Dřevěný šindel – jaké typy jsou k mání?

Dřevěné šindele nejsou ani zdaleka novinkou na našem trhu, spíše naopak. Jedná se o střešní krytinu využívanou od počátku středověku. Dříve se dřevěný šindel využíval spíše na honosnější typy staveb, dnes ho můžeme vidět jen zřídka (u lidových staveb v Čechách a na Moravě). V dnešní době rozeznáváme především dva základní typy dřevěného šindele, které se od sebe liší hlavně napojením. O jaké šindele se jedná a v čem spočívají další rozdíly? Přečtěte si článek, ve kterém se dozvíte více informací jak o rozdělení šindele, tak i o jeho pokládce.

Jaké výhody má dřevěný šindel?

Dřevěný šindel můžete využít při stavbě chaty nebo chalupy. Z ekologického hlediska tím nijak nezatížíte přírodu, jelikož jde o přírodní materiál. Navíc vaše stavba perfektně zapadne do okolní scenérie, čímž zde poukazujeme na další výhodu, a sice jeho estetickou hodnotu. Jak bylo již zmíněné, dřevěný šindel se využívá již od středověku, a stále má dobré mechanické vlastnosti a vysokou kvalitu (v případě porovnání s došky). U štípaných šindelů mluvíme zejména o nízké nasákavosti. S dřevěným šindelem máte rozšířené možnosti v oblasti krytí i složitějších typů střech. V neposlední řadě je pozitivní výhodou i dlouhá životnost.

Typy dřevěného šindele

Dřevěné šindele můžeme rozdělit hned podle několika kritérií. Z pravidla se v České republice vyrábějí dva základní typy dřevěných šindelů a sice šindel valašský a šindel alpský. Na trhu se také objevují stěnové rustikální šindele a šindele do interiéru. Podle použitého dřevního materiálu potom rozlišujme šindele z modřínového nebo smrkového dřeva. V neposlední řadě máme rozdělení pode způsobu výroby. Častěji se vyrábí štípané šindele, neboť je po nich větší sháňka díky lepším vlastnostem. Dále se potom vyrábí šindele řezané.

Valašský šindel vs. alpský šindel

Valašský dřevěný šindel můžete zpravidla vidět nejčastěji v Beskydech, kde se i odehrává jeho značná výroba (stejně tak i výroba alpského šindele). Valašský šindel má pero-drážku (jedna strana – pero, je zúžená, a zasouvá se do drážky vedlejšího šindele). Můžeme ho využít jak na střechu, tak i jako obklad vnitřní stěny. Rozměrově mají valašské šindele délku obvykle 40–60 cm a šířku 8–14 cm (tloušťka je od 2 do 2,5 cm).

Alpský šindel se vyrábí nejčastěji z modřínového dřeva. Jejich pokládka spočívá ve vzájemném překrytí jednotlivých kusů (natřikrát), tzv. spoj na rybinu. Důležité je, aby se nepodcenila jejich výroba, jelikož musí dobře přiléhat na podklad střechy a také k sobě navzájem. Výroba alpského šindele je velice podobná výrobě šindele kanadského (je využito červeného cedrového dřeva). Díky obsahu pryskyřice není nutná impregnace dřeva.  Rozměrově mají alpské šindele délku obvykle 30–80 cm a šířku 6–24 cm (tloušťka je od 1 do 1,5 cm).

Výroba obou typů šindele probíhá obdobně a oproti minulosti se postupy tolik nezměnily. Nejdříve se nechají vyschnout a potom se impregnují. Po pokládce se napouští horkou lněnou fermeží. Štípaný šindel se opracovává na štípačce, spoje pero a drážka se frézují. V oboru šindelářství je velký podíl práce doslova v rukou pracovníků. Nepoužívají se zde stroje tolik jako v jiných odvětvích. Zato výroba šindele řezaného je podstatně rychlejší a také levnější. Princip spočívá v řezání po délce kmene. Tudíž dochází později k přerušení vláken, šindel přestane plnit správně svou funkci a je tak omezena jeho životnost.

Zajímá vás cena dřevěného šindele? V našem dalším článku Dřevěná šindelová střecha se zabýváme nejen cenou šindele, ale i cenou pokládky.

Nejčastěji se pro výrobu volí jehličnaté dřeviny

Už při výrobě je velice důležitý výběr samotné dřeviny. Pro výrobu používají jehličnaté dřeviny, zejména smrk, modřín anebo jedle. Střešní šindel má v případě valašského typu kratší životnost, proto je třeba impregnace každých 5 let. Naopak výhodou u modřínového alpského šindele je jeho vysoká životnost. Není zde tedy nutné chemické ošetření nebo nátěr. V zahraničí je nejvíce využívaný sibiřský nebo kanadský modřín a sekvoje. Setkat se můžete i s variantou topolového šindele.

Používá se ještě dřevěný šindel?

Dřevěné šindele se tedy hojně využívaly v dávných dobách jakožto levější varianta střešních krytin. I dnes je ale můžete spatřit jak u lidových domů, tak i u moderních dřevostaveb. Stejně tak se využívají i na fasádách veřejných budov či výrobních objektů. Nesmíme zapomínat i na drobné stavby jako jsou pergoly nebo garáže.