Provětrávaná fasáda – skladba provětrávané fasády, její výhody a nevýhody

Provětrávaná fasáda, někdy nazývaná také odvětrávaná fasáda, je fasáda, která dobře odvádí nejen vlhkost ze stěn, ale také tepelnou zátěž v letních měsících způsobenou slunečním zářením. Provětrávané fasády totiž mají vzduchovou vrstvu mezi tepelnou izolací (příp. zdivem) a fasádním obkladem, který chrání konstrukci domu před povětrnostními vlivy. Vzduchová vrstva vytváří pomyslný „komín“, který zaručuje cirkulaci vzduchu, čímž je ze skladby provětrávané fasády odváděno teplo od sluncem rozehřátého fasádního obkladu.

Proč si vybrat provětrávanou fasádu?

Zateplení domu polystyrenem a růst plísní

Známe to všichni – ceny energií stále stoupají, a tak nezbývá než hledat možnosti, jak zabezpečit svůj dům proti úniku drahého tepla. Nejčastějším řešením je výměna oken a zateplení domu. Nejznámější a běžně používaný způsob je kontaktní zateplení, při kterém se na stěny domu nalepí polystyren, provede se armovací vrstva z výztužné síťoviny a stěrkového tmelu a na povrch finální úprava z některého typu tenkovrstvé probarvené omítky.

Ale přijde první zima a v rozích místností se začnou objevovat tmavé plesnivé skvrny. Typický příklad mnoha domácností. Důvodem je právě vlhkost zdiva, která najednou nemá kam odejít, protože jí to neprodyšná vrstva z polystyrenu prostě nedovolí. A tak se tlačí dovnitř a sráží se na stěnách. Dům se začne doslova dusit.

Provětrávaná fasáda spolehlivě odvádí vlhkost ze stěn

Tento problém dokáže vyřešit právě provětrávaná fasáda, což je v podstatě druh vnějšího zateplení, ale fungující na jiném principu. Využívá se hlavně pro zateplování starších budov, u kterých je problém s vlhkostí, a umožňuje tak zdravé a moderní bydlení bez možnosti vzniku plísní. 

Na jakém principu funguje provětrávaná fasáda?

Celý systém je založený na přirozeném proudění vzduchu, které zajišťuje odvětrávání vlhkosti. Součástí zateplení fasády je vzduchová mezera, díky které vzniká komínový efekt a dochází tak k průběžnému odvádění vzlínající vlhkosti. Vznikne tak vysoce funkční, a přitom elegantní zateplovací systém s možností dodatečných oprav při porušení některého z prvků skladby.

Provětrávané fasády jsou navíc v mnoha případech zatepleny minerální vatou umístěnou mezi nosným roštem. Minerální vata na rozdíl od polystyrenu mnohem lépe propouští vodní páry, čímž je zajištěn odvod vlhkosti ze stěn.

Výhody a nevýhody provětrávané fasády

• v zimě minimální úniky tepla a výdaje za vytápění a v létě žádné přehřívání interiéru. Díky vzduchové mezeře a proudění vzduchu dochází v teplých dnech k přirozenému ochlazování,
• vzduchová mezera odvětrávané fasády zajišťuje cirkulaci vzduchu a vysoušení zdiva, dům může „dýchat“ a je tak stále v suchu, což prodlužuje jeho životnost,
• přirozené vyrovnávání tepelných rozdílů mezi interiérem a exteriérem je podstatně šetrnější ke stavbě,
• díky obkladům provětrávané fasády je zaručena delší životnost konstrukce s minimálními nároky na údržbu,
• provětrávaná fasáda zajistí příjemné a zdravější klima uvnitř stavby, zbaví vás také vlhkých rohů a plísní na zdech,
• odvětrávaná fasáda se dá namontovat kamkoliv a skryje i sebevětší nerovnosti,
• montáž odvětrávané fasády probíhá suchou cestou,
• jedinou nevýhodou je vyšší cena oproti kontaktnímu zateplovacímu systému.

