Základová deska svépomocí – typy základových desek

Máte už vypracovaný projekt a stavební povolení v kapse? Nyní vás tedy čeká první krok k vaší vysněné stavbě, a to je založení a stavba základové desky. Pro stavbu bez dalších starostí jsou nutné kvalitní, pevné a rovné základy. Základová deska není jen obyčejný kus betonu, ale zajišťuje stabilitu stavby a zároveň přenáší veškeré zatížení ze svislých konstrukcí do půdy. Touto problematikou vás nyní provedeme krok za krokem.

Základová deska a materiál pro její stavbu

Základové desky můžou být zhotoveny buďto z prostého betonu nebo železobetonu. Tuto informaci naleznete v projektové dokumentaci, kterou zhotovil váš projektant ve spolupráci se statikem.

Základová deska se odlévá z betonu třídy C16/20, nebo C20/25. Jako výztuž do základové desky se volí zpravidla KARI sítě s oky 100 x 100, nebo 150 x 150 mm, průměr drátu by měl být 6–8 mm. Třída betonu a velikost KARI sítě pro stavbu základové desky vychází ze statického výpočtu, který zohledňuje typ podloží domu, statické a dynamické zatížení základové desky a jiné parametry.

Typy základových desek

Při výběru základové desky stavby by se nemělo zapomenout na složení a únosnost podloží. Důležité je také zhodnotit skutečnost, jak ekonomická stavba by to měla být. Základová deska patří k nejdůležitějším článkům stavby, proto by cena neměla být rozhodující. Pozdější poruchy a následné opravy jsou technologicky i finančně náročné.

1.Základová deska na štěrku – klasická metoda

Z technologického hlediska je základová deska na štěrku řešení nejjednodušší. Deska se vylévá betonem do bednění vyložené ocelovou sítí na řádně zhutněnou zeminu a štěrk. Nevýhodou této metody je, že se tepelná izolace řeší ve skladbě podlahy, tedy nad základovou deskou. Tím vzniká velký tepelný most v patě zdiva v přízemí objektu, který lze však do jisté míry eliminovat použitím speciálních tepelně-izolačních zdicích tvarovek.

2. Plovoucí základová deska na pěnosklu

Základová deska na pěnoskle se provádí do základové spáry, která se vyloží geotextilií, následně se zasype a zhutní vrstva pěnoskla (vysoce únosné, trvale stabilní a nenasákavé). Pěnosklo slouží jako tepelná izolace a funguje i jako drenáž pod deskou. Tento systém je vhodný pro zakládání na nestabilním podloží. Mimo jiné zabraňují až 20 % úniku tepla podlahou, je to tedy velmi ekonomická volba do budoucna. Nevýhodou základové desky na pěnoskle je nutnost vytvoření vyspádované základové spáry a drenáží.

3. Deska na extrudovaném polystyrenu

Uložení je v tzv. kompaktní vaně, do níž se zabetonuje samonosná základová deska, která je izolovaná zespodu i z boku. Pod polystyrenovou vanou na pero a drážku (díky tomu nevznikají tepelné mosty) jsou různé frakce štěrku zakončeny dokonale rovnou pískovou vyrovnávací vrstvou. Takto provedená základová deska je tepelně i vlhkostně nepropustná.

Základová deska na polystyrenu má také vysokou stabilitu i nosnost. Avšak nevýhodou tohoto systému je pracnost a vyšší důraz na detaily, což se při provádění může zobrazit i na ceně.

Základová deska svépomocí

Příprava před stavbou základové desky

Založení stavby vypracuje váš projektant a na základě toho se vypracují potřebné přípravné práce. Ze všeho nejdříve je nutné z pozemku odstranit porost a sejmutí ornice v místě stavby – obvykle v tloušťce 20–25 cm. Ornice se vám může hodit při konečných terénních úpravách pozemku. Poté by na vaši stavbu měl zavítat geodet, který vám stavbu zaměří a vytyčí. Mimo to, také přenese vyměřené body na dřevěné lavičky.

Ve vyměřeném prostoru se vyhloubí základové pasy (pokud jsou třeba), které se zřizují pod nosnými zdmi domu, prvním stupněm schodiště a pod příčkami od 15 cm. Pro separaci zeminy od betonu se používá podsyp ze štěrku. Na základové pasy se poté připraví bednění pro vylití základové desky.

Možnosti bednění:

• Nejčastější bývá ztracené bednění z dutých betonových tvárnic, do kterých se svisle i vodorovně vkládá výztuž (roxor) pro zajištění stability.

• Nebo lze také použít dřevěné bednění, které po vytvrdnutí betonu musí být odstraněno. Tento postup je však náročnější a pracnější.  Vhodné je doplnit ztracené bednění také extrudovaným polystyrenem (XPS) odolným vůči vlhkosti a vodě. Funguje jako součást bednění a zároveň jako tepelná izolace spodní stavby.

Zhotovení základové desky

Před zhutněním podloží musí být položeny všechny inženýrské sítě, které budou vyvedeny skrze základovou desku do prostoru stavby domu. Prostor mezi pasy vyplňte vrstvou zeminy a následně štěrkem, který ovšem musí být dokonale zhutněný. Následně je na řadě položení ocelové výztuže – kari sítí. Sítě by neměly být dodané pokroucené či prohnuté. Pokud se tak stane, pokuste se je co nejvíce narovnat. Kari síť se ukládá na distančníky tak, aby se v žádném místě nedotýkala kameniva.

Následně můžete začít vylévat beton na provedenou výztuž základové desky za pomocí vibrační lišty či ponorného vibrátoru. Dbejte na vytvoření pokud možno nejhladšího povrchu, který je důležitý pro správné položení izolace proti vlhkosti. Po vylití základové desky by měla následovat technologická přestávka nejméně 28 dní, aby beton dozrál (více v článku jak dlouho tvrdne beton). Při betonování v létě je nutné desku kropit vodou, dojde tak ke správnému vytvrdnutí a beton nepopraská.

Závěrem

Při rozhodování, jaká základová deska bude pro vaši stavbu nejvhodnější, je důležité se zaměřit na výhody a nevýhody daného provedení. Dále nesmíte opomenout podloží na vaší stavbě, případně svahy, které by se mohly sesunout. Je třeba zohlednit také požadovanou ekonomickou stránku například u nulových budov. S rozhodováním však nejlépe pomůže kvalitní projektant, který v součinnosti se statikem navrhne optimální řešení základové desky.