Home Dřevostavby Pěnové a vláknité izolanty dřevostaveb

Pěnové a vláknité izolanty dřevostaveb

0

Pod pojmem tepelná izolace si většina představuje pěnový polystyren či minerální vatu. Možností je však mnohem více. Druhů tepelných izolací je celá řada a dělí se do tří základních kategorií, a to: pěnové, vláknité a přírodní izolanty. V tomto článku si představíme první dva a řekneme si, jak správně využít jejich kvalit.

Pro to, aby izolace fungovala správně, však nestačí pouze její kvalita, ale i správné zabudování v konstrukci. Cílem kvalitně provedeného obvodového pláště je ochrana tepla v interiéru během zimy i udržování chladnějšího prostředí interiéru během letních měsíců. Sledovaným parametrem se tak stává tzv. fázový posun izolantu, ve kterém nám jde o to, aby během dne teplotní vlna neprošla pláštěm až do místnosti. Pro výpočet tohoto parametru pak slouží součinitel tepelné vodivosti λ (lambda) [W/m.K], který je požadován co nejnižší a objemová hmotnost materiálu ρ (ró) [kg/m3].

Pěnové izolanty

            Jedná se o nejpoužívanější izolační materiály u nás i ve světě. Typickým představitelem této kategorie je polystyren. Dále k těmto izolantům patří polyuretan, kaučuky, pěnová skla, pryskyřice, PE a PVC. Ze samotného názvu plyne, že se jedná o materiály, které vzduch izolují v pórech tvořících strukturu materiálu.

  1. Pěnový polystyren EPS

Základní surovina pro výrobu polystyrenu je ropa. Vznikne polymerací styrenu, který je poté zpevněn a tvarován do desek, které známe. Jako přísada se ještě používá tzv. retardér hoření, který má samohasící účinky během požáru. U kontaktních fasádních systémů se nejčastěji používá EPS 100, který má součinitel tepelné vodivosti λ= 0,037 W/m.K. Desky se lepí a kotví k obvodové stěně nebo kotví do stropní konstrukce, kde je třeba zajistit, aby se polystyren nedostal do kontaktu s vodou, jelikož je vysoce nasákavý, což by mohlo vést ke ztrátě tepelně-izolačních vlastností. Jedinou nevýhodou vzhledem k použití u dřevostaveb je fakt, že má vysoký difuzní odpor, což znemožňuje jeho využití u difuzně otevřených systémů.

  1. Extrudovaný polystyren XPS

V porovnání s pěnovým polystyren má jednu obrovskou výhodu- lze využít ve vlhkém prostředí. To proto, že proces jeho výroby je i přes společnou základní surovinu rozdílný. Vyrábí se tzv. vytlačováním taveniny krystalového polystyrenu a sycením zpěňovadlem. Součinitel tepelné vodivosti má 0,035 W/m.K, což je o něco méně než u EPS. Pro snazší manipulaci a lepší kvalitu spojů je opatřen perem a drážkou. Lze ho lepit klasickým lepidlem či polyuretanovou pěnou a dále ukotvit. Nejčastěji se využívá u pat dřevostaveb, soklů, izolací základových konstrukcí. Výhodou je i fakt, že souvislou vrstvu extrudovaného polystyrenu můžeme využít jako základovou desku. Další uplatnění XPS je při konstrukci tzv. obrácené střechy, kdy se použije pro zajištění požadovaného sklonu střechy nebo jako izolace či podklad krytiny a latí. V tomto případě je třeba ho chránit před UV zářením.

  1. Pěnový polyuretan (PUR) a polyizokyanurát (PIR)

I přes krkolomný název se jedná o izolanty, které jsou na stavbách běžně používané ve formě desek, panelů a montážních pěn ve spreji. Polyuretan se poslední dobou začal nanášet stříkáním přímo na konstrukci. K napěnění dochází téměř okamžitě po styku se vzduchem. Vzhledem k velké hustotě (34-37 kg/m3) a dokonalému uzavření pórů disponuje součinitelem tepelné vodivosti 0,023 W/m.K, což je výrazně nižší hodnota než u EPS a XPS. Stříkání v sobě skrývá i další výhodu, a to možnost nanesení jakékoli tloušťky.

  1. Pěnové sklo

Hlavní surovinou je odpadní sklo, které se tím recykluje. Jako přísada se používá uhlíkový prášek. Směs skla a prášku se v tunelové peci zahřeje na 1100 °C a poté se pomocí kysličníku uhličitého vytvoří póry. Takto napěněná směs se nalije do formy a dojde k vychlazení. Velký kvádr pěnového skla se poté buď nařeže na požadované rozměry, nebo nadrtí. Desky se poté využívají k izolaci podlah, které musí nést velká zatížení. Drť se pak hojně využívá pod základové desky dřevostaveb. Na pěnovém skle lze stejně jako na XPS dřevostavbu založit.

Vláknité izolanty

Minerální vaty se často využívají nejen jako tepelná izolace, ale také jako izolace protihluková. Pro svou nízkou cenu a dostačující součinitel tepelné vodivosti, který činí 0,035 W/m.K, je uplatňován nejen u dřevostaveb, ale i u konstrukcí zděných, betonových a ocelových. Na rozdíl od EPS a XPS se dá použít i u dřevostaveb s konstrukcí, která je difuzně otevřená, což z něj v dnešní době dělá jeden z nejpoužívanějších tepelných izolací dřevostaveb vůbec. Je to zásluha nízkého difuzního odporu, který umožňuje prostup vodních par celou šířkou stěny až do exteriéru. Další výhodou vláknitých izolací je jejich nehořlavost, což ocení ti, kteří se chystají stavět budovu vyšší, než jsou čtyři poschodí. Kritéria požární bezpečnosti jsou totiž u těchto budov mnohem přísnější a jiný izolant téměř nepřichází v úvahu.