Provětrávaná fasáda – nejčastější skladba

• nosná primární konstrukce: přenáší veškerá zatížení, to znamená hmotnost vlastní, obkladového materiálu i povětrnostních vlivů, do konstrukce stavby. Nosný rošt se montuje zpravidla vodorovně. Mezi něj se posléze umisťuje tepelná izolace z minerální vaty a dále se na něj ukotví svislý rošť tvořící větranou vzduchovou mezeru. Nosná část provětrávané fasády může být tvořena i ocelovými nebo hliníkovými profily, na které se namontuje přímo svislý rošt.
• tepelná izolace: vkládá se do roštu nosné konstrukce odvětrávané fasády a nejvhodnější je hydrofobizovaná minerální vata, která má vynikající izolační vlastnosti, a přitom dobře propouští vlhkost. Tepelná izolace zvolená pro zateplení provětrávané fasády musí být k tomu určená. Výrobce zateplovacího systému vždy doporučí správný typ minerální vaty.

Tloušťka tepelné izolace musí být navržena tak, aby byly splněny normové podmínky, a navíc konstrukce správně fungovala s ohledem na rozložení teploty v konstrukci a prostup vodní páry. Pro bližší informaci si přečtěte článek „Jakou tloušťku tepelné izolace pro zateplení fasády zvolit?“.

V žádném případě nelze použít polystyren, který není propustný pro vlhkost, a navíc je vysoce hořlavý. Komínový efekt vzduchové mezery by v případě požáru hoření podporoval. Jednotlivé dílce izolačního materiálu by měly být nepatrně větší než rozměry roštu. Po instalaci se mírně roztáhnou, dobře drží na místě a izolace časem slehnutím nevytvoří výrazné tepelné mosty. Pokud druh tepelné izolace vyžaduje kotvení, doporučují se kotvy s plastovou hlavou a velkým talířkem. Možností je i takzvané opačné kotvení, při kterém se izolace napichuje na trny předem instalované ve stěně. V tomto případě není potřebná vymezovací nosná konstrukce a používá se až rošt pro vytvoření větrací mezery.

• difúzně otevřená (paropropustná) fólie: chrání tepelně izolační vrstvu před srážkovou vlhkostí, a přitom umožňuje odvedení vlhkosti z konstrukce.
• sekundární konstrukce pro vytvoření vzduchové mezery: předposlední vrstva celého systému odvětrávané fasády, jejíž minimální šíře je 30-40 mm. U dílčích částí konstrukce, jako je ostění nebo nadpraží může být 20 mm. Realizuje se pomocí roštu, který slouží zároveň pro instalaci obkladu. Nasávací hrany nebo otvory pro přívod vzduchu je nutné umístit do soklové části, aby nedocházelo v zimě k zasypání sněhem a zajistit je proti hlodavcům mřížkou. Minerální vata pro ně bývá velkým lákadlem k vytváření hnízd. Rovněž otvory v horní části fasády, které slouží pro odvod přirozeně nasátého vzduchu, je třeba chránit pro změnu před ptáky.
• vnější fasádní obklad: vnější plášť provětrávané fasády vytváří celkový charakter domu a lze jej vytvořit z nejrůznějších obkladových materiálů, kotvených skrytě nebo viditelně. Mezi nejčastější patří desky z umělého nebo přírodního kamene, keramické obklady, obklady ze skla včetně solárních panelů, WPC lamely, cementotřískové desky, hliníkové, dřevěné nebo betonové fasádní obklady. Obkladem provětrávané fasády mohou být i dřevotřískové nebo OSB desky, které lze dále omítnout a získat tak vzhled klasické fasády.

Provětrávaná fasáda – skladba – ukázkový příklad

Na co je třeba dát si pozor při realizaci odvětrávané fasády

Nejčastějším problémem bývá malá plocha větracích otvorů, které pak nejsou schopny zajistit dostatečné proudění vzduchu. Jejich plocha závisí na délce odvětrávaného úseku a pro určení optimálních rozměrů se vyplatí poradit s odborníkem. Rovněž chybné řešení detailů, jako je nadpraží, parapety nebo balkony, způsobuje vlivem nedostatečné cirkulace snižování tepelně izolačních vlastností celé stavby. Odvětrávaná fasáda by tak měla být navržená odborníkem na základě stávajícího stavu a konstrukčního provedení stavby.