Těsnění do dveří – jak snížit ztráty tepla?

Dveře, obdobně jako okna, je část domu, kudy se ztrácí značné množství tepla. Obzvlášť pokud se jedná o staré dveře, které nemají celoobvodové těsnění. Nekritičtější místo u dveří je v jejich spodní prahové části. Jak snížit tepelné ztráty použitím těsnění do dveří?

Nedávno jsme se v článku o těsnění do oken zabývali problematikou tepelných ztrát způsobenými rozdílnými teplotami a tlaky v interiéru a exteriéru. Obdobně je tomu i u dveří. Pokud jsou dveře netěsné a profukuje skrze ně, dochází tak ke značným tepelným ztrátám. U domů se staršími dveřmi lze mnohdy pozorovat, že majitelé mají u dveří smotané staré ručníky, deky či koberce, aby zabránili průvanu v prahové části dveří. Řešením je použití těsnění do dveří a dveřní lišty.

Těsnění do dveří

Těsnění do dveří jsou vyrobena buď z PU pěny, gumy, pryže či silikonu. Gumové a silikonové těsnění mají nejdelší životnost, těsnění z PU pěny je na tom s životností o něco hůře, čemuž také odpovídá nižší cena. PU těsnění do dveří je nasákavé, což je nevýhodou v případě použití těsnění ve spodní části dveří, kde hrozí, že těsnění navlhne, zčásti ztratí své izolační schopnosti a časem začne degradovat.

Těsnění mají různé průřezy. Většinou ve tvaru obdélníku a ve tvaru písmene D, P a E. Těsnění moderních oken a dveří mají navíc průřezy členitých tvarů. Při výběru těsnění do nových plastových, hliníkových a dřevěných dveří je třeba vybrat správný profil. Dveře totiž mají v rámu vyfrézovanou drážku pro aplikování těsnění. Při výměně těsnění tak vybírejte těsnění shodného profilu a velikosti.

Pokud máte starší dveře, kde drážka pro těsnění není, postačí vám těsnění samolepící. Samolepicí těsnění do dveří jsou na jedné straně vybavena oboustranně lepicí páskou, která slouží pro nalepení těsnění na rám dveří. Při aplikování je třeba rám očistit od prachu a mastnoty. K tomu výborně poslouží hadr a mýdlová voda.

Tloušťku těsnění do dveří vybírejte dle velikosti mezery. Tu změříte jednoduše sevřením plastelíny či jiné plastické hmoty mezi rám dveří a dveřní křídlo. Měření proveďte v několika místech, jelikož na různých místech mohou být mezery s rozdílnými tloušťkami. Těsnění by mělo být alespoň o 1 mm tlustější, aby byl zajištěn kontakt těsnění a rámu dveří po celé délce. S tloušťkou to však nepřehánějte, jinak by vám dveře nemuseli jít pohodlně dovřít.

Dveřní padací lišta

Aby bylo možné utěsnit dveře po celém obvodu, tedy i v prahové části, je třeba mít u dveří dostatečně vysoký práh, ke kterému dveře doléhají. Pokud u dveří práh není, těsnění není na co nalepit.

Dveře však lze v prahové části utěsnit i jiným způsobem. Pro vchodové dveře existují tzv. padací dveřní lišty, příp. dveřní těsnící lišty s kartáčem. Padací dveřní lišta je mechanické zařízení, které je umístěno v drážce zespod dveří. Pokud jsou dveře zavřené, dveřní lišta je spuštěna dolů a plní tak svůj účel, ale pokud se dveřní křídlo pootevře, lišta se vysune nahoru a dveře lze bez problému otevřít. Tento mechanismus je však využíván zpravidla u nových dveří, u starých dveří se frézování drážky nemusí vyplatit.

I pro takové případy je tady řešení. Existují totiž nalepovací dveřní lišty s kartáčem, které se nalepí vespod dveří z vnitřní strany. Tato lišta má stejnou funkci jako lišta v drážce. Při zavřených dveřích je tedy spuštěna dolů, při otevření dveří se vysune nahoru. Samolepicí dveřní lišta je opatřena oboustrannou lepicí páskou, její aplikace je tedy velmi jednoduchá a při pořizovacích nákladech v řádech pár set korun se jedná o velmi efektivní způsob utěsnění starých dveří.