Základy ze ztraceného bednění

Základy ze ztraceného bednění nejsou nic neobvyklého. Stavba základů ze šalovacích tvárnic přináší totiž mnoho výhod, mezi které patří například rychlá a jednoduchá aplikace. Výhodou je také rovná vnější plocha základových pasů, které lze jednoduše zateplit a není potřeba je vyrovnávat.

Jaký beton do ztraceného bednění

Základy ze ztraceného bednění se betonují minimálně z betonu pevnostní třídy C16/20 se stupněm vlivu prostředí XC2. Jedná se o minimální požadavky pro konstrukci vystavenou dlouhodobému působení vody (základové pasy), konkrétní řešení však navrhuje projektant a statik.

Spotřeba betonu na základy ze ztraceného bednění

Pro kalkulaci spotřeby betonu na vybetonování základů ze šalovacích tvárnic slouží tabulkové hodnoty uvedené v technických listech tvárnic. Dle rozměru použitých tvárnic a plochy základů si jednoduše můžete spočítat množství betonu, které bude do základů potřeba. Orientační hodnoty spotřeby betonu do základů jsou uvedeny v tabulce.

Spotřeba betonu do ztraceného bednění na stavbu plotu

Rozměr tvárnice ztraceného bednění	Spotřeba betonu na m2 plochy základů (m3)
500/200/200	0,118 ± 10 %
500/300/200	0,209 ± 10 %
500/400/200	0,297 ± 10 %
500/150/250	0,076 ± 10 %
500/200/250	0,118 ± 10 %
500/250/250	0,162 ± 10 %
500/300/250	0,206 ± 10 %
500/400/250	0,276 ± 10 %
300/500/250	0,329 ± 10 %

Základ pod ztracené bednění

Ztracené bednění se nepokládá jen tak na zeminu. Na dně výkopu je nejprve potřeba zhotovit základ pod ztracené bednění – podkladní beton. Ten se zhotoví z prostého betonu tloušťky 40-100 mm vylitého na štěrkové lože frakce:

• 16/32 mm, nebo
• 32/64 mm.

Základ pod ztraceným bedněním by měl být, pokud možno co nejrovnější, při realizaci lze použít vodováhu nebo nivelační zařízení. Na takto připravený základ pod ztracené bednění se následně nanese cementová malta, do které se osadí první řada ztraceného bednění.

Základy ze ztraceného bednění – postup výstavby

Přípravné práce

Při stavbě základů u rodinného domu je nutné udělat přípravu nezbytných činností v podobě inženýrsko-geologického průzkumu terénu, vypracování projektu základových pasů, radonový průzkum, izolace a statický posudek, na který navazuje projekt základových pasů. ,

Zemní technikou uděláme skrývku ornice a shrnutou ornici uskladníme k dalšímu využití. Geodet zaměří polohové a výškové vytyčení stavby. Strojem provedeme výkopy vytyčených obrysů základů a ručně dočistíme. Hloubka vytyčených základových pásů bývá nejčastěji 0,8 m až 1,4 m podle nezámrzné hloubky pod upraveným terénem. Šířka základového pásu bývá 0