S příhradovými vazníky se můžete setkat u většiny rodinných domů, i občanských staveb. Za poslední dobu se staly nejpoužívanějším typem dřevných konstrukcí pro zastřešení domů. V článku se dozvíte, jaké mají dřevěné příhradové vazníky pozitivní i negativní vlastnosti a proč je volí stále více stavitelů namísto klasické krovové soustavy.
Dřevěné říhradové vazníky se u nás vyrábí už řadu let
Příhradové vazníky sahají v historii až do 50. let, kdy se v USA aktivně vyráběly. V tehdejší Československé republice začaly přitahovat pozornost mnoha stavitelů až na přelomu 60. a 70. let. Využití si našli nejen u zemědělských objektů, ale později i u rodinných a občanských staveb. Na základě aktivnějšího využívání chytrých softwarových technologií se od roku 2005 dřevěné příhradové vazníky používají po celé České republice. Software je skvělým pomocníkem především díky značnému snížení nákladů na projekční práce.
Projektanti si tuto konstrukci zalíbili natolik, že přijdete do kontaktu s příhradovou konstrukcí nejen u zemědělských objektů (stodoly) a rodinných domů (dokonce i u pasivních a nízkoenergetických staveb), ale i u výrobních, sportovních, průmyslových a skladovacích hal, občanských budov (školy, školky, obchody) a administrativních budov. Využívají se např. i u nástaveb panelových domů.
Dřevěné příhradové vazníky přenáší zatížení střešního pláště
Co si představit pod pojmem příhradový vazník, či příhradová konstrukce? Zpravidla se jedná o lehkou střešní konstrukci ze dřeva či oceli. Její hlavní funkcí je přenášení zatížení střešního pláště do nosné konstrukce. Rozpon konstrukcí je velký, bez nutnosti sloupů, popř. nosných středových stěn pro přenášení zatížení od 6 metrů až do 30 metrů (běžně se využívá délka 15 metrů). Možná jste se setkali i s označením vazníkového krovu nebo sbíjeného vazníku. V prvním případě se jedná o příhradový (vazníkový) krov, u druhého označení jde o vazníky s hřebíkovými spoji.
Výhody a nevýhody příhradových vazníků
Pozitivních vlastností příhradových vazníků je oproti jejím nevýhodám opravdu mnoho. Dřevěné vazníky dnes nahrazují nejen klasické krovy, ale i ocelové a betonové prvky.
Nezávazná poptávka
- Zadání poptávky je ZDARMA.
- Poptávka NENÍ závazná, nemusíte si tedy žádnou z nabídek vybrat.
- Porovnáním nabídek ušetříte až 30 % nákladů.
- ekologická úspora dřevní suroviny (oproti vázanému krovu jsou příhradové nosníky specifické svojí velkou úsporou řeziva)
- rychlejší výroba (oproti klasickému krovu je zde montáž mnohonásobě jednodušší, a především i rychlejší)
- nižší cena oproti vázaným krovům (po finanční stránce ušetříte nějakou tu korunu, především při vyšší opakovatelnosti)
- možnost většího rozpětí (bez použití vnitřních podpor je možné realizovat dřevěné příhradové vazníky až do 30 metrů)
- tvarové možnosti (příhradové vazníky nabízejí velkou variabilitu provedení)
- celoroční provoz výroby (dřevěné příhradové vazníky mají navíc krátkou dodací lhůtu)
- vysoká únosnost (jelikož funguje konstrukce jako jeden celek, je únosnější než v případě stavby, kdy jsou střešní krokve a stropní konstrukce zvlášť)
- vypracovaný statický návrh konstrukce (návrh příhradové konstrukce je doložený statickým výpočtem, ve výrobě je navíc podroben výstupní kontrole před expedicí)
- nízká hmotnost oproti klasickému krovu (v porovnání s klasickým krovem, ale i s betonovými či ocelovými prvky vynikají dřevěné vazníky svojí lehkostí)
Rozpětí 30 metrů je velké, každopádně v některých případech může být nedostatečné, což je nevýhodou této konstrukce. Jelikož se jedná o hořlavý materiál, oproti betonu, je nutné chránit vazníkovou konstrukci protipožárními podhledy (SDK) či ochrannými nátěry.
Konstrukce příhradových vazníků
Příhradový vazník je ohraničený horním a dolním pásem, které tvoří obrys konstrukce. Již zmíněnou délku od 6 do 30 metrů známe, jak je to s výškou konstrukce? Projektanti se zde řídí tzv. světlou výškou, od které se následně odvíjí právě délkové rozměry. Pravidlem je daný poměr světlé výšky ku výšce maximálně 6,67. Záleží také ovšem na konkrétním místě výstavby.
Vazník je tvořen svislicemi a diagonály (je možné použít i pojem příhradovina). Ty mají trojúhelníkový tvar z důvodu lepšího rozložení a následného přenášení zatížení. Tento tvar také slouží pro posílení tuhosti konstrukce. Volí se v mnoha případech u sedlových střech. Tvar pravoúhlého trojúhelníku se navrhuje u střech pultových. Existují však i tvary obdélníkové, lichoběžníkové anebo i atypické.
Jak ztužit dřevěné příhradové vazníky
U zavětrování příhradových vazníků rozlišujeme tři druhy ztužení. Dočasné ztužení se používá pouze u samotné montáže, po jehož ukončení se odstraní. Ztužení vazníku se aplikuje, aby se zamezilo vybočení prutů příhradových vazníků z roviny vazníku. K ucelení celé konstrukce, je nutné vytvořit ztužení střechy (podélné a diagonální ztužení).
Tip: Plánujete vlastní projekt? Na konci článku najdete formulář pro porovnání nabídek firem ve vašem okolí. Zdarma a bez práce si tak najdete tu nejvýhodnější.
Čtěte dále: Příhradové vazníky vs. tradiční krov. Jaké jsou rozdíly?
Spoje příhradových vazníků
Spoje jsou nejčastěji řešeny pomocí tzv. styčníkových desek, které jsou vyráběny z pozinkované měkké oceli (v horších podmínkách se výjimečně používá nerezová ocel, ta je ovšem finančně nákladnější). Tyto spoje se umisťují do styčníku, tedy místa, kde se setkávají jednotlivé desky. Tloušťka desek je vzhledem k technologii spojů stejná v celé konstrukci. Většinou jde o tloušťku 50 mm (maximálně potom 80 mm). U těchto spojů vazníků se setkáte s vyšší cenou pořízení, jelikož je do celkových nákladů zahrnuto i pořízení technologie a softwaru.
Dřevěné příhradové vazníky je možné spojovat i pomocí hřebíků. Tato varianta není příliš využívaná, neboť je nutné rozměry a počet hřebíků určit statickým výpočtem, přičemž si statici jejich pracnost nacení. Výroba se díky tomu také o něco prodlouží.
Nezávazná poptávka
- Zadání poptávky je ZDARMA.
- Poptávka NENÍ závazná, nemusíte si tedy žádnou z nabídek vybrat.
- Porovnáním nabídek ušetříte až 30 % nákladů.