Výběr retenční nádrže na dešťovou vodu • stavimbydlim.cz
Home Zahrada Příslušenství Výběr retenční nádrže na dešťovou vodu

Výběr retenční nádrže na dešťovou vodu

0

Retenční nádrže na dešťovou vodu v současnosti prožívají velký boom. Je to dáno zejména neustálými zprávami o vysychání krajiny, nedostatku pitné vody a tímto vyvolanými dotačními programy. Investory také láká úspora financí. Ty mohou dosahovat až 50 %.

Schéma zapojení retenční nádrže na dešťovou vodu
Schéma zapojení retenční nádrže na dešťovou vodu (zdroj: cdn2.bigcommerce.com)

K čemu se dešťová voda může využívat?

Dešťovou voda, která nám zadarmo spadne na střechu domu a kterou zachytíme v retenční nádrži, můžeme využít jak na zahradě, tak v domácnosti. Můžeme s ní zalévat zahradu, záhon, lze ji využít i na umývání auta nebo na napuštění bazénu. V domácnosti lze dešťovou vodu použít například na splachování WC, na praní a na úklid.

Velkou výhodou při používání dešťové vody pro praní je její měkkost. Vzhledem k chemickému složení vody nemusíme používat změkčovadla vody a velké množství prášku.

Voda na zalévání

Dešťová voda na zalévání trávníku, zahrady a záhonu není žádnou novinkou. Skoro každý má na své zahradě instalovaný plastový barel na dešťovou vodu, kterou zadržuje ze střechy domu, kůlny, nebo garáže. Nevýhodou tohoto systému je malý objem sudů (zpravidla 100 – 200 l) a nutnost roznášet vodu ručně v konvích či v kýblu. Dalším nedostatkem je potřeba častější údržby. Vzhledem k tomu, že je voda vystavena přes letní období neustálému slunečnímu svitu a vysokým teplotám, začnou se v sudu vyskytovat nechtěné řasy, které je nutné odstranit. Sudy je také vždy před zimou potřeba zazimovat, aby vlivem působení mrazů nepopraskaly.

Umístění nádrže na dešťovou vodu

Nádrž na dešťovou vodu je možné umístit nad úroveň terénu, nebo pod úroveň terénu.

Nádrže nad úrovní terénu

Mimo to, že v nádrži umístěné nad úrovní terénu nejsou zachovány optimální podmínky pro dlouhodobé skladování vody, je velkou nevýhodou i sezónní využití nádrže. Nádrž jednoznačně nelze využívat přes zimu. Nádrže na vodu taktéž nejsou žádnou ozdobou a hodí se spíše do chatových oblastí a do míst bez architektonických požadavků. Výhodou nádrží umístěných nad terénem je příznivá cena instalace, jelikož není potřeba hloubit výkop pro umístění nádrže a není potřeba případné armování a betonování nádrže.

Nádrž pod úrovní terénu

Všechny nedostatky nadzemních nádrží jsou odstraněny použitím podzemních nádrží.  Podzemní nádrže na dešťovku se instalují do nezámrzné hloubky (minimálně 0,8 m pod úroveň terénu). Vodu z nádrže je tedy možné používat celoročně, navíc díky absenci slunečního svitu a uchování příznivé teploty vody (do 16 °C) je eliminováno množení řas a bakterií. Dle typu konstrukce a únosnosti lze nádrže umístit prakticky kamkoli, například i pod příjezdovou cestu. Promyšlené filtrační zařízení zajistí, aby byla nádrž zanášena jen minimálně. Čištění tak probíhá jednou za 5 let.

Konstrukční provedení nádrží na dešťovou vodu

Betonové nádrže na vodu

Nádrže vyrobené z betonu jsou odolné, pevné a velmi únosné. Lze je použít i v místech s vyšším statickým zatížením. Betonové nádrže jsou levnější než plastové, ovšem musíte počítat s vyšší cenou dopravy a realizace na stavbě. Betonové nádrže totiž váží, v závislosti na objemu, 3 – 15 tun, což zvyšuje nároky jak na dopravu, tak na uložení nádrže do výkopu.

Betonová nádrž o objemu 6 m3 váží cca 5,0 – 7,0 t a stojí od 20 000 – 35 000,-Kč.

Plastové nádrže na vodu

Momentálně nejrozšířenější materiál pro výrobu nádrží na dešťovou vodu. Pro výrobu se používá polyetylen, z menší části sklolaminát. Polyetylen je materiál odolný, bezúdržbový a má prakticky neomezenou životnost. Plast uložený v zemi vydrží desítky let. Nádrže se vyrábí v různých tvarech – kruhové, hranaté a oválné. Objemy nádrží jsou 3 – 15 m3.

