Co je nízkoenergetická stavba?

Energetická náročnost staveb je v dnešní době velice populárním tématem odborných i neodborných sdělovacích prostředků. Hlavním důvodem je samozřejmě ochrana životního prostředí, ale neméně zajímavá je i finanční stránka nízkoenergetických staveb. Tedy fakt, že nám ušetří spousty peněz na vytápění či odvětrávání a samozřejmě na rekonstrukce spojené s tepelnými mosty.

Chceme-li mluvit o energetické náročnosti staveb, bude nás zajímat řada faktorů. Tím nejdůležitějším je součinitel prostupu tepla U [W/(m²∙K)]. Ten v podstatě udává, kolik tepla obvodová konstrukce propustí do venkovního prostředí. Snahou samozřejmě je, aby to bylo co nejméně. Pokud si vybereme běžné stavební materiály, máme dvě možnosti, jak hodnotu součinitele prostupu tepla vylepšit. Tou první je masivní dodatečné zateplení, druhou pak navržení půlmetrových obvodových stěn z keramiky či pórobetonu. Výslednou energetickou náročnost budovy pak dále ovlivní její tvar, celková plocha otvorů v obvodové konstrukci a náklady na vytápění v kombinaci s větráním.

Jaké nízkoenergetická stavba je označována ta stavba, která na vytápění spotřebuje energii v rozmezí 15-50 kWh/m2 podlahové plochy.

Nízkoenergetická stavba a její tvar

Z hlediska tvaru je nejvhodnější krychle nebo kvádr bez jakýchkoli výstupků. U otvorů je kromě plochy důležité i jejich umístění z hlediska geografie. Obecně se snažíme vyhnout velkým okenním otvorům na severní straně budovy. Ve větrných oblastech bývá nevhodná i západní strana. Vztah mezi vytápěním a větráním je v podstatě takový, že vytápění pokrývá ztráty tepla způsobené větráním v kombinaci s prostupem tepla. Zde je třeba uvést, že u běžných staveb bývá tepelná ztráta větráním přibližně 20 % všech tepelných ztrát, u nízkoenergetických se hodnota pohybuje kolem 50 % a u pasivních může dosáhnout 70 % všech celkových tepelných ztrát budovy. Těchto hodnot se dosahuje kvalitní obvodovou konstrukcí, ale také nuceným větráním.

Od 1. ledna 2020 musí každá novostavba se zastavěnou plochou menší jak 350 m2 splňovat podmínky pro výstavbu budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Tyto faktory jsou poté zohledněny v roční měrné potřebě tepla na vytápění. Ta nám pak budovy dělí na energeticky úsporné, nízkoenergetické, pasivní, nulové a domy s energetickým přebytkem. Výpočet tepelných ztrát objektu je dále rozebráno v tomto článku.