Jak a proč měřit radon?

Jak je známo, naše země oplývá odjakživa strdím a mlékem – ale věděli jste, že stejně tak je u nás i spousta radonu? A právě jeho nejvyšší koncentrace je ve vyvřelých magmatických horninách. Již od jejich samotného vzniku je koncentrace uranu v nich hodně vysoká. Proto bychom měli chránit své zdraví, jelikož tento všudypřítomný nenápadný zabiják je zákeřnější než byste čekali.

Co je vlastně radon?

Jedná se o všudypřítomný přírodní inertní radioaktivní plyn. Vzniká postupnou radioaktivní přeměnou uranu na radium a dále na radon, který se objevuje ve všech materiálech zemské kůry. Jedna ze špatných vlastností radonu je, že se samovolně dokáže přeměnit na další radioaktivní prvky (například izotopy polonia, olova či bizmutu), které se nám zachycují v dýchacích cestách při jeho vdechování a tím je automaticky ozařují.

Proč musíme měřit radon?

Měření radonu je nutné nejméně ze dvou hlavních důvodů:

1. Pokud stavíte nový dům, máte ze zákona povinnost zjistit množství radonu obsažené v půdě a zjistit radonový index pozemku, na základě čehož se následně navrhne opatření dle platných technických norem.
2. Rozpadající se radon se dostává do ovzduší a my jej vdechujeme, stejně tak ozařuje náš organismus a dokonce zapříčiňuje i rakovinu plic. Dle toho, jaký index naměříte, bude u vás stanoveno opatření proti pronikání radonu z podloží.

Radon, jakožto plynná látka dokáže prostupovat téměř každou stavební neizolovanou konstrukcí. Překážkou pro radon není dokonce ani betonová základová deska. Naopak právě základovou deskou, které je ve styku s podložím, prostupuje největší množství radonu. Vzhledem ke škodlivým účinkům radonu je třeba zjistit množství radonu v podloží a dle toho navrhnout správnou izolaci základů, která zabrání prostupování radonu do interiéru domu.

Jak probíhá měření radonu?

Radon se měří vždy před povolením užívání stavby, přístavby či nástavby domu, před provedením nástavby domu, před rekonstrukcí starého objektu, pro ověření zdravotní nezávadnosti objektu apod.

Radon je možné měřit v několika případech. Měření radonu probíhá na stavebním pozemku, na stavebních materiálech a v ovzduší budovy.

Měření radonu je poměrně jednoduchá činnost, avšak radon nelze změřit svépomocí, nemáte-li k tomu určenou soupravu pro měření. Pro stanovení radonového rizika stavebního pozemku je zapotřebí zavolat technika ze specializované firmy, který provede měření radonu v několika krocích:

1. Na vytipovaných místech pozemku technik zatluče několik kovových trubek do země do hloubky cca 0,8 – 1,0 m, ze které vysaje vzduch pomocí pístu.
2. Tenhle nasátý vzduch poté vypustí do předem připravených buněk, ve kterých jsou již připraveny různé chemikálie, které dokáží s radonem reagovat.
3. Navíc odebere ještě vzorek zeminy z hloubky asi 1,5 metru pod zemí.
4. No a nakonec do 14-ti dnů se dozvíte výsledky měření.

Ceny měření radonu specializovanou firmou se pohybují okolo 3.000,-Kč.

Takový postup se aplikuje v případě, že máte stavební pozemek, na kterém plánujete postavit rodinný dům, a na základě výsledků tohoto měření se dále postupuje v návrhu izolačních konstrukcí a případně jiných opatření.

Radon je možné změřit i ve stávajících budovách, a to jak starých objektech určených k rekonstrukci, tak v novostavbách pro ověření zdravotní nezávadnosti objektu. Měření se provádí pomocí tzv. stopových detektorů, které se umístí do budovy na období jednoho roku. Toto měření můžete provést sami, a to umístěním zakoupeného detektoru do místnosti v přízemí, kde lze uvažovat zvýšenou koncentraci radonu.

Existuje však i možnost kratšího měření trvajícího 1 týden. Tato měření provádí specializované firmy, které umístí do vybraných místností budovy elektretové dozimetry. V místnosti by se mělo snížit větrání na minimum – tedy zavřít okna, dveře a zastavit systém nuceného větrání. Naměřené hodnoty se zanalyzují a navrhne se patřičné opatření.

