Zelená fasáda tvoří živý dům – vertikální zelené fasády zažívají boom

O zelených střechách již slyšel pravděpodobně každý. I když nejsou tak rozšířené, díky dotacím je jejich stavba značně podpořena. Málokdo však asi slyšel o zelených fasádách. Zelená fasáda to není jen fasáda porostlá popínavými rostlinami. Zelená fasáda je „živá fasáda“, která obsahuje dokonce humus pro růst rostlin a systém pro jejich automatické zavlažování. Co to zelená fasáda je, z čeho je tvořena a jaké má výhody/nevýhody?

Od doby průmyslové revoluce se na zemi hodně změnilo. Nové zdroje energie, převážně uhlí, postupně proměnily všechny oblasti lidského života. Bohužel právě spalování fosilních paliv spojené s průmyslovou revolucí odstartovalo globální oteplování planety. Rychlost, s jakou se naše země čím dál víc ohřívá, začíná být alarmující. V letních vedrech jsou domy a komunikace tak rozpálené, že hustě zastavěná města s nedostatkem zeleně přestávají být příjemným místem pro život. Přitom kontakt s přírodou je základním prvkem pro lidskou spokojenost, proto se v poslední době klade důraz na novou výsadbu zeleně ve městech.  Kromě revitalizace parků přichází ke slovu i zelené střechy a fasády.

Co je to zelená fasáda

Klasické zelené fasády známe všichni. Jsou tvořeny popínavými rostlinami, které jsou schopny z jednoho kmínku vytvořit někalikametrové šlahouny obrůstající celé domy. Mají nízké finanční nároky a nepotřebují žádnou podkonstrukci ani vyvazování. K takovým nejběžnějším rostlinám, využívaným k zakrytí mnohdy nevzhledných fasád nebo různých koutů na dvorcích, patří:

• břečťan obecný,
• hortenzie řapíkatá a
• přísavník trojčetný.

Charakteristické jsou pro ně vzdušné kořeny a adhezivní terčíky, kterými se přichytí ke zdivu. Další skupinou jsou šlahounovité a ovíjivé rostliny, které potřebují podpůrnou konstrukci. Například:

• vinná réva,
• pnoucí růže,
• přísavník pětičetný,
• brslen Fortuneův,
• vistárie čínská,
• trubač nebo
• zimolez Henryův.

V každém případě je třeba při výběru rostlin zohlednit klimatické podmínky a orientaci stavby ke světovým stranám.

Zelená fasáda je doslova vertikální zahrada

V poslední době se začínají na fasádách domů objevovat i vertikální zahrady. Jejich původ sahá až do 70. let minulého století a je spojován se jménem francouzského botanika Patrica Blanca, který vynalezl zelenou stěnu pro vertikální pěstování rostlin. V České republice se tento fenomén začíná objevovat teprve v posledních letech. Jedná se o systém difuzně otevřené fasády vyvinutý pro zlepšení životního prostředí ve městech a návrat k přírodě moderní cestou.

Konstrukční provedení zelené fasády

Systémů najdeme na trhu hned několik, ale v zásadě jde o kotvenou nebo samonosnou kovovou konstrukci, která zároveň vytváří větranou mezeru. Na ni se ukotví hydroizolační fólie a závlahový systém. Na závěr se zavěsí buď předpěstované koše naplněné substrátem nebo polyamidová plsť napuštěná výživovým roztokem a rostliny se sází mezi dvě vrstvy plsti, což napodobuje přírodní podmínky rostlin, které rostou na skalách. Například rozchodníky, netřesky nebo traviny, ale i kvetoucí skalničky. V případě košů můžete na fasádě pěstovat třeba i rajčata nebo jahody. Vzhled vertikální zahrady se během roku stále mění a zaručí vám neustále originální vzhled budovy, který může být i moderním designovým prvkem.

Zelená fasáda a cena

V současnosti je cena vertikálních zahrad na českém trhu stále dost vysoká, ale i přesto se začínají objevovat i v soukromém sektoru. Jejich realizaci je lepší přenechat odborné firmě, která zajistí kromě dodávky a montáže i zpracování projektu, periodickou výměnu hnojiva a případnou údržbu.

Mít „zelený“ dům má své nesporné výhody:

• zelená fasáda spolehlivě pohltí hluk z okolí, čímž vylepší akustické podmínky v budově,
• rostliny spotřebují kysličník uhličitý a jsou zdrojem kyslíku, který je tolik potřebný hlavně ve městech,
• v letních vedrech zabraňují přehřívání budovy, v zimě udržují teplo,
• chrání vlastní fasádu budovy a prodlužuje její životnost,
• při růstu zelené fasády ze základové spáry odvlhčí budovu,
• v létě na zelené fasádě můžete pozorovat rozmanitou faunu, včely, čmeláky a motýly, kteří jinak nemají ve městě příliš prostoru k přežití,
• zelené fasády se ve velmi krátké době rozrostou a jsou schopny vypařovat stovky litrů vody denně, což u stromů může trvat celá desetiletí.

A jaké jsou nevýhody zelených fasád?

• rostliny bez podpůrné konstrukce mohou v případě porušené fasády prorůst do škvír a puklin, proto je žádoucí ji nejprve vyspravit, pozdější údržba už není z pochopitelných důvodů možná,
• kořeny vertikální zahrady mohou poškodit stavbu pod úrovní terénu,
• šlahouny zelené fasády mohou zarůstat stavební otvory, prorůst až k sousedům nebo do střechy a nadzvedávat střešní tašky, je tedy nutné je občas přistřihnout,
• časová prodleva mezi výsadbou a výsledným efektem,
• zelená fasáda vyžaduje montáž treláže (nejčastěji dřevěné, kovové, plastové) nebo konstrukce z ocelových lan pro ovíjivé rostliny, která musí splňovat bezpečnostní kritéria.

Jak vyrobit treláž

U treláže je důležitý určitý odstup od fasády, a to minimálně 5 cm, aby se rostliny mohly proplétat. Vzduchová mezera rovněž zajistí volné proudění vzduchu, které brání vzniku plísní a chorob rostlin. Kotvení treláže musí být pevné, rozrůstající se rostliny mohou mít časem velkou hmotnost. Nejčastěji se treláž vyrábí z dřevěných latí, ale vhodnou alternativou je i kovové lano nebo silný vlasec protažený rámem.