Jak postavit dům – obvodové nosné zdivo

Zdění obvodových zdí

Po dokončení hydroizolace spodní stavby přichází na řadu další, časově náročnější etapa stavby – zdění obvodových nosných stěn. Stěna dává domu tvar, utváří tak jeho vzhled a plní nosnou funkci. Vedle nosné funkce ale můžeme zmínit spoustu jiných vlastností, které napomáhají vytvořit zdravé a příjemné domácí prostředí. Proto by proces zdění měl probíhat kvalitně a precizně.

Nejpoužívanější zdicí materiály

Nejstarším stavebním prvkem, který zná asi každý je cihla plná pálená (CPP). Tu člověk využívá ve stavebnictví celá staletí. Je vyráběná z cihlářské hlíny a dalších příměsí, které určují její vlastnosti. Její rozměry jsou 290/140/65 mm a pevnost je od 5 do 15 Mpa. Samozřejmostí jsou i jiné formáty, co se týká velikosti, ale i tvaru.

Zdění z cihly pálené je však zdlouhavé, neekonomické a navíc zeď z cihel nemá dobré tepelně technické vlastnosti. Proto se od používání CPP ustoupilo a přechází se ke zdění z keramických nebo pórobetonových tvárnic. To však neznamená, že se CPP nepoužívá, uplatňuje se při obezdívce hydroizolace, různých dozdívkách nebo se používá pro zdění pilířů a kleneb a k opravě historických budov.

Existuje mnoho dalších způsobů zhotovení obvodových zdí jako je ztracené bednění, železobetonové panely, betonové tvárnice atd., ale oproti keramickým a pórobetonovým tvárnicím se používají zřídka. Proto se jim zde věnovat nebudeme.

Zdění z tvárnic je pohodlnější jednak v tom, že výrobci nabízejí ucelené systémy, které nevyžadují zasekávání nebo zařezávání tvárnic na různorodé délky a jednak v tom, že rozměry tvárnic značně převyšují rozměr cihly, což jednoznačně urychluje práci.

Čas také šetří nahrazení klasické promaltované styčné spáry spárou typu pero/drážka, což také přispívá ke snížení stavební vlhkosti. To ovšem neplatí u některých pórobetonových tvárnic, ovšem styčná spára má rozměr pouhých 1-3 mm.

Dlouhodobým vývojem tvárnic se podstatně zlepšili tepelně-technické vlastnosti, zvuková neprůzvučnost a schopnost difůzí par.

Mokrý vs. suchý způsob zdění

Mokrý způsob zdění je zatím nejpoužívanější způsob zdění. Jde o klasické promaltování ložných, popř. styčných spár, zdicích prvků. Pro promaltování je používána malta o předepsaném složení, která je na styčnou plochu nanášená zednickou lžící, válcem nebo vozíkem pro celoplošné nanášení. Zeď vyzděná mokrým způsobem může být zatížena až po technologické pauze, po vyzrání a zaschnutí malty (není únosná ihned). Zdít se může do max. teploty +5 °C.

Suchý způsob zdění je moderním způsobem zdění u broušených tvárnic. Zdicí pěna je nanášena pomocí aplikační pistole z dózy ve dvou nebo ve třech pásech. Odpadá tak nutnost míchání zdicí malty na stavbě. Výhoda tohoto způsoby je především v rychlosti provedení, úspora práce je až 50 %. Další výhody jsou jednoduché zpracování, extrémně silná lepivost pěny a zpracovatelnost při teplotách do -5 °C. Zeď vyzděná suchým způsobem zdění je ihned únosná.

Vlastnosti cihelného zdiva

Vlastnosti cihel a tvárnic jsou důležité informace, ke kterým je nutno přihlížet při volbě zdícího systému. Ty musí splňovat požadavky na stavební dílo, jako je tepelný odpor, zdravé mikroklima, akumulace tepla ad. Zde jsou uvedeny základní vlastností s jejich popisem.

Mechanické vlastnosti zdiva popisují především jeho pevnost v tlaku, změny tvaru, deformace, smršťování a objemovou hmotnost. Prioritní je především pevnost v tlaku. Pokud bude použit prvek s menší pevností, může se stát, že konstrukce nevydrží namáhání a dojde k poruše.

Tepelně technické vlastnosti zdiva jsou jedním z faktorů, který ovlivňuje mikroklima budovy. Jedná se o akumulaci tepla, tepelnou vodivost, tepelný odpor, součinitel prostupu tepla a setrvačnost tepla.

Akustické vlastnosti pojednávají především o přenášení kročejového hluku, vzduchové a stavební neprůzvučnosti.

Požadavky pro zdění aneb co se musí dodržovat

Aby stěna vyhovovala normám, byla únosná a stabilní, musí se během zdění dodržovat především pokyny výrobce. Ten určuje kdy a za jakých podmínek se může zdít, určuje správný způsob zdění a upozorňuje na časté chyby a nedostatky při zdění.

