Budovy s téměř nulovou spotřebou energie – co to znamená pro stavebníky

Zákon č. 406/2000 Sb. Zákon o hospodaření energií ukládá stavebníkům povinnost plnit požadavky na energetickou náročnost budovy již nějakou dobu, a to za účelem snižování energetické náročnosti budov a snižování produkce škodlivých emisí. Od 1. ledna 2020 však všichni stavebníci musí plnit přísnější požadavky, a to požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie už platí delší dobu, byly však omezeny jen na budovy o určité celkové energeticky vztažné ploše. Tyto požadavky jsou uvedeny § 7 zákona č. 406/2000 Sb. Zákon o hospodaření energií. Jedná se o:

• Od 1. ledna 2018 musí požadavky plnit budovy s celkovou energetickou vztažnou plochou větší než 1 500 m²
• Od 1. ledna 2019 musí požadavky plnit budovy s celkovou energetickou vztažnou plochou větší než 350 m²
• Od 1. ledna 2020 musí požadavky plnit budovy s celkovou energetickou vztažnou plochou menší než 350 m², tedy veškeré budovy. To se tedy týká všech stavebníků, kteří staví i rodinné domy.

Co je to energeticky vztažná plocha?

Energeticky vztažnou plochou se rozumí vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy. Jedná se tedy o celkovou zastavěnou plochu všech podlaží, resp. veškerou podlahovou plochu včetně plochy stavebních konstrukcí v půdorysném řezu (stěny, příčky).

Co je to budova s téměř nulovou spotřebou energie?

Laicky řečeno se jedná o budovu, která má lepší tepelně-izolační vlastnosti všech obvodových konstrukcí, tedy stěn, podlahy na zemině, střechy, konstrukcí do nevytápěných prostorů, oken, dveří a vrat. V praxi to znamená, že aby byly splněny požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie, je potřeba obvodové konstrukce zateplit větší tloušťkou tepelné izolace než doposud. Rovněž okna, dveře, vrata a případně i střešní světlíky nebo světlovody musí mít lepší tepelně technické vlastnosti. To bude mít pochopitelně také značný vliv na celkovou cenu stavby.

Nejedná se však o jediný požadavek, existuje ještě druhý, o kterém se zmíníme níže v článku.

Požadavek na lepší tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí vychází z § 6 odst. 1 vyhlášky 78/2013 Sb. Vyhláška o energetické náročnosti budov. Zde je uvedeno následující:

(1) Požadavky na energetickou náročnost nové budovy a budovy s téměř nulovou spotřebou energie, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. b), c) a e) nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu.

 V § 3 odst. 1 písm. b), c) a e) je následně uvedeno:

(1) Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou

1. b) neobnovitelná primární energie za rok,
2. c) celková dodaná energie za rok,
3. e) průměrný součinitel prostupu tepla,

Klíčový je v tomto případě průměrný součinitel prostupu tepla. Každá novostavba či rekonstrukce budovy je porovnávaná s tzv. referenční budovou.

Co je to referenční budova?

Referenční budova je budova, která má stejné rozměry a geometrické uspořádání, jako budova hodnocená, obvodové konstrukce však mají přiřazený normový součinitel prostupu tepla konstrukce U_N,20 zvolený podle normy ČSN 73 0540-2. Požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla se následně vynásobí redukčním činitelem uvedeným v příloze č. 1, Tab. 1 – Parametry a hodnoty referenční budovy.

Požadavky na průměrný součinitel prostupu tepla u budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Doposud se tento průměrný požadovaný součinitel prostupu tepla násobil činitelem hodnoty 0,8, ovšem od 1. ledna 2020 se požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla bude násobit činitelem hodnoty 0,7. Všechny obvodové konstrukce tak budou muset mít lepší tepelně-technické vlastnosti tak, aby byl splněn průměrný součinitel prostupu tepla. O návrh tloušťky zateplení se zpravidla stará projektant v součinnosti s energetickým specialistou, který energetickou náročnost budovy posuzuje pomocí k tomu určenému výpočetním programu.

