Stříkané izolační pěny nejsou na trhu dlouho, ale díky jedinečným vlastnostem překonávají tradičnější materiály v podobě desek a pásů a stále více lidí je pro zateplení domu využívá. V zásadě existují dvě skupiny pěn, měkké a tvrdé, přičemž tvrdé se využívají pro exteriér (střechy, základy a fasády), měkké zase do interiérů. Ovšem jako u každého zboží, i zde se objevují firmy, vyrábějící pěny nevalné kvality a šířící o nich mýty. Jaké nepravdy to především jsou?
Měkká pěna nenasákne vodu
Pokud jste se tento nepravdivý fakt dozvěděli, napadne vás, že by takovou pěnu přece šlo využít i do exteriéru. Měkká pěna ale vodu nasákne! Nicméně jakmile vyschne, zůstávají její vlastnosti opět stejné. Platí, že měkká pěna není určena do míst s výskytem vody, a tedy ani do exteriéru, a slouží jako tepelný izolant, ne jako hydroizolant. Někteří výrobci se vás přesto budou snažit přesvědčit, že měkká pěna není nasákavá.
Tvrdá pěna pro izolaci podkroví
Někteří výrobci vám budou tvrdit, že je tvrdá pěna paropropustná a dá se použít i pro izolaci podkroví. Konstrukce ale nebude dýchat! Tvrdé pěny mají vysoký difuzní odpor, což znamená, že materiál téměř nedýchá. Tvrdá pěna není paropropustná, naopak, využívá se zároveň jako parozábrana. Čím je totiž hodnota difuzního odporu vyšší, tím materiál méně dýchá a neumožňuje průchod vodní páře. U měkkých pěn je hodnota odporu do 3, u tvrdých 30 a více.
S měkkou pěnou není třeba parozábrana
Po nástřiku vznikne na povrchu pěny krusta, která dokáže do určité míry posloužit jako parozábrana. Nemůže ji ale nahradit! Ve většině místností, zejména v těch vlhčích, jako je koupelna, je parozábrana naprostou nutností. Pokud vám někdo bude tvrdit, opak, ruce pryč!