Japonská zahrada v Čechách? Žádný problém!

Chybí Vám místo k relaxaci? Jednoduše prostor, kde si prostě „odfrknete“ a nikdo Vás tam nebude rušit? Že je to nemyslitelné? Ne nadarmo jsou japonci mistři meditace a tento problém už dávno vyřešili po svém – postavili meditační japonské zahrady. Ikdyž je od nás Japonsko dost vzdáleno, přesto to u nás jde taky!

V našich končinách by se hovořilo spíše o japonské zahradní architektuře, ale stále se jedná o tu harmonickou, jednoduchou, čistou a symbolickou směsici přírodních artefaktů, které jsou plně inspirovány východním stylem, jeho estetikou a filozofií. Japonské zahrady se staly tak oblíbenými, že se rozmohly prakticky do celého světa.

Jaká filozofie ovlivňuje architekturu japonských zahrad?

• Hlavní myšlenka zahrady je taková, že vše, co je v ní umístěno, má své pevné místo a určitý smysl. V této zahradě byste nenašli nic, co by netvořilo určitou část jejího významu a poslání. Prostě nic zde není jenom tak.
• Stejně tak má smysl miniaturní pojetí zahrady. Japonci zde rádi ukazují alespoň miniaturizovaný náznak řek, hor, vodopádů a všech možných přírodních aspektů.

Rozlišujeme základní typy japonských zahrad:

• Čajové zahrady – jedná se o variantu menší nebo dokonce soukromé zahrady, která neslouží veřejnosti.
• Dvorové zahrady – tohle jsou skoro extrémně malé zahrady, kde ale nechybí tradiční japonský duch.
• Procházkové zahrady – hodně rozlehlé s velkými travnatými plochami, kde si můžete najít to správné místo pro dokonalou meditaci.

Tipy, jak si vytvořit japonskou zahradu svépomocí:

1. Musíte myslet na přirozený vzhled, tudíž je třeba do zahrady umístit pouze organické tvary, které dokáže příroda sama vytvořit a hlavně musíte dát pozor na geometrické či dokonce kubistické linie, které by přírodní vzhled této zahrady dokonale rozbily.
2. U přírodnosti stále zůstaneme – v zahradě totiž musíme najít spoustu přírodních artefaktů, jako je dřevo, písek, voda, kameny, rostliny a podobně. Často se zde vyskytují jezírka, potůčky či dokonce malé vodopády. Pokud je to ve Vašich silách, určitě je zakomponujte i do Vaší zahrady.
3. Z rostlinné říše by ve Vaší zahradě neměly chybět hlavně kapradiny a mechy, ale své umístění byste měli dopřát také bambusu, borovicím či rododendronům. Pokud se rozhodnete vysázet i větší stromy, měly by mít barevné listy. Ale tím pomyslným rostlinným výhercem se jednoznačně stala bonsaj, která je u Asiatů velice oblíbená.
4. Pokud se vyžíváte v dekoracích, měli byste v této zahradě určitě ubrat. Tady není prostor pro nějakou „seberealizaci“ v dekoratérské praxi. V této zahradě Vás nesmí nic rozptylovat, tudíž zapomeňte na barevné sochy či dokonce vysmáté trpaslíky! Mezi doporučené dekorace se řadí mostky, jemné zvonky, nádoby na vodu, decentní lampy, přírodní lavičky, pítka a podobně.

Proč byly japonské zahrady vybudovány?

Tyhle zahrady mají více než tisíciletou tradici a již v té době měly sloužit jako určité vyobrazení přírodní scenérie, která byla zdrojem pozitivní energie, zdravého vzduchu a prostoru pro meditaci, uvolnění a uzdravení ducha. První zahrady sloužily pro šlechtu z vyšších vrstev, nicméně tehdejší vládci si do těchto zahrad přivolávali mnichy, kteří byli mistry v meditaci, aby se od nich učili přirozeného vnímání sami sebe a poznání své duše.

Tak se stalo, že se zahrady staly oblíbeným místem právě skromných mnichů, kteří si svépomocí a sběrem artefaktů spoustu těchto rozsáhlých zahrad vytvořili ve svých klášterech. Zde byly objeveny náhodnými návštěvníky těchto klášterů, kteří jejich architekturu „rozvezli“ doslova po celém světě.

I v našich končinách jsou k vidění krásné japonské zahrady – například v Olešku, Budyni nad Ohří, ve Zlíně či v Říčanech u Prahy. Tak se zajeďte inspirovat a třeba se i z Vaší zahrady stane centrum meditace a doplňování energie a už nebudete muset vyhledávat to „svoje místečko“, protože ho prostě budete mít stále po ruce.