Hydroizolace spodní stavby je jedna z nejdůležitějších součástí stavby. Hydroizolace spodní stavby chrání objekt před účinky spodní vody a dalšími korozními účinky vnějšího prostředí, jako jsou bludné proudy, radon a chemicky znečištěné horniny. Provádění hydroizolace se musí dělat zvlášť pečlivě, jelikož je to konstrukce chránící stavbu, která je těžce opravovatelná. Někdy je oprava i nemožná nebo velice nákladná. V dnešní době se nejvíce používají, stejně jako v minulosti, asfaltové pásy.
Na stavbu jako celek působí voda jako atmosférická (srážková), povrchová a podpovrchová. U provádění izolací spodní stavby je potřeba řešit především vodu povrchovou a podpovrchovou, která zahrnuje zemní vlhkost, vodu stékající a podzemní vodu.
Hydroizolační principy, aneb jaké varianty hydroizolací jsou dostupné?
Zabránit vnikání vody do objektu není jenom o položení asfaltového pásu na podkladní desku. Je to daleko širší spektrum metod, které se dělí na přímé a nepřímé. Nepřímé metody zahrnují už samotný výběr staveniště (bez podzemní vody, nepromáčené půdy), umístění objektu společně s jeho tvarem a úpravou okolním prostředí (vyspádování, zřízení drenáží) přispěje k jeho celkové ochraně před vlhkostí. Do přímé metody patří použití hydroizolačních stavebních materiálů, jako jsou asfaltové pásy, impregnace (hydrofobizace, vodoodpudivá vrstva), injektáže, vzduchové kapsy a vrstvy atd.
V dnešní době nejpoužívanější izolační technologie jsou povlakové (asfaltové pásy nebo fólie) a bezpovlakové (nátěrové hmoty a nástřiky). Dnešním trhem cloumá obrovské množství výrobků a přípravků od desítek výrobců.
Jako nátěrová a nástřiková hydroizolace se používájí asfalty, penetrační nátěry, laky na bázi asfaltů, asfaltové emulze, stěrky a další.
Asfaltová hydroizolace spodní stavby
Asfaltové pásy se volí dle účelu, který mají plnit.
Ty se liší tloušťkou, skladbou vrstev, nosnou vložkou, a povrchovou úpravou. Povrchová krycí vrstva hydroizolačního pásu je tvořena z asfaltu. Dříve se používal oxidovaný asfalt, který není odolný proti UV záření a má malou životnost. Dnes jej nahrazuje modifikovaný asfalt, který má díky přidání modifikátoru lepší mechanické vlastnosti, je odolný proti UV záření a především má delší životnost.
Asfaltové pásy se dělí do tří základních typů a to A, R, S. Každý z těchto typů slouží pro jiné využití, což je dáno především nosnou vložkou a způsobem připevňování pásu k podkladu. Asfaltové pásy se buď lepí asfaltovým nátěrem, nebo natavují pomocí plamene a horkovzdušné pistole. Novinkou jsou hydroizolační pásy STICKER, které jsou na jedné straně opatřeny samolepícím potahem.
Pro izolování spodní stavby se používá výhradně pás typu S, popř. modifikované pásy SBS (styrén-butadien-styrén) bez nosné vložky. Hydroizolační pásy tytu S s nosnou vložkou ze skelné, polyesterové rohože nebo kovové vložky mají daleko lepší vlastnosti, a to jak mechanické tak hydroizolační, než pásy typu A a R. Nikdy však nepoužíváme izolace pouze s hliníkovou vložkou!
Fóliová hydroizolace spodní stavby
Fóliové hydroizolace mají vysokou pevnost v tahu a dokonalou vodotěsnost i odolnost proti agresivním účinkům zemního prostředí. Hydroizolační fólie se k podkladu lepí nebo kladou volně a zatěžují se, spojování sousedních fólií se realizuje pomocí horkého vzduchu nebo mechanicky kotevními prostředky. Dle skladby fólie se rozlišují na nevyztužené, vyztužené, s vložkou a speciální (nopové).
Návrh hydroizolace spodní stavby
Hydroizolace objektu se navrhuje podle hydrofyzikálních podmínek. Záleží na tom, zda je objekt podsklepen či ne, a také na tom jaká voda se zde vyskytuje. Navrhování probíhá dle normy, kde se z příslušné tabulky dle namáhání objektu sestaví správná skladba hydroizolace.
Nepodsklepené budovy mají hydroizolaci obvykle vodorovnou, položenou na podkladní desce a z vnější strany je vyvedena 300 mm nad terén.
U podsklepených budov se kombinuje izolace vodorovná a svislá. U spojů svislé a vodorovné izolace je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, neboť právě spoje jsou nekritičtějším místem vzniku vad.
Hydroizolace spodní stavby svépomocí
Hydroizolace se provádí na rovný, pevný a očištěný povrch. Veškeré hrany podkladu musí být zaobleny, aby se asfaltové pásy při ohýbání nelámaly. Pro lepší přilnutí povlaku může být beton drsnější.
Hydroizolaci připevňujeme k podkladu mechanicky (kotvou), lepením asfaltem nebo natavováním plamenem, nebo horkým vzduchem. Ihned po položení izolace je nutné izolaci chránit proti mechanickému poškození.
Napojování musíme věnovat zvláštní pozornost, spoj musí být dokonale těsný. Spojované konce izolace musí být očištěny a přesah musí být minimálně 100 mm.