Co se týká klimatických podmínek, nemělo by se zdít při teplotách pod +5 °C (v případě suchého zdění -5°C) a za deštivého počasí, aby nedoházelo k vymývání pojiva. Za horkého počasí a silného větru by se konstrukce měla chránit prosti nadměrnému a rychlému vysoušení.

Před započetím je důležité zkontrolovat podklad, který by měl být suchý, čistý a rovný.

Při samotném zdění se musí dodržovat tloušťka spár, tvárnice musí být v rovině a slícovány se spodní řadou, zdivo musí být řádně provázáno, neboť vazba zdiva je jeden z faktorů ovlivňující celkovou pevnost a prostorovou tuhost konstrukce. Je také důležité kontrolovat typ výrobků, aby se zabránilo jejich zaměnění a také jejich kvalitu (poškozené kusy ihned vyřadíme).

Postup zdění – jak se zdí?

• Před zahájením zdících prací je nutné mít zhotovenou vodorovnou hydroizolaci na podkladní betonové desce. Ta musí přesahovat okraje budoucí zdi o 150 mm na každé straně.
• Pomocí teodolitu nebo napnutého špagátu a olovnice se zjistí poloha rohu konstrukce.
• Před zděním se připraví lať, na které se vyznačí čáry po 250 mm pro budoucí kontrolování výškových úrovní jednotlivých vrstev.
• Pro nanášení vyrovnávací podkladní maltové vrstvy je nutné nastavit vyrovnávací soupravu, díky které získáme absolutní rovinu pro první zakládající řadu tvárnic. Pomocí vyrovnávací soupravy a nivelačního zařízení se nastaví tloušťka a šířka maltového lože v jednotlivých místech. Na podkladní desce se najde nejvyšší bod, odkud se vychází. Zde se zhotoví maltové lože o tl. minimálně 10 mm. Souprava se musí vyrovnat v obou směrech do roviny.
• Na podkladu je nutné vyznačit polohu dveřních otvorů pomocí křídy.
• Po nastavení vyrovnávací soupravy se začne nanášet malta mezi vodicí lišty soupravy. Malta se urovná pomocí 3m (2m, 4m) latě do roviny.
• Zdění začíná rohovými tvárnicemi. Ty se osadí do maltového lože a mezi takto usazené rohové tvárnice se napne provázek, který určuje hranu konstrukce. Další tvárnice jsou ukládány na doraz k provázku. Styčné spáry se v případě tvárnic nemaltují, spojení je tvořeno jako pero/drážka. Během zdění se musí dbát na správnou konzistenci malty. Po usazení krátkého úseku se pomocí vodováhy překontroluje příčná i podélná vodorovnost a případné nerovnosti se odstraní pomocí gumové paličky. Tvárnice se však nesmí příliš vtlačovat do malty. Výškové rozdíly by neměly být větší než 1 mm, aby je bylo možné vyrovnat maltovým ložem.
• U vyzdívání dalších řad tvárnic se postupuje obdobným způsobem. Opět se prvně pokládají rohové tvárnice, mezi které se napne provázek. Pomocí nanášecího válce nebo vozíku se nanese tenká vrstva zdicí malty, do které se pokládají další tvárnice. U tvárnice vrchní řady je dobré namočit její horní stranu vodou ještě před nanesením malty.
• Pro napojení vnitřních stěn na stěnu obvodovou se používají ocelové pásky zabudované v každé druhé vrstvě. Styčná spára se opět nemaltuje. Vyzdívání stěn do kapes se nedoporučuje z důvodu zachování tepelně-izolačních vlastností zdiva.

  

• Po vyzdění několika vrstev se kontroluje vodorovnost pomocí hadicové vodováhy a svislost stěn a rohů pomocí olovnice.
• Při zdění dalších vrstev je nutné dbát na vazbu zdiva. Přesahy svislých spár musí být min. 95 mm u tvarovek o výšce 238 mm a 100 mm u tvarovek s výškou 249 mm.
• Při dosažení výšky parapetů se vyznačí poloha okenních otvorů.
• Následně se zdí do výšky cca 1,3 m, kdy je nutné postavit lešení.
• Po dosažní výšky překladů je nutné dbát na úložný prostor pro překlad. Osazení probíhá dle zásad výrobce a obecných zásad. (Jak osadit nadokenní a naddveřní překlady)
• Zdění (montování) příček je další etapa, která následuje až po vybetonování stropu zděného podlaží.

  

  

  

Kontrola kvality zednické práce

Ještě před započetím zdění se zkontroluje správné provedení hydroizolace. Zvláštní pozornost se musí věnovat především první zakládací vrstvě, jelikož od ní se budou odvíjet vrstvy další. U každé vrstvy se kontroluje osazení rohových tvárnic, svislost a vodorovnost stěn. Dále se kontroluje poloha dveřních a okenních otvorů, správné vyzdění ostění, položení překladů, napojení vnitřních stěn, vazba zdiva a vzájemná kolmost stěn.

Odchylky:

Ssvislost stěn                      +-0,5 cm na 1,5 m nebo 1 cm na 1 podlaží

Vodorovnost                    +-1 cm na 10 m