Radonový index může mít tři hodnoty:

1. Nízký – opatření jsou u něj stejná jako u izolace domu pouze proti zemní vlhkosti bez nějakých protiradonových opatření – například pouze jednovrstvé provedení, jako je jeden asfaltový pás, nejlépe o větší pevnosti.
2. Střední – tady je třeba již většího opatření za pomocí pevných asfaltových pásů, které ale musí mít navíc vystaven atest odolnosti proti radonu.
3. Vysoký – zde musí být radonová odolnost na vysoké úrovni. Na to se většinou používají asfaltové pásy s hliníkovou vložkou, jež se musí kombinovat s pevnějšími pásy, jelikož nejsou dostatečně pevné. Tyhle pásy musíme položit minimálně ve dvou vrstvách. Existují už i hotové pevné izolační pásy se skvělou odolností proti radonu, nicméně, ty se dají použít pouze pro nadzemní základy v jedné vrstvě.

Mapa radonového indexu podloží v měřítku 1:500 000 je dostupná ZDE. Mapa je však pouze orientační a neslouží pro stanovení radonového indexu a rizika.

Více o izolování základových konstrukcí domů naleznete v článku Jak postavit dům – hydroizolace základů.

Pokud je ale radonový index vyšší než dvojnásobek střední hranice, pak už nám pouze pásy nebudou stačit. Jako druhý stupeň musíme pod základovou desku umístit odvětrávací perforované potrubí (drenáž), jež je třeba napojit plynotěsně na komínek s hlavicí, který se vyvede nad střechu budovy. Větrání pak přirozeně zajistí vítr či lze například osadit i nucené větrání pomocí ventilátoru.

Jak se radonu bránit?

Radon často proniká do budov z jejich podlaží do všech místností objektu a spolu s půdním vzduchem je nasáván v důsledku podtlaku v interiéru oproti vnějšímu prostředí. Největším problémem jsou půdní trhliny, které jsou pro radon oblíbené „prolézačky“.

Jaká jsou základní opatření proti pronikání radonu?

• Můžete postavit mechanickou bariéru ve spodní části vašeho objektu. U novostaveb se standardně izoluje základová deska asfaltovým hydroizolačním pásem, který v mnohých případech tvoří dostatečnou bariéru pro pronikání radonu z podloží. V případě rekonstrukcí starých objektů je potřeba provést podřezání obvodových i vnitřních stěn objektu. Izolace podlahy prostupu radonu do interiéru nezabrání – radon si najde cestu skrze obvodovou stěnu.
• Umístění větracího systému podloží tvořeného drenážním potrubím. Způsob rozmístění a napojení drenážního potrubí určí projektant. V případě rekonstrukce starých staveb je vhodné tento větrací systém vytvořit okolo obvodových stěn a také v ploše místnosti. Nejenže bude větrací drenážní systém odvádět přebytečnou vlhkost, ale také zajistí alespoň částečný odvod radonu z podloží.
• Umístění větracího systému ve všech prostorách budov. Systém nuceného větrání tak zcela odbourává potřebu neustále větrat okny. Častou a dostatečnou výměnou vzduchu je zajištěna přípustná koncentrace radonu v ovzduší.

Ve starých budovách, u kterých je hydroizolace ve špatném stavu či zcela chybí, je doporučeno intenzivní větrání! Častému otevírání a zavírání oken je možné se vyhnout instalací systému nuceného větrání, které zajistí doporučenou výměnu vnitřního vzduchu a sníží tak koncentraci nebezpečného plynu v ovzduší.

Jak odstranit radon ze stavebních materiálů?

Pokud při měření radonu zjistíme jeho přítomnost i na stavebních materiálech, musíme situaci začít okamžitě řešit. Ale jak?

• Je třeba odstranit materiály s vysokou rychlostí plošné exhalace radonu – například omítky, příčky, násypy podlah, popílky a podobně.
• Musíme odstranit radon z interiéru – nejdůležitější je neustálé odvětrávání interiéru, což je jedna z nejefektivnějších metod odstranění radonu.
• Snížíme exhalaci radonu vzduchotěsnou úpravou pomocí tapet a nátěrů. Teoreticky můžeme použít i speciální elastické nátěry nebo tapety z PVC. Nicméně, tahle alternativa je méně účinná a nemá dlouhou životnost díky náchylnosti k perforaci – proto se tento způsob úpravy moc nedoporučuje.