Jak se zbavit vlhkosti nejen v bytě? | stavimbydlim.cz
Home Reklamní článek Jak se zbavit vlhkosti nejen v bytě?

Jak se zbavit vlhkosti nejen v bytě?

0

Vlhkost vzduchu v bytě či domě ovlivňuje kvalitu našeho bydlení a má obrovský vliv na naše zdraví. Jaké je ideální vlhkost v obytných místnostech a jak jí docílit? Za nadměrnou vlhkostí stojí často stavební závady nebo nevhodné užívání bytu.

Ideální vlhkost v bytě či domě

Podle odborníků je doporučována vlhkost vzduchu v rozmezí 40 % až 60 % podle typu místnosti a jejího využití. V koupelně nebo kuchyni bude vlhkost vzduchu vyšší. Mění se i v ročních obdobích, v zimě bývá vyšší, 45 až 60 % a v létě od 40 do 55 %.

Faktory ovlivňující vlhkost vzduchu

Kromě běžných činností, při kterých se vzduch sytí vodními parami, jako je vaření, sprchování, koupání nebo sušení prádla, ovlivňuje vlhkost i technický stav bytu či domu. Do stavby může pronikat voda přes narušené základy a stěny domu, poškozenou střechou nebo při netěsnosti vodovodního potrubí. Ovlivňujícím faktorem je i aktuální roční období a venkovní klima. Svou roli hraje i stáří objektu. U novostaveb zděných domů je na začátku vlhkost vzduchu v interiérech o něco vyšší.

Stavební závady

Při zatékání vody do objektu přes střechu nebo netěsnostmi kolem oken a dveří, při vzlínání půdní vlhkosti nebo kondenzování vodních par z ovzduší tam, kde není dostatečná tepelně-izolační zábrana obvodové konstrukce a vzniká tepelný most, se vlhkost zvyšuje a vlhnou zdi. Může jít také o prasklé vodovodní potrubí, kanalizaci, nebo nás mohou vyplavit sousedi. Nadměrná vlhkost má neblahý vliv na zdraví. Při nevhodném užívání bytu se tvoří plísně na zdech a nejvíce ohrožují děti.

Nevhodné užívání bytu

Při vaření je třeba používat digestoř a intenzivně větrat. V koupelně by měla být důmyslná ventilace. Vlhko koupelny nesvědčí nasákavým materiálům nábytku. Police a skříňky v koupelně mohou trpět střídavě smršťováním a nabobtnáváním. Dřevo musí mít vodoodpudivou úpravu a je třeba vybírat nábytek určený přímo do koupelny. Často se nedostatečně větrá při praní a sušení prádla v místnosti. Pára na zdech kondenzuje a vsakuje do zdí. Plísně rostou i při nedostatečném nebo nárazovém vytápění objektu, malé frekvenci úklidu i větrání. Pohybující se vzduch pomáhá zdivo vysušovat. Plísně jsou často v objektech s plastovými okny, které hodně těsní a málo se větrá. Pozor si musíme dát u zasklených lodžií. Neblaze ovlivňujícím faktorem je i velké množství pokojových rostlin s vlhkou půdou.

Vlhkost v bytě může zapříčinite bobtnání nábytku v koupelně, ale i v kuchyni.
Police a skříňky v koupelně mohou trpět střídavě smršťováním a nabobtnáváním.

Vliv plísní na zdraví

Plísně mají značný podíl na vznik alergických a mykotických onemocnění. Spóry mikromycet jsou v objektech častými alergeny. Způsobují alergie, atopický ekzém i astma bronchiale. Toxinogenní mikromycety a mykotoxiny jsou sekundární metabolity plísní a nejsou jen v potravinách, ale i v některých spórách plísní. Mykotoxiny řadíme mezi nízkomolekulární neproteinové komponenty produkované myceliem. Vyvolávají akutní toxickou reakci, mimo jiné i s karcinogenními účinky. Plísně produkují těkavé organické látky s plísňovým zápachem. Poškozují sliznice dýchacích cest, dráždí oči, nos i krk i pokožku a způsobují bolesti hlavy. Mohou způsobit i mykotická onemocnění, i když to u plísní v bytech není časté.