody byly co nejkratší. Zvýšené nároky na prostor tak často znemožní umístění kotle v malých a stísněných prostorách.

Konstrukce kotle

Plynové kotle Junkers se standardně nabízí ve dvou provedeních – stacionární a nástěnný. Stacionární kotel se umísťuje na podlahu, příp. vyvýšený betonový podstavec, závěsný plynový kotel lze pomocí pár šroubů ukotvit na stěnu. Z hlediska úklidu je závěsný kotel praktičtějším řešením. Kotel lze zavěsit na stěnu v technické místnosti, skladu, garáži, chodbě nebo dokonce v koupelně či v kuchyni.

Výkon plynového kotle

Výkon kotle je určen na základě potřeby tepla pro vytápění vzhledem k tepelně-technickým vlastnostem objektu, které určí projektant, nebo odborně způsobilá osoba. Výkon hořáku lze standardně plynule regulovat v určitém rozmezí (nejčastěji 20 % – 100 % výkonu) a je vždy vhodné volit výkon kotle o něco vyšší pro případ náhlé vyšší potřeby tepla, nebo pro případ napojení akumulačního zásobníku na kotel.

Konvenční, nebo kondenzační kotel?

Základní rozdíl mezi konvenčním a kondenzačním kotlem je ve způsobu spalování zemního plynu a v jejich účinnosti. V dnešní době se klade důraz na zvyšování efektivity využívání energie, úspor energie a na snižování emisí a právě kotle na zemní plyn nabízí vysokou účinnost spalování, což je předpokladem pro méně nákladné vytápění. Účinnost kotlů je různá, začíná však na 80 % a dosahují až 95 %. Konveční kotle pracují s tzv. výhřevností. Naproti tomu kondenzační kotle pracují se spalným teplem a díky tomu dosahují účinnosti až 109 %. Spalováním zemního plynu dochází mimo jiné i k produkci vodní páry, která je obsažena ve spalinách. U běžných kotlů je energie obsažená do vodní páře nevyužita a odchází komínem do ovzduší. Kondenzací vodní páry se uvolní tzv. latentní teplo, které je využito pro vytápění objektu či ohřevu vody. Zkondenzovaná voda je poté vypuštěna, z čehož plyne nutnost zajistit spolehlivý odvod kondenzátu do kanalizace.