Jak postavit suchou zídku?

Rozdíl mezi suchou zídkou a zídkou klasickou je zásadní. Klasická zídka je napevno spojená, například maltou nebo betonem, suchá zídka není spojena pojícím materiálem. Je postavena z kamenů v určitém sklonu a je zasazena do svahu, proto drží pohromadě, i když zpevněná není.

Suchá kamenná zídka není jen obyčejným stavebním prvkem, jedná se o prvek zahrady, který z převážné většiny slouží pro sadovnickou tvorbu. Suché zídky přímo vybízí k využití jejich spár vyplněných substrátem k výsadbě různých trvalek a skalniček.

Z jakého kamene postavit suchou zídku?

Zásadní pro realizaci zídky je výběr kamene. Ideální je volit místní kámen, nebo alespoň kámen z blízkého okolí, aby v zahradě vypadal přirozeně. Dalším faktorem při výběru je tvar kamene. Vhodný je kámen, který přirozeně tvoří hranaté či ploché tvary. Možné je si nechat kámen nařezat, ale vizuální výsledek bude naprosto odlišný. Kámen by měl zapadat do celkové koncepce zahrady, neměl by působit rušivě, ale zároveň by se měl vyjímat. Kámen se volí také s ohledem na plánovanou výsadbu, aby barva kamene ladila s vysazovanými rostlinami.

Pro stavbu suché zídky je nutné zajistit dostatek kamenů. Pokud budete používat kameny opracované, bude jich pro stavbu zídky potřeba více než v případě neopracovaného kamene kvůli menším spárám.

Jak na stavbu suché zídky?

Základ suché zídky

Základ skalky se hloubí asi 30 – 40 cm pod zem, kde je nasypána drenážní vrstva štěrku. Drenážní vrstva je při stavbě suché zídky velmi důležitá, aby byla odvedena věškerá voda, která by v době mrazů mohla zídku poškodit. Základová rýha s drenážní vrstvou by měla být široká alespoň jako budoucí zídka, lépe rozšířená na každou stranu o cca 5 – 10 cm, přičemž optimální šířka suché hídky je dle velikosti použitých kamenů 20 – 30 cm. Drenážní vrstva se udusá nebo uválcuje, na ni se pak mohou začít klást kameny.

Kladení kamenů na suchou zídku

Kameny klademe od největších po nejmenší směrem nahoru, aby zídka vypadla opticky vyváženě. S kladením kamenů se začíná vždy od kraje zídky, kde umístíme největší kameny a postupujeme směrem doprostřed suché zídky.

Zídka musí splňovat určitý sklon vůči svahu, a to v rozmezí 15 – 20 stupňů směrem ke svahu, kvůli stabilitě. Zídka se takto opře směrem do svahu a nesesype se. Ideálně by měla měřit do jednoho metru, aby byla stabilní a nepůsobila jako zeď.

Při kladení kamenů je důležité, aby řady ležící nad sebou neměly spáry ve stejných místech a nevznikaly tak průběžné spáry, jinak by došlo ke zhroucení. Kameny by do sebe měly zapadat a neměly by se po osazení vyklat, v případě potřeby je nerovnoti možné vyrovnat menšími kameny.

Za zídku je také možno dávat štěrk jako drenážní vrstvu, v případě potřeby do štěrku za zídkou vložíme drenážní trubku, ta odvede přebytečnou vodu, která by mohla způsobit posuny kamenů. Horní vrstva zídky se nazývá koruna. Na korunu je potřeba klást co nejširší kameny, aby zde bylo co nejméně spár, a do zídky tak zbytečně nezatékalo.

Rostliny do suché zídky

Suchou zídku lze samozřejmě osázet rostlinami. Rostliny je vhodné klást do skalky (i se substrátem) během její realizace, protože ty, které mají větší objem květináče, ve kterém jsou zasazeny, bychom zpětně mezi kameny nevměstnali. Na suchou zídku se hodí především sukulenty, nižší trvalky, poléhavé dřeviny nižšího vzrůstu a sklaničky. Na koruně suché zídky jemožné vysázet květinový záhon či jej obyčejně zatravnit.

Rostliny se substrátem by měly být situovány v šikmé spáře na níže položené kameniny, aby nedošlo k vypadení výsadby při zalévání, nebo silném dešti. Optimální šířka spáry pro výsadbu rostliny je 2 – 4 cm.

U suché zídky s rostlinami je třeba myslet na pravidelnou zálivku, aby rostliny a květiny časem neuschly. Do zídky je například možné instalovat kapkovou závlahu, která velmi usnadňuje pravidelnou péči o zahradu.