Co se týče napojení vodorovné izolace na svislou, realizuje se dvěma způsoby – zpětným a koutovým spojem.
TIP: Věděli jste, že porovnáním nabídek můžete ušetřit až 30 % nákladů?
Jeden formulář, vícero nabídek. Neztrácejte čas s hledáním firmy.
Zpětný spoj hydroizolační pásů
První krok zpětného spoje spočívá v položení vodorovné hydroizolace s přesahem minimálně 150 mm od budoucí stěny. Položenou hydroizolaci je potřeba chránit proti mechanickému poškození položením textilní geotextílie o gramáži 500 g/m2.
Ve druhém kroku po vyzdění suterénní zdi se na vodorovnou izolaci nataví svislá část hydroizolace a připevní se ke konstrukci stěny. Následně je vhodné izolaci chránit proti poškození a zpětný spoj opatřit betonovou mazaninou.
Koutový spoj hydroizolačních pásů
V prvním kroku se zřídí ochranná přizdívka hydroizolace, na kterou se následně připevní svislý asfaltový pás s vyvedením na propojení s vodorovnou izolací.
Ve druhém kroku se po postavení obvodové nosné zdi položí vodorovná izolace a vytvoří se spoj se svislou izolací s minimálním přesahem 100 mm (izolační vana).
Svislá izolace se v obou případech vyvede minimálně 300 mm nad okolní terén.
Provádění izolace prostupů v základech se provádí dokonalým obtažením vedených instalací. Na trhu jsou však i speciální pažnice zabudovatelné do základů, které se utěsní roztlačením gumy při dotahování šroubů.
Ochrana hydroizolace spodní stavby proti poškození
U hydroizolace spodní stavby není přípustné mechanické poškození, které může vzniknout od pádu těžkých nebo ostrých předmětů, nebo při zahrnování zaizolovaných základů zeminou.
Ochranná vrstva u vodorovné izolace se provádí v ideálním případě z betonové mazaniny tl. minimálně 50 mm. V mnoha případech však postačí izolaci chránit pomocí geotextilie. V případě použití fólií je vhodné před provedením betonové mazaniny položit geotextilií s minimální plošnou hmotností 500 g/m2.
U svislé hydroizolační vrstvy je nutno zabránit poškození pásu od zeminy. Opatření se provádí jako:
– přizdívka z cihel pálených – cihly musí být mrazuvzdorné, šířka přizdívky je 150 mm a dilatuje se po 6 m vložením pruhu asfaltového pásu.
– betonová monolitická příčka o tl. 100 mm
– obložením geotextilií nebo deskami z pryže
– nopovou fólií (ta může v některých případech plnit i funkci drenážní vrstvy)
– deskami extrudovaného polystyrénu
Kontrola kvality provedené hydroizolace
Po položení hydroizolace je nutné zkontrolovat odvedenou práci. Především se kontroluje těsnost v přesazích hydroizolačních pásů, kterou můžeme kontrolovat buď vizuálně, pomocí jehly, ofouknutím horkým vzduchem, vakuovou zkouškou nebo natlakováním komůrkových spojů. U vizuální kontroly provede pověřená osoba kontrolu přesahů a přesvědčí se, zda je u asfaltového pásu vytvořen návalek a u fólie svarová housenka.
Realizace drenážního systému kolem budovy
Drenážní systém je sestava perforovaných ohebných trubek různé velikosti a čisticích popř. kontrolních šachet. Slouží k odvádění přebytečné podpovrchové vody z pozemku a zabraňuje tak pronikání vody ke stavbě. Drenáž se vyskytuje na vnějším povrchu podzemní stěny.
V případě potřeby drenáže u objektu se s jejím zřízením musí počítat již při výkopových pracech.
Drenáže jsou plošné a liniové. Liniová se zhotoví ve vzdálenosti 0,5 – 1 m od líce obvodových zdí. Tvoří ji perforované trubky o sklonu min. 0,5 %, lépe však 1 %. Trubka je ukládána do štěrkového lože frakce 16/32 mm, nejlépe na betonový podklad, jelikož v případě štěrkového podkladu můžou vznikat prohlubně, trubka nebude lokálně ve správném spádu a v těchto místech se bude držet tlaková voda. Násyp štěrku musí být 300 mm vysoký. Kontrolní šachtice se vyskytují v rozích budovy, popř. jsou umístěny tam, kde jedna větev přesáhne délku 50 m.
Čtěte dále: Stavíte drenáž kolem domu? V článku Jak na drenáž kolem domu jsme pro vás připravili pár rad.
Osa drenážní trubky musí být uložena min. 200 mm pod úrovní hydroizolace. Štěrkový zásyp je ideální obalit geotextilií s plošnou hmotností 500 g/m2 s přesahem 100 mm ve spoji, aby se předcházelo ucpání systému drobnými částicemi. Štěrk popř. trubka by byla po čase zanesena a investice do drenážního systému by byla zcela zbytečná.
Plošné drenáže jsou nejčastěji zhotoveny pod podkladní deskou mezi základovými pásy. Jedná se o štěrkový násyp tloušťky 200 mm obalený geotextilií. Může se taktéž jednat o nopovou fólii na svislých konstrukcích.
Nezávazná poptávka
- Zadání poptávky je ZDARMA.
- Poptávka NENÍ závazná, nemusíte si tedy žádnou z nabídek vybrat.
- Porovnáním nabídek ušetříte až 30 % nákladů.