Plastové nádrže jsou trojího provedení:

samonosná plastová nádrž – není vhodná do míst se statickým zatížením, nesmí být uložena v prostředí se spodní vodou nebo v jílovitých půdách. Nádrž je konstrukčně provedena tak, že ji není nutné celou obetonovat. Plastové nádrže je vhodné ukládat na podklad zhotovený z prostého betonu o síle cca 15 cm.

dvouplášťová plastová nádrž – je vhodná do míst se spodní vodou, nebo jílovitou půdou, hodí se taktéž do záplavových oblastí. Nádrž je konstrukčně provedena tak, že je nutné ji celou obetonovat a položit na základovou desku ze železobetonu. Vnější plášť nádrže slouží jako izolace betonu, aby okolní voda nebyla v kontaktu s vnitřním pláštěm nádrže. Nádrž je po zabetonování pevně ukotvena a nehrozí její nadzvednutí nebo deformace vlivem pohybu spodní vody.

nádrž určená k obetonování – nádrž je vhodná do míst se statickým nebo dynamickým zatížením – příjezdové cesty a komunikace. Nádrž není vhodná do míst s výskytem spodní vody a s vysokým obsahem jílu. Nádrž je třeba celou obetonovat.

Pro srovnání plastová samonosná nádrž o objemu 6 m3 váží pouze 250 kg a stojí 20 000 – 40 000,-Kč, doprava nádrže vyjde levněji a k usazení nádrže není potřeba jeřáb, postačí však kolový traktorbagr, v případě nádrže o menším objemu a hmotnosti okolo 120 kg zvládnou montáž nádrže pracovníci bez použití mechanizace.

Bude vás zajímat: Porovnejte ceny jednotlivých nádrží – cenové srovnání nádrží na dešťovou vodu.

Pozor na výběr: Na trhu existují dva druhy plastových nádrží. Nádrže z plastových desek, které jsou k sobě svařovány, mohou být problémové právě v těchto spojích. Spoje mohou praskat a může tak docházet ke kontaminaci, nebo úniku dešťové vody. Nádrže z polyetylenových svařovaných desek je nutné patřičně obetonovat, kdežto nádrže monolitické bez svarů a jiných spojů je možné do země ukládat bez obetonování.

Instalace podzemní samonosné nádrže

Pro nádrž je nutné vyhloubit stavební jámu do požadované hloubky a o půdorysných rozměrech, které jsou na každé straně o 20 – 50 cm větší z důvodu vytvoření manipulačního prostoru. Dno jámy se upraví tak, aby bylo rovné, zpevněné a únosné. Některé typy nádrží vyžadují pouze srovnat dno za pomocí stěrku nebo písku, který se zhutní vibrační deskou. Jiné typy, které mají dno a vrch plochý, vyžadují zhotovení betonového podkladu o síle cca 15 cm, do kterého se vloží ocelová výztuž. Za pomocí stavební techniky se do jámy na určené místo umístí nádrž a provizorně zafixuje. V případě nádrže s betonovým podkladem se nádrž na betonovou desku položí až po úplném vytvrdnutí betonu. Následně se může přikročit k obsypávání nádrže. Nejprve je nutné nádrž naplnit vodou přibližně do jedné třetiny. Po napuštění vody se nádrž obsype do úrovně hladiny vody v nádrži a řádně zhutní.

Proces se opakuje až do horního okraje nádrže. Nádrž se obsypává jemným pískem. Během obsypávání se nesmí zapomenout na připojení veškerých potrubí. Do akumulační nádrže je připojeno přívodní potrubí, potrubí přepadu, obtokové potrubí a potrubí pro distribuci vody na zahradu nebo do domu a připojením elektřiny pro pohon čerpadel. Veškeré potrubí je třeba také obsypávat jemným pískem.

Některé nádrže vyžadují, aby se na horní části nádrže realizovala nosná betonová deska za předpokladu, že nad nádrží bude vrstva zeminy větší, než je pro daný případ dovoleno. Ostatní žebrované nádrže válcového tvaru toto opatření nevyžadují.

Jak velkou nádrž na vodu zvolit?

Před tím, než se rozhodnete pro konkrétní velikost nádrže na dešťovou vodu, poraďte se s projektantem a odborníkem přes dešťové nádrže. Výpočet objemu retenční nádrže se může provést jednak na základě potřeby užitkové vody, ale také na základě úhrnu srážek v dané lokalitě. Dle potřeby užitkové vody můžete dojít k objemu nádrže na 8 m3 vody, nicméně se může stát, že kvůli lokalitě, v níž je stavba umístěna a dle plochy střechy domu nikdy nedojde k plnému využití objemu nádrže.

