Jak položit dlažbu v 7 krocích

Keramická dlažba je jedna z nejpraktičtějších podlahových krytin. Snadno se omývá, dlouho vydrží a díky bohaté nabídce různých druhů, barev a vzorů sedne ke stylu každého interiéru. Jak vybrat tu správnou a jak položit dlažbu se dozvíte v tomto článku.

Interiérová vs. exteriérová keramická dlažba

Pokud se chystáte položit podlahu v koupelně, kuchyni, na terase nebo na chodbě, možná se rozhodnete pro keramickou dlažbu. U keramické dlažby by vás měly zajímat tyto základní vlastnosti:

• Mechanická odolnost (především vůči oděru a nárazu všech věcí, které vám na dlaždičky upadnou) a pevnost
• Estetický dojem
• Snadná údržba
• Chemická odolnost
• Protiskluznost (především pak v koupelně)
• Rezistenci vůči vlhkosti (obzvlášť pak ve vlhkém prostředí, jako jsou například prádelny, ale také třeba venkovní dlažba)
• Antistatické vlastnosti

Pro použití v interiéru nejvíce hodí keramické dlaždice s glazovanou povrchovou úpravou. Pro extrémně namáhané prostory (např. chodby v kancelářských budovách) zvolte dlažby slinuté. Ty vznikají lisováním přírodního prášku (směs jílu, kaolinu, živce a hlíny), díky čemuž jsou kompaktní a prakticky bez pórů, čímž se snižuje nasákavost (pod 3 %). Jejich jedinou nevýhodou bývá snadné ušpinění, to ale snadno zachráníte vhodným ošetřením.

Při výběru keramické dlažby pro použití v exteriéru vybírejte pouze z dlažeb k tomu určených, které mají deklarovanou mrazuvzdornost danou minimální nasákavostí. Jelikož se po dlažbě bude chodit v botech, na jejichž podrážce snadno ulpí kamínky, měla by také vykazovat dostatečnou otěruvzdornost.

Jak vybrat správné lepidlo a spárovací hmotu

Výběr správného lepidla a spárovací hmoty je pro kvalitu obkladů zásadní.

Z lepidel máte na výběr ze tří druhů:

• Cementové lepidlo se používá nejvíce. Při výběru hledejte směsi s obsahem syntetických látek, které se snadno připravují a roztírají.
• Disperzní lepidla lze použít přímo z tuby. Práce s ním je díky tomu jednoduchá a maximálně efektivní. Hodí se zejména pro lokální opravy.
• Dvousložkové lepidlo použijte pro extrémně namáhané obklady (ať už mechanicky, nebo chemicky).

Spárovací hmota vyrovnává expanzi materiálu a opticky sjednocuje povrch. Podle druhu místnosti se nejvíce využívá:

• Cementová spárovací hmota – univerzální, voděodolná, ale snadno se poškodí působením chemie – nejpoužívanější spárovací hmota
• Silikonová spárovací hmota – pozor na nízkou odolnost vůči mechanickému poškození – používá se zejména na dilatační spáry a mezer mezi různými materiály.
• Polymerní hmota – vhodná do koupelen, skvěle odolává vodě a chemikáliím
• Polymercementová hmota – díky hydrofobním polymerům odpuzuje vodu a je vhodná do vysoce namáhaných prostor
• Epoxidové spárovací hmoty – vysoce odolná mechanickému zatížení i agresivním chemikáliím

Jak položit dlažbu: Pracovní postup

Co budete potřebovat:

• Vhodně zvolené dlaždice, lepidlo a spárovací hmotu
• Nivelační hmotu a penetraci
• Základní stavební nástroje (zubatá stěrka, vodováha, zednická lžíce, metr, míchadlo, pogumované kladivo)

Stavební postup:

1. Před samotnou stavbou si pečlivě vyměřte, kolik dlaždic bude třeba použít a jak široká vyjde spára. Tento krok nikdy nepřeskakujte, domýšlení „za běhu“ se vám vymstí. Dlaždice objednejte ve větším množstvím – počítejte s prořezem, který bývá většinou 10–15 %. Vnitřní prostor si řádně změřte a popřemýšlejte, kde s pokládkou dlažby začít a jak vyjdou „dořezy“ na druhé straně místnosti. Vyhnete se tak tomu, že na protilehlé straně vám vznikne nevzhledný 2 cm široký proužek dlažby. Nezapomeňte do rozměru dlažby započítat také šířku zmíněné spáry. Ta má většinou 3–4 mm. Při dvaceti spárách se už jedná o 6–8 cm.
2. Prvním konstrukčním krokem je příprava povrchu. Pomocí kartáčku a vody s trochou saponátu jej zbavte veškerých nečistot, sutin a mastnosti. Následně pomocí samonivelační nivelační stěrky opravte veškeré nerovnosti (návod na srovnání povrchu pomocí samonivelační stěrky). Nechte vyschnout.
3. Následuje pečlivá hloubková penetrace. Nejlépe se aplikuje válečkem, použít můžete i gumovou stěrku. Po aplikaci musí povrch znovu schnout, někdy to trvá i více než 48 hodin.
4. Rozmíchejte lepidlo a začněte jej nanášet pomocí zubaté stěrky. V závislosti na rychlosti tuhnutí směsi postupujte spíše po malých úsecích, jinak vám lepidlo vytuhne a dlaždice nebudou držet.
5. Obklady pokládejte vtlačením do lepidlové vrstvy a poklepáním gumovým kladívkem. Nezapomeňte dodržovat předem vyměřenou spáru. V praxi si ji můžete označit tesařským provázkem, případně laserem. Při pokládce používejte plastové obkladačské distanční křížky, které vám pomohou udržet spáru v konstantní tloušťce a nestane se tak, že by se vám dlažba začala časem rozevírat, nebo sbíhat. Nechte zaschnout. Občas se může stát, že vám se dlažba bude tzv. utápět – tedy že některé rohy budou vůči ostatním níže. S tím vám elegantně pomůžou nivelační spony (klipy) a plastové klíny, které do nich podle potřebí zarazíte.
6. Pro řezání dlažby používejte obkladačskou řezačku s diamantovým kotoučem, nebo řezačku s řezacím kolečkem. Dlažbu přejedete karbid wolframovým kolečkem, které dlažbu naruší, pak už jen stačí dlažbu zlomit přes hranu řezačky, nebo pracovního stolu.
7. Nakonec už zbývá jen obloženou plochu vyspárovat. Spárovací hmota je velmi mazlavá a snadno se nanáší pomocí gumové stěrky. Nejprve ji rozetřete po celé ploše, ujistěte se, že jsou všechny spáry plné a následně odstraňte veškeré přebytky houbovou stěrkou. Nechte zaschnout, a nakonec dlaždice rozleštěte bavlněným hadrem.

Jak položit dlažbu: Závěr

Pokládání dlažby je časově náročné a vyžaduje zručnost. Po skvělý výsledek si dejte pozor na správné vyměření a přípravu povrchu. Důkladní buďte i při výběru dlažby a stavební chemie. Šetření může v takovém případě vyjít nakonec dráž.