Jak na drenáž základů rodinného domu?

Pokud se chystáte stavět rodinný dům, je možné, že se budete potýkat s vysokou hladinou podzemní vody. Ta nemusí být sice permanentní, ale i dočasně zvýšená hladina vlivem intenzivních dešťů může být problém. Jakým způsobem tedy odvrátit možné nežádoucí následky?

Pokud stavíte v území s vysokou hladinou podzemní vody, případně je zemina nepropustná, měli byste uvažovat o zřízení drenáže – drenážního potrubí. Drenážní potrubí v mnoha případech postačí realizované liniově podél základových pasů domu. Pokud ovšem máte navrženou např. plovoucí základovou desku, záleží na projektantovi, zda navrhne drenážní potrubí v celé ploše stavební jámy, nebo zda bude potrubí navrženo po obvodě jámy. Samotné dno výkopu bude vyspádováno a jáma vysypána hrubozrnným štěrkem. Technicky vzato volba mezi plošnou a liniovou drenáží záleží na hydrogeologických a jiných základových podmínkách.

Liniové a plošné drenáže základů

Ať již realizujete liniovou nebo plošnou drenáž, měli byste dodržovat dohled nad projektem i realizační firmou. Pokud máte stavbu podsklepenou, dohled by měl být o to přísnější. Jedná se totiž o část stavby, kterou je buď nemožné, nebo velmi nákladné a pracné v budoucnu opravit. Co je nejdůležitější?

Revizní a kontrolní šachty drenáží

Každá drenáž by měla mít revizní a kontrolní šachty. Ty slouží k údržbě drenážního systému a čištění v případě ucpání nebo zanesení. Zpravidla se osazuje čistící šachta na začátek drenáže, tedy v nejvýše položeném bodě. Taková šachta má podobu betonové skruže se stupadly o průměru 1000 mm. V každém rohu drenáže se osazuje šachta kontrolní, která má podobu plastového potrubí o průměru 300 mm, spodek této šachty je betonový. Poslední revizní šachta se umísťuje na kanalizační přípojku. Stejně jako na začátku drenážního systému se jedná o betonovou skruž. Zde je důležité, aby napojení jednotlivých větví drenážního potrubí na kanalizační potrubí bylo výše alespoň o 200 mm, jak případné napojení dešťového potrubí, aby bylo v případě dešťů zabráněno zpětnému zaplavení drenážního potrubí vlivem vzdutí vodní hladiny v kanalizační soustavě.

Přečtěte si také: Jak postavit dům – základová konstrukce domu

Sklon drenážního potrubí

Min. sklon drenážního potrubí je 1,0 %, lépe však 2,0 % (další minimální sklony konstrukcí). Sklon se zaručuje pomocí betonového podkladu, do kterého je drenážní potrubí přibližně do poloviny průměru zatlačeno. Alternativou je stěrkové lože, avšak není doporučováno, jelikož se nedá zaručit požadovaný konstantní sklon po celé délce potrubí a navíc štěrkové lože umožní prosakování vody pod základy, kdežto beton působí jako nepropustná vrstva.  Potrubí je umisťováno zpravidla 0,4-1,0 m od hrany základu, minimálně 200 mm pod hydroizolaci základů, avšak minimálně 800 mm pod úrovní terénu (nezámrzná hloubka).

Ochrana drenážního potrubí proti zanesení

Aby měla drenážní soustava co nejdelší životnost, je potřeba ji chránit proti zanesení. Drenážní perforované potrubí o průměru min. 100 mm se musí kompletně obalit netkanou geotextílií. Tudíž již při aplikaci potrubí do betonového podkladu je nutné drenážní potrubí podložit geotextílií a zasypat vrstvou štěrku frakce 16/32 v tloušťce 300 mm. Štěrková vrstva se nahoře zabalí do geotextílie s přesahem alespoň 100 mm.