Jan Pejša

Založit dřevostavbu, nebo jakoukoli stavbu, nad terénem, se zdá jako neobvyklé řešení. Ve skutečnosti se však používá mnohem častěji, než si myslíme. Jedná se o takové založení dřevostavby, při kterém je mezi podlahovou konstrukcí a terénem pod ní vzduchová mezera, jejíž velikost je čistě na rozhodnutí architekta či investora. Vzduchovou mezeru můžeme navrhnout jako plně […]

Vadou dřeva rozumíme jakoukoliv odchylku struktur dřevní hmoty od zjevného ideálu. Tato odchylka s vysokou pravděpodobností zhorší mechanické i estetické vlastnosti dřeva. Je třeba si uvědomit, že to, jak dřevo vyroste, se nedá ovlivnit, tudíž se na trhu setkáváme i s relativně kazovým řezivem. V tomto článku si popíšeme vady ve struktuře dřeva, které mohou ohrozit naší dřevostavbu. […]

Jak jsme se již dozvěděli v jednom z předchozích článků, můžeme dřevostavbu izolovat klasickými (konvekčními) izolačními materiály nebo můžeme použít alternativní přírodní izolace. Nejvhodnější jsou izolanty s minimálním difuzním odporem a to z toho důvodu, že dřevo je přírodní materiál a je třeba ho dostatečně odvětrávat. Pokud bychom tak nečinili, může docházet k permanentnímu navyšování množství zkondenzovaných vodních par, což […]

V případech, kdy nestavíme přímo srubovou či roubenou dřevostavbu, dostává objekt svou tvář až použitím dřevěného obkladu. Současná architektura k fasádním obkladům stále více využívá masivní dřevo nebo materiály na bázi dřeva. Předpokladem správného využití těchto materiálů jsou poznatky o vznikajících namáháních a reakci přírodního materiálu na ně. Na fasádu totiž působí řada nepříznivých vlivů. Volbu obkladu […]

Obecně se působení vlhkosti charakterizuje jako rozmanitá, navzájem se překrývající střídavá namáhání. Tato namáhání způsobují klimatické změny v letním a zimním období, střídání dní a nocí nebo srážky či sluneční žár. Cílem tedy je všechna působící namáhání omezit na minimum. Zdroje vlhkosti: srážky (dešťové, sněhové, mlha) stavební vlhkost difúze vodních par proudění (konvekce) povrchová kondenzace proudění […]

Pokud si dřevostavbu pořizujeme především z ekologických důvodů a dopad výstavby na životní prostředí nám není cizí, je třeba dbát, aby nejen obvodové konstrukce byly z přírodních materiálů, ale aby i ostatní komponenty stavby byly přinejmenším na přírodní bázi, ne-li přírodní úplně. Samozřejmě tomu z určitých, například protipožárních, hledisek nelze dostát absolutně, ale snaha by měla být co […]

Pod pojmem tepelná izolace si většina představuje pěnový polystyren či minerální vatu. Možností je však mnohem více. Druhů tepelných izolací je celá řada a dělí se do tří základních kategorií, a to: pěnové, vláknité a přírodní izolanty. V tomto článku si představíme první dva a řekneme si, jak správně využít jejich kvalit. Pro to, aby izolace […]

Energetická náročnost staveb je v dnešní době velice populárním tématem odborných i neodborných sdělovacích prostředků. Hlavním důvodem je samozřejmě ochrana životního prostředí, ale neméně zajímavá je i finanční stránka nízkoenergetických staveb. Tedy fakt, že nám ušetří spousty peněz na vytápění či odvětrávání a samozřejmě na rekonstrukce spojené s tepelnými mosty. Chceme-li mluvit o energetické náročnosti staveb, bude […]

Zaměřování pozemku Po nákupu pozemku jste jistě dostali buď katastrální mapu, nebo tzv. oddělovací situaci, která by v jednodušším případě mohla sloužit jako podklad pro zpracování studie. Budete také potřebovat výškopisně a polohopisně zaměřit pozemek a zanést do výkresu v měřítku 1:200. V tomto výkresu by měl být zaměřen pozemek nejen váš, ale i pozemky přiléhající a to […]

AKTUALIZACE: 1. 1. 2018 došlo k novelizaci stavebního zákona, díky čemuž došlo ke změnám týkajících se vyřízení stavebního povolení či ohlášení stavby. Pakliže se zajímáte o: vyřízení ohlášení stavby, přečtěte si článek ohlášení stavby po 1. 1. 2018, nebo využijte nabídky článků věnujícím se ohlášení stavby v různých případech (stavba plotu, přestavba, nástavba, rekonstrukce domu,…), […]