Na stránkách českého hydrometeorologického ústavu je možné dohledat průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé lokality. Úhrn srážek je uveden v mm buď v grafickém vyobrazení na mapě, nebo v tabulkách. Tabulkové hodnoty průměrného úhrnu srážek je možné dohledat na stránkách http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mapy-charakteristik-klimatu

Mapa ČR - úhrn srážek
Mapa ČR – úhrn srážek (zdroj: chmi.cz)

Objem nádrže se za použití těchto dat vypočte podle následujícího vzorce:

V = (j.P.f)/a

j – úhrn srážek v mm dle mapy

P – plocha odvodňované střechy v m2

f – koeficient odtoku, ploché střechy 0,6 – 0,7, šikmé střechy 0,75 – 0,8

a – koeficient optimální velikosti (zásoba na 2 – 3 týdny suchého období)

Pro výpočet dle potřeby vody v objektu využijte vzorce:

V14 = n.Sd.14 (zásoba na 14 dní sucha)

V21 = n.Sd.21 (zásoba na 21 dní sucha)

n – počet obyvatel domu

Sd – průměrná spotřeba vody na 1 osobu/den (splachování WC 40 l/den, praní prádla 50 l/1 vyprání)

Ke spotřebě vody je také nutné připočítat spotřebu vody na umývání auta a případně zavlažování záhonu nebo zahrady. Umývání auta se uvažuje 10x do roka se spotřebou 100 l na jedno umytí. Pro zavlažování zahrad se počítá se spotřebou 12 – 16 m3 vody ročně na 100 m2 plochy zahrady.

návrhem velikosti zásobníku na vodu vám rád poradí dodavatel příslušného systému, případně si objem můžete spočítat on-line kalkulačkou.

Prvky zásobníku dešťové vody, filtrace a čerpadla

Aby se nádrž na dešťovou vodu časem nezanesla, je potřeba na přívodní potrubí instalovat filtr hrubých a jemných částic. Dešťová voda s sebou nese listí, jehličí, drobné větve, ale i písek, popel a prach. Prostě vše, co se na střeše domu časem zachytí.

Pokud se voda používá pouze pro zalévání zahrady a na umývání auta, postačí instalovat filtrační koš, který zachytí nečistoty přímo v nádrži na přítoku vody. Filtrace ale může být osazena také v místě napojení střešního žlabu na svod. V tom případě se jedná o nátokovou šachtu, která zajistí filtraci hrubších částic. Existuje také filtrační šachty, které se instalují mezi okapní svod a podzemní nádrž. Filtrace je tvořena jemným sítem s otvory okolo 0,35 mm. Ze šachty vede bezpečnostní přepad, který zajistí odvod vody v případě, že se filtrace ucpe.

Další stupeň filtrace je na samotném sacím koši s plovákem, aby do vodovodní soustavy proudila voda požadované kvality a nezanášelo se čerpadlo.

Pro lokality bez pitné vody je vhodným řešením úpravna dešťové vody na vodu pitnou. Zařízení se skládá z řídicí jednotky, z filtru na nečistoty o velikosti 20 mikronů, 10 mikronů, z filtru z černého uhlí a UV lampy na dezinfekci dešťové vody. Zařízení je ovšem dražší. Za jeho pořízení vynaložíte 20 000 – 30 000,-Kč.

 

 

Čerpadla se používají jak pro zalévání zahrady, tak pro splachování WC nebo praní. Čerpadlo funguje se systémem „start-stop“. Jakmile poklesne tlak pod nastavenou hodnotu, dojde k automatickému spuštění čerpadla a jeho následnému vypnutí, jakmile bude tlak optimální. Zásobování domu dešťovou vodou funguje zcela izolovaně od vodovodního potrubí zásobovaného z veřejného řadu, aby nedocházelo ke znečištění nebo kontaminaci pitné vody vodou dešťovou. Jestliže je v nádrži nedostatek vody, řídicí jednotka předá signál dodávce vody z vodovodu. Tím je zaručena neustálá dodávka vody. Jakmile se po dešti nádrž naplní, obnoví se dodávka vody dešťové.

Ponorná čerpadla jsou vybavena sacím košem s plovákem, který plave na hladině a sací koš je cca 15 cm pod hladinou. Je tak zabráněno tomu, aby se nasávala voda z hladiny, nebo naopak ze dna nádrže. Na hladině se drží lehké částečky, které filtr neodstraní, na dně se vyskytují naopak těžší částice.