Dřevostavby v České republice a jejich úroveň

V naší republice je obecné známé, že mají větší úspěch stavby zděné, avšak podle spousty odborníků je dřevo stavebním materiálem budoucnosti. Za posledních pár let se oproti minulým rokům v České republice procento dřevostaveb navýšilo. V roce 2018 se tu postavilo téměř 3 000 dřevostaveb, což činilo 16,1 % z celkové výstavby rodinných domů. Rok poté zájem mírně klesl a statistiky vykazovaly hodnoty, ze kterých šlo lehce vypočítat, že byl každý 7. dům v ČR dřevostavbou. Jakou úroveň u nás tedy dřevostavby zaujímají dnes? V následujícím článku se podíváme blíže na čísla, statistiky a porovnáme zájem o dřevostavby za posledních pár let.

Historie dřevostaveb

Jak již sami jistě víte, stavební materiál jako je kámen nebo dřevo tu jsou dostupné po staletí. Kdybychom se zaměřili více na dřevo, je natolik využíváno především díky svým tepelně izolačním vlastnostem, jednoduchosti opracování, ale především obnovitelnosti. Úplně první záznamy o rámových nebo roubených stavbách jsou datovány až 2 000 let před naším letopočtem. Stavební technologie a postupy se samozřejmě vyvíjely a dávaly tak prostor vzniku novým možnostem a systémům staveb na bázi dřeva. Zlomem se však stala průmyslová revoluce v období 18. a 19. století, kdy se do popředí dostaly materiály jako beton, železo a plast (dřevo se využívalo jako energetická surovina). Koncem 19. století se však tento přírodní materiál začal znovu využívat (hrázděné stavby). Přelom 19. a 20. století je v dřevařském oboru známý díky vzniku prvních deskových materiálů na bázi dřeva (překližované materiály). Po roce 1989 došlo k nárůstu společností zabývajícími se výstavbou dřevostaveb. Novodobé moderní technologie posílily rychlost vývoje a dřevo se stalo stavebním materiálem pro 21. století.

Statistiky ČR

V České republice zabírají 34% plochy jen lesy. A i přesto, že se ročně vytěží 75 % z celkového ročního přírůstku, staví se pouze 2-3 % domů na bázi dřeva. Když se podrobněji podíváme na statistiky, zjistíme, že by se mohl podíl dřevostaveb během několika let zvýšit na úroveň výstaveb v zahraničí (konkrétně Německo nebo Švýcarsko s podílem rodinných dřevěných domů 20 %).

Procentuální úroveň neustále roste. Při zpětném ohlédnutí 5 let zpátky, tedy v roce 2016, byl podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů v České republice 14,3 %. V roce 2017 se procentuální zastoupení dřevostaveb navýšilo o pouhých 0,5 %, avšak větší skok byl zaznamenaný v následujícím roce. Před třemi lety se u nás postavilo 18 287 rodinných domů, z toho 2 945 dřevostaveb (16,1 %). Procento hodnot mírně kleslo až v roce 2019, kdy bylo dokončeno 2 796 rodinných domů na bázi dřeva. Na přelomu roku 2019 a 2020 vstupujeme do období koronavirové krize a i přesto, že se statistky tohoto období stále vyvíjejí, zájem o stavby na bázi dřeva se navýšil.

Typy dřevostaveb

Jaký systém dřevostavby je nejpopulárnější? Panelová montáž z tzv. lehkého rámového skeletu tvořila největší procento zájmu a to až 44 %. Jde o montáž sendvičových panelů smontovaných ve výrobní hale, přivezených (již hotových) na staveniště. Naopak staveništní montáž (lehký rámový skelet) tak vysoké procento nevykazuje. V porovnání s těžkým skeletem je rozdíl obrovský. Výstavba tohoto typu konstrukce byla v porovnání s lehkým skeletem v roce 2018 o 1 224 domů menší. V případě zájmu o masivní dřevostavby jako jsou sruby nebo roubenky, čísla neustále rostou.

Čím je zapříčiněná stále rostoucí obliba? Odpovědí jsou tři hlavní faktory a sice nižší pořizovací cena, kratší doba výstavby a energetická úspornost.

Dřevostavby ve světě

Byť se naše hodnoty výstavby dřevostaveb v České republice zvyšují, oproti zahraničním státům máme stále co dohánět. Využitelnost dřevní suroviny ke stavebním účelům je v porovnání s ostatními státy Evropy stále nízká. Ze statistik roku 2015 můžeme konstatovat, že měly nejvyšší podíl dřevostavby severoevropských zemí (Švédsko vykazovalo až 90 %). Ve střední Evropě se pohybovala hodnota výstavby dřevostaveb v Rakousku kolem 30 %, Německu 17 % a Slovensku 10 %. Nejnižší procento tohoto typu staveb je zaznamenáno v Bulharsku (3,5 %).

V případě USA nebo dokonce Kanady jsou hodnoty opravdu rozdílné. Ve Spojených státech je podíl dřevostaveb 60 %, a v Kanadě tvoří celkové procento staveb na bázi dřeva přes 70 %. I přesto, že má ČR dostatek dřevní suroviny, pravděpodobně se na takovou úroveň ztěžka dostane.

Životnost dřevostavby

Při stavbě dřevostavby musíte brát zřetel na opotřebení dřeva. Existuje několik dřevěných staveb, které vykazují vysoká čísla svojí životnosti (některé zahraniční stavby jsou dokonce staré přes 500 let). V ČR se objevují 60 let staré dřevostavby, realizované v poválečném období. Obecně můžeme říci, že dělíme opotřebení na fyzické a morální.

Fyzické opotřebení dřevostavby je definováno skutečným technickým stavem materiálu. Dřevo můžou znehodnocovat biotičtí a abiotičtí činitelé jako jsou houby, škůdci a hmyz. Tento typ opotřebení závisí samozřejmě i na vnějších podmínkách. V neposlední řadě také záleží na správném technologickém postupu při realizaci dřevostavby, případně nesprávně provedená projektová dokumentace. Pokud je dřevostavba během své životnosti vystavena požáru nebo povodním, stejně tak se snižují její fyzické a mechanické vlastnosti. Každá dřevina avšak „snese“ rozdílnou dávku znehodnocení, a proto není fyzické opotřebení u všech dřevostaveb stejné.

Morální opotřebení dřevostavby je úplně jiná stránka věci. Jde spíše o estetickou funkčnost. Většina potencionálních zájemců o dřevostavby chce mít moderní domek s velkou, promyšlenou dispozicí a perfektně vyřešenou tepelnou a akustickou izolací. Proto je morální životnost podstatnou součástí při zvažování správné dřeviny.

Životností dřevostavby se podrobněji zabýváme v článku Životnost dřevostavby.