V této tabulce uvádíme přehled základních obvodových konstrukcí včetně požadovaných součinitelů prostupu tepla. V pravém sloupečku jsou potom uvedeny hodnoty součinitele prostupu tepla, které budou muset být splněny od 1. ledna 2020 u novostaveb s celkovou energetickou vztažnou plochou menší jak 350 m².

Z výše uvedené tabulky je patrné, o kolik se sníží požadované součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí.

Jak se změní tloušťka tepelné izolace?

V praxi to znamená, že střecha, která v současnosti musela být zateplena cca 190 mm tepelné izolace, se bude muset zateplit izolací s celkovou tloušťkou 220 mm, tedy o 30 mm větší, což představuje zvýšení investice o pár desítek korun na metr čtvereční plochy konstrukce. Horší to může být u obvodových stěn. V současnosti plně dostačuje postavit obvodovou stěnu z některých keramických či plynosilikátových tvárnic a požadovaný součinitel je splněn. Od 1. ledna 2020 však tyto tvárnice nemusí být vyhovující a bude třeba je zateplit tepelnou izolací z polystyrenu, nebo minerální vaty, příp. zlepšit součinitel prostupu tepla jiné konstrukce tak, aby byl splněn požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy.

Související články:

Jaká je optimální tloušťka tepelné izolace? – výpočet tloušťky tepelné izolace v závislosti na typu konstrukce a dalších okrajových podmínkách

Výměna oken – snížení tepelných ztrát domu – o kolik se sníží tepelné ztráty domu po výměně oken, kolik výměnou ušetříte a jaká je návratnost investice

Tepelná ztráta budovy a dimenzování otopné soustavy – výpočet – Výpočet tepelných ztrát domu v návaznosti na dimenzování otopné soustavy, postup, vzorový příklad

Využívání obnovitelných zdrojů energie u budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Aby byly budovy klasifikovány jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie, je třeba plnit jeden další požadavek, a to na množství neobnovitelné primární energie. Požadavek počítá se snížením spotřebované neobnovitelné primární energie, což je podmíněno využitím energie z obnovitelných zdrojů. V příloze č. 1, Tab. 5, vyhlášky č. 78/2013 Sb. je uvedeno snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu (dosažitelné zvýšením využití obnovitelných zdrojů nebo zvýšením parametrů stavebních prvků obálky budovy nebo technických systémů budovy).

Od 1. ledna 2015 se hodnota neobnovitelné primární energie snižovala u rodinných domů o 10 %, od 1. ledna 2020 to bude již o 25 %.

Aby byl splněn tento požadavek, lze aplikovat tato opatření:

• Vyžívat obnovitelné zdroje energie – v případě vytápění lze uvažovat o spalování biomasy, využití soustavy CZT s podílem obnovitelných zdrojů vyšším jak 50 % či o využití tepelného čerpadla. Na střechu budovy lze též instalovat fotovoltaickou elektrárnu pro výrobu elektřiny na osvětlení, ohřev TV a provoz domácnosti či solární kolektory pro ohřev teplé vody a topné vody na vytápění objektu.
• Zvýšení parametrů stavebních prvků – uvažuje se se zateplením obvodových konstrukcí tak, aby byl splněn průměrný součinitel prostupu tepla pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, konstrukce však mohou být zatepleny daleko více, čímž dojde k poklesu spotřeby energie na vytápění objektu a v případě vytápění neobnovitelnými zdroji energie tedy i ke snížení neobnovitelné primární energie.
• Zvýšení účinnosti technických systémů – zde se neuvažuje pouze se zvýšením účinnosti zdroje pro výrobu tepla, ale i dalších technických systémů pro provoz objektu, jako je osvětlení, chlazení, příprava teplé vody. V tabulce níže jsou uvedeny referenční parametry a hodnoty pro technické systémy budov.