Odvodnění ploché střechy – střešní vpusť, bezpečnostní přepad, odvodnění přes atiku

Technologický vývoj se žene stále kupředu. Každým dnem kudy chodím, vidím čím dál modernější technologie. Stavařský obor pevně spolupracuje s naší architekturou a výsledky jsou jednoduše ohromující. V minulosti nebyly myslitelné určité případy, které dnešní doba nabízí, jako např. téma dnešního článku – odvodnění ploché střechy Jak se z takové střechy odvádí voda? Kolik svodů a vpustí je zapotřebí? A co znamenají pojmy jako atika a její bezpečnostní přepad? Se vším vás seznámíme.

Jak můžu odvodnit plochou střechu?

Odvod dešťové vody či drobných nečistot z vaší ploché střechy je na místě. Způsobů odvodnění ploché střechy je mnoho, ale který je ten nejlepší? V první řadě bych začala dvěma variantami, které se nabízí a sice vnější odvodnění a vnitřní odvodnění.

Vnitřní odvodnění přes vpusti

Vnitřní odvod (vpusti) najdeme převážně u větších budov jako jsou výrobní haly nebo výškové budovy. Pravdou však je, že se jedná o estetickou záležitost, a proto vidíme vnitřní vpusti i u rodinných domů. Respektive nevidíme. Setkáváme se zde se třemi typy: gravitační, které jsou nejčastější, podtlakové a speciální.

Vnější odvodnění ploché střechy žlaby

Vnější odvodnění bychom mohli rozdělit podle umístění žlabů. Zaatikové a mezistřešní odvodnění se převážně nevyužívá. Kdyby to však konstrukční řešení vyžadovalo, žlaby by musely být v šířce min 500 mm (spíše se volí úžlabí s povlakovou hydroizolací). Dále máme podokapní žlaby, které se provádí ve sklonu min 0,5 %. U vnějšího typu bude zapotřebí i klempířské činnosti. Odvodnění střechy bude vyžadovat i lapač splavenin v úrovni terénu. Veškeré detailní požadavky na odvodnění ploché střechy naleznete v příslušných normách. Vybrala jsem pár čísel, díky kterým byste se mohli dlouhému čtení norem vyhnout.

• Ideální průměr svodu je 100 mm. Minimálně se setkáte se 70 mm, ale jak se říká – jistota je jistota. Větší průměr zmenší riziko ucpání.
• Zároveň by veškerá hrdla vpusti měla mít minimální odstup 0,5 m od atiky či zdiva z důvodu osazování hydroizolace nebo jiných materiálů. Naopak maximální vzdálenost se udává na 15 m.
• Ony ochranné koše, které můžete vidět vyčnívající na plochých střechách, mají též svůj důvod. Musí vyčnívat alespoň 40 mm. Důvod je prostý. V případě zamezení vpusti vody dovnitř nenastane problém zneprůchodnění.
• Co se týká především vnitřního odvodnění, potrubí nesmí být vedeno šikmo, už vůbec ne s náznaky vodorovnosti. Důležitý je svislý svod.

Odvodnění ploché střechy a bezpečnostní přepad

Ať se rozhodnete pro ten či onen typ odvodnění, nesmíte zapomínat na pojistný přepad. Tzv. bezpečnostní přepad nám slouží jako pojistka. Řekněme, že budou silné deště a vaše vpusti nebo svody budou přehlceny, nebo se ucpou na základě většího předmětu, který na střechu nepatří (nejčastěji to bývá míč, listí či jiný organický materiál), co potom? U návrhu bezpečnostního přepadu musíme být obezřetní. Abychom zabránili přetížení konstrukce střechy, přepad by měl být ve výšce maximálně 10 cm. Stejně tak nesmí sloužit k proniknutí vody do objektu, tudíž by měl být veden přes atiku, dál od konstrukce. U větších ploch střech se doporučuje zvolit více pojistných přepadů. Kolik takových přepadů potřebuje vaše střecha? Vše, co byste potřebovali zjistit, najdete v příslušných normách, které popisují odvodnění plochých střech. Jednoduchý výpočet, vytažený z normy ČSN 75 6760, najdete níže. Za běžných podmínek je to práce projektanta, tudíž by mělo být vše ve vaší technické zprávě.

Může vás zajímat: Plánujete rekonstrukci ploché střechy? A víte, jak zateplit plochou střechu a kolik takové zateplení střechy stojí?

Kolik musí být svodů/vpustí na střeše?

Ať už jde o střechu fóliovou, asfaltovou, zelenou, případně užitkovou (terasa), vždy musí být navrženy nejméně dvě střešní vpusti se samostatným odpadním potrubím (ČSN 73 1901). S odvodněním také souvisí spád střechy, který je u plochých střech do 5 % (optimální jsou 3 % – při tomto sklonu by se neměly tvořit louže). Správný počet svodů si můžete vypočítat pomocí vzorce pro odtok dešťových vod Q.

Q = r × A × C [l/s]

r = součinitel intenzity deště [l/s×m²] –> v našich podmínkách je roven 0,03 l/s×m^-2

A = plocha střechy [m²]

C = součinitel odtoku, který má pro standardní střechy hodnotu 1; u velkého rizika vniknutí vody do objektu hodnotu 2 a u vysokého stupně ochrany budovy hodnotu 3 (př. elektrárny)

Odvodnění ploché střechy přes atiku

Další možností odvodnění střechy se nabízí skrz atiku. Atika je součástí domu nad posledním patrem budovy. Svým vzhledem protáhne celou fasádu objektu a tím i opticky zvýší její výšku. Kromě dekorativní funkce nám může být nápomocná i svojí funkčností.

Během návrhu odtokového otvoru v atice musíme dodržovat jednotlivá pravidla. Spodní hrana otvoru musí být nad výškou bezpečnostní střešní vpusti. V této úrovni se zároveň nacházíme v požadované tlakové výšce vody (nouzové odvodnění). Pro odvodnění střechy přes atiku se využívá chrličů, jejichž část vyčnívá za konstrukcí atiky.

Ať už jde o konstrukci základů, nosných stěn, stropních konstrukcí nebo střechy, není dobrým nápadem návrh a jeho realizaci podceňovat. Co se konktrétně odvodnění týká, při špatném postupu může dojít k zatékání do konstrukce. Vlhkost způsobí degradaci materiálu a vaši novou plochou střechu můžete rázem měnit. Poraďte se s odborníky, kteří se problematice věnují, a není jim nelidské vám pomoci.