Životnost dřevostavby

Dřevostavby nemají v České republice ani zdaleka takový úspěch jako zděné stavby, i přesto však zájem o ně pořád více a více roste. Faktorů, které stojí za nerozhodnými potencionálními zájemci je mnoho. Ať už jde o její požární nebo akustickou odolnost, náchylnost na vlhkost, vytápění anebo životnost. O životnosti bude pojednávat dnešní článek. Kolika let dosahuje životnost dřevostavby a co životnost ovlivňuje?

Životnost dřevostavby – klidně i přes 100 let

Stavební materiály, jako je dřevo a kámen, jsou tu s námi již po staletí. Dřevo můžeme tedy považovat za jeden z nejstarších materiálů, který přetrvává díky svým skvělým fyzikálním a mechanickým vlastnostem až dodnes. Postupem času se technologie dřevostaveb vyvinula na úplně jinou úroveň, než tomu bylo kdysi. Moderní montované dřevostavby mají výhodu v oblasti rychlosti výstavby, šetrnosti k životnímu prostředí a dlouhé životnosti. Obzvlášť velkou vitalitu mají sruby a roubenky (v České republice i 150 let). Kvalitně postavená dřevostavba vám může vydržet klidně i 100 až 150 let. Velice důležité je v rámci dlouhé životnosti dřevostaveb nízká vlhkost v konstrukci. Jak možná již sami víte, dřevo obecně je více náchylné na napadení dřevokaznými hubami nebo hmyzem, a proto je volba vhodných a přijatelných podmínek pro stavbu podstatná.

Co stojí za dlouhou životností?

Ať už je řeč o masivních nebo montovaných dřevostavbách, jejich životnost může být i přes 100 let. Záleží na mnoha faktorech ovlivňujících tuto okolnost. Dřevostavba musí být postavena z kvalitního dřeva (především by měla být opatřena správnou izolací) a během realizace nesmí být podceněny sebemenší technologické detaily. Tohle pravidlo však platí i u zděných staveb. V zásadě hodně záleží na dodavateli, kterého zvolíte (zručnost stavební firmy a odborný návrh konstrukce). Prokazatelně kvalitní služby naleznete podle referencí, můžete se také poptat přátel nebo zkušených stavebníků. Životnost dřevostavby vám prodlouží i vhodná a kvalitní údržba. To, jak se budete k domu samotnému chovat, se vám odrazí v její „dlouhověkosti“. Dalším důležitým parametrem je účel dřevostavby a provedená konstrukční ochrana dřeva.

Životnost dřevostavby a ochrana před vlhkostí

Během výstavby a samotného plánování projektu musíme dbát na zákonné požadavky, které nám udává stavební norma. Ve finále můžeme říci, že jsou dřevostavby v ohledu životnosti srovnatelné se stavbami na bázi jiných materiálů. Přeci jen je každý dům ohrožován vzlínavostí vody nebo nadměrnou vlhkostí zapříčiněnou nedostatečným větráním. Nejen dřevo – i jiné materiály by neměly být v přímém kontaktu s vodou. Především moderní montované dřevostavby perfektně prokazují, že není v oblasti životnosti žádný rozdíl mezi zděnou a dřevěnou stavbou.

Vliv běžného užívání na životnost dřevostavby

Dřevostavba stejně jako každý jiný rodinný dům potřebuje určitou péči. Pokud se budete o váš dům dobře starat, využijí ho dozajista i následující generace potomků. Během jeho působení projde stavba různými rekonstrukcemi, tak to prostě ve většině případů funguje. Opotřebení rozdělujeme na morální a funkční.

Míra morálního opotřebení je hodnocena aktuální dobou. Stav vašeho domu může být z funkčního hlediska naprosto v pořádku. Omítka není poškozená, střecha je v perfektním stavu, nikde vám neuniká teplo, nezatéká atd. Začíná být ovšem morálně opotřeben – jeho hodnota klesá. Společně s životním stylem a modernizací bytů se totiž nároky na bydlení mění.

Funkční (fyzické) opotřebení nám udává technický stav objektu. Zde se právě bavíme o již zmíněném zatékání nebo úniku tepla. Fyzické opotřebení není (na rozdíl od morálního) neustálé.

A právě ono morální opotřebení nastane ve většině případů dříve než opotřebení funkční a majitelé jsou nuceni provádět různé rekonstrukce.

Slyšeli jste už o „okálech“?

Okály jsou montované dřevodomky vyráběné v 70. letech. Problém u okálů v dnešní době nastává u jejich srovnávání s moderními dřevostavbami. Jejich stav však neodpovídá aktuálním stavebním požadavkům daných normou. Lze je rekonstruovat, ale podle našeho názoru by bylo lepší volbou postavit novou dřevostavbu (z hlediska investice).

Předpokládaná životnost u tohoto typu domu byla pouhých 30 let a možná byl právě tohle důvod, proč vznikl mýtus o krátké životnosti staveb na bázi dřeva.

Víte, jaká je nejstarší dřevostavba světa?

Jde čistě jen o zajímavost, která by mohla doplnit váš všeobecný přehled. Nejstarší dřevostavba se nachází v Japonsku ve městě Ikaruga, jedná se o buddhistický chrám Hórjúdži. Tohle přední náboženské centrum bylo založeno v roce 604 našeho letopočtu a po prodělání požáru bylo o 36 let později v plně funkčním stavu. Navzdory všem následujícím požárům, válkám a zemětřesením, které se v této oblasti často vyskytují, stojí překrásná stavba již více než 1300 let. Chrám je nyní nejstarší dochovanou dřevostavbou na světe a od roku 1993 je zařazený na Seznam světového dědictví UNESCO.