Přírodní izolace dřevostaveb – tepelná izolace z přírodních materiálů

Pokud si dřevostavbu pořizujeme především z ekologických důvodů a dopad výstavby na životní prostředí nám není cizí, je třeba dbát, aby nejen obvodové konstrukce byly z přírodních materiálů, ale aby i ostatní komponenty stavby byly přinejmenším na přírodní bázi, ne-li přírodní úplně. Samozřejmě tomu z určitých, například protipožárních, hledisek nelze dostát absolutně, ale snaha by měla být co nejvyšší. A proto by i tepelná izolace měla být zhotovena z přírodních izolantů.

Lněná izolace

Hlavní složkou jsou lněná vlákna, která zabírají 82-86 % objemu. Zbytek zaujímá soda, jakožto retardér hoření a BiCo vlákna, která plní funkci pojiva a drží izolaci pohromadě. Lněná izolace má součinitel tepelné vodivosti 0,035 W/m.K, čímž nijak nezaostává za polystyrenem či minerální vatou. Nevýhodou je zákaz použití v okolí komínů a rozvodů topení, jelikož má nízkou teplotu vzplanutí. Oproti tomu disponuje nízkým difuzním odporem, což znamená, že se dá využít u difuzně otevřených dřevostaveb, které jsou dnes ekologickým trendem. Další výhodou je snadná manipulace nevyžadující ochranných pomůcek. V dřevostavbách je můžeme využít u střešních konstrukcí včetně izolací nad krokví i kolem kleštin. Vzhledem ke kvalitním akusticky-izolačním vlastnostem můžeme lněnou izolaci využít i pro instalace ve stropní konstrukci. Dá se využít i v obvodových a vnitřních stěnách. Důležitá je i odolnost proti houbám, plísním a hlodavcům. Zcela vyloučené je naopak využití v místech s vyšší vlhkostí jako základová konstrukce.

Konopná izolace

Konopí, samozřejmě technické, se ve stavebnictví užívá především v podobě tepelně izolačních rohoží. Při srovnání vlastností se konopí nejvíce svým chováním v konstrukci přibližuje dřevu, a proto se doporučuje do nových dřevostaveb jako volba číslo jedna. V porovnání se lnem je tato izolace vlivem přídavku polyesterových vláken mnohem stálejší, co se vlastností týče. Součinitel tepelné vodivosti se pohybuje v rozmezí 0,039 – 0,050 W/m.K a může se tak zařadit k těm lepším na našem trhu. Rozptyl je dán poměrem konopí a polyesteru. Vzhledem ke svému houbovitému chování se hojně využívá k izolaci akustickým místností. Využití je stejné jako u lněné izolace. Ovšem manipulace s ní je náročnější a vyžaduje ochranné pomůcky.

Slaměná izolace – Ekopanel

Pokud budeme chtít stoprocentně přírodní nejen izolační materiál, určitě bychom měli sáhnout po Ekopanelu. Jedná se o slisovanou slámu olepenou papírovým kartonem. Nepřidávají se žádná další aditiva. Žádná protipožární ochrana, ani ochrana proti houbám, hnilobě a hlodavcům. Vlastnostmi se nejvíce přibližuje lněné izolaci. Výhodou však je použití nejen k izolaci, ale klidně i k výstavbě celého domu v pasivním standardu. Nejčastěji se používá sláma pšeničná.

Dřevovláknitá izolace

Vyrábí se z rozvlákněného dřeva, které je poté opětovně slisované do desek či rohoží. Výhodou je možnost recyklace dřevěného odpadu nevyužitého na pile. Další výhodou je možnost volby ohledně výsledné objemové hmotnosti vlivem lisovací síly. Objemová hmotnost má pak vliv na další vlastnosti, např. na součinitel tepelné vodivosti. Bylo zjištěno, že ideální objemová hmotnost má hodnotu 90 kg/m³. Tato hodnota zaručuje ideální mechanické a tepelně izolační vlastnosti. Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti je v tomto případě 0,038 W/m.K. Čím bude hustota vyšší než 90 kg/m³, tím se tepelně izolační vlastnosti budou zhoršovat. Stejně jako většina přírodních izolantů je dřevovlákno vhodné pro difuzně otevřené konstrukce. Využití je na střešní, obvodové i vnitřní konstrukce. Oproti polystyrenu má mnohem lepší akustické vlastnosti.

Vlněná izolace

Jedná se o jedinou izolaci živočišného původu. Na vlně je skvělé to, že je-li vystavena zvýšené vlhkosti, automaticky se vlivem sorpčního tepla zlepšuje i její tepelně izolační vlastnost. Vlna ve vlhku nehnije a v difuzně otevřené konstrukci je přebytečná voda schopna se z ní sama odpařit. Současně se jedná o nesnadno hořlavý materiál. Součinitel tepelné vodivosti má 0,038 W/m.K. Zápalná teplota se pohybuje v rozmezí 560 – 600 °C, což je oproti dřevu dvojnásobek. Zabudování v konstrukci je též velice snadné. Stačí ji pomocí provázku přisponkovat k dřevěnému podkladu. Využívá se do střech, stěn i stropů. Nevhodná je však do podlah.

Celulózová izolace

Patří k nejmodernějším izolačním materiálům používaným v dřevostavbách. Jedná se o recyklát z novin rozvlákněných suchým způsobem. Obrovskou výhodnou je snadná manipulace vzhledem k měkkým vláknům, které se nezapichují do kůže, jako u skelných či jiných vláken. Na ochranu proti škůdcům, mechanickému poškození a vzplanutí se přidávají boritany a soli hořčíku. Technologie provedení je různá, nejčastěji se však používá foukání do uzavřených dutin. Výhodou je fakt, že tímto způsobem ukládání nevznikají žádné spáry, tedy místa, kudy může odcházet teplo. Součinitel tepelné vodivosti se pohybuje v rozmezí 0,037 – 0,043 W/m.K. Taktéž je použitelný pro difuzně otevřené konstrukce. Používá se pro izolaci celého domu.