Home Dřevostavby Vady dřeva

Vady dřeva

0

            Vadou dřeva rozumíme jakoukoliv odchylku struktur dřevní hmoty od zjevného ideálu. Tato odchylka s vysokou pravděpodobností zhorší mechanické i estetické vlastnosti dřeva. Je třeba si uvědomit, že to, jak dřevo vyroste, se nedá ovlivnit, tudíž se na trhu setkáváme i s relativně kazovým řezivem. V tomto článku si popíšeme vady ve struktuře dřeva, které mohou ohrozit naší dřevostavbu.

Všechny u nás používané dřeviny se skládají z jarního a letního dřeva. Rozlišují se jen dle jejich poměru. Lepší jsou dřeviny s větším poměrem letního dřeva, které je tvrdší než jarní. Dřevo se hojně využívá díky své snadné opracovatelnosti, ale musíme počítat s tím, že v každém řezivu se objeví více či méně vad, což později určí jeho použitelnost pro danou konstrukci.

Největší zastoupení mají vady růstové, které vznikají během celého života stromu a jsou jeho přirozenou součástí. Hlavní příčinou jejich vzniku jsou různá namáhání či poškození. Mezi tyto vady řadíme suky a trhliny. Další skupina vad jsou ty tvaru kmene, které se dají identifikovat již na živém stromě a závisí na místě růstu, klimatických podmínkách a míře poškození. Pak jsou tu ještě vady struktury dřeva, které mají obvykle jen lokální výskyt, ale objeví se až během řezání dřeva. Pak je možný i výskyt vad způsobených cizím tělesem.

Suky

Jsou to základy živé, nebo pozůstatky odumřelé větve, jež jsou obrostlé dřevem, jehož vlákna jsou proto vychýlena z původní osy. Tuto oblast pak označujeme jako závitek. Sukové dřevo je většinou tvrdší než okolní a má odlišné letokruhy. Suky záporně ovlivní fyzikální i mechanické vlastnosti a výrazně stíží ruční opracovatelnost. Můžeme je dělit dle mnoha kategorií, ale ty v tomto článku uvádět nebudeme. Hlavní je dělení na povrchové a zarostlé, které vzniknou při překrytí novou vrstvou dřevní hmoty. Ty mají tu nevýhodu, že jsou náchylné k hnilobě, rozlamování a vypadávání, což ve výsledku znamená otvor v řezivu, který se poté musí zaplnit. To ho zařadí do nižší jakostní kategorie a tudíž je jeho použitelnost omezena. Suky však nejsou vždy nežádoucí, jsou-li totiž zdravé, pozitivně ovlivňují estetičnost a hodí se tak na obklady, podlahu či nábytek.

Trhliny

Jedná se o tlakem oddělené vrstvy dřevní hmoty. Tyto vady závažně porušují celistvost dřeva a výrazně snižují pevnosti. Můžeme je rozdělit na trhliny v rostoucím nebo pokáceném stromu. Dělíme je na středové (dřeňové), které mohou vzniknout vlivem vnitřního napětí, různým namáháním nebo při pádu během kácení. Pak máme trhliny odlupčivé, které vzniknou mezi letokruhy. A pak známe ještě trhliny vnější (mrazové), které, jak již název napovídá, vznikají za silných mrazů. Jejich opakem jsou pak trhliny výsušné.

Vady tvaru kmene

Mezi tyto vady můžeme zařadit křivost, což je vlastně vychýlení ze svislé osy, které nastane vlivem prostředí, v němž strom vyrůstá. Ovlivní ho množství a zdroj světla, povětrnost a okolní stromy. Křivost může být jednoduchá nebo několikanásobná, což výrazně zhorší pozdější manipulaci. Další vadou tvaru je sbíhavost, což se dá popsat jako zeštíhlování směrem vzhůru. To v důsledku znamená použití kratších výřezů a vysokou odpadovost. Opakem sbíhavosti je zbytnění oddenku, kdy je širší naopak spodní část kmene. Ta může být ohrožena ještě kořenovými náběhy. Pak je tu ještě boulovitost, která vznikne podrážděním kmene (např. mechanickým poškozením, vlivem mrazu či hub). Tato vada je však vysoce ceněna u uměleckých truhlářů a řezbářů, jež z těchto dřevin vyrábí nádherná díla.

Vady struktury dřeva

Nejčastěji se vyskytující vada struktury je dvojitá dřeň. Ta vznikne ve chvíli, kdy srostou dva blízko u sebe rostoucí stromy, což způsobí nepravidelný tvar kmene. Doprovodným jevem dvojité dřeně je zarostlá kůra a hniloba. Podobný problém představuje i excentrická dřeň, která zapříčiní různé vlastnosti průřezu kmene. Velký problém představuje i točitost vláken, což je šroubovitá odchylka směru dřevních vláken od podélné osy. To sníží pevnost dřeva až o 50%.

Ostatní vady

Sem patří cizí předměty (hřebíky, klíny, šrouby), které mohou zarůst a poničit obráběcí stroje. Dále pak zuhelnatění vlivem požáru či blesku. V neposlední řadě pak i různá mechanická poškození od ptactva, zvěře nebo parazitických rostlin.

 

Obr: http://www.megapixel.cz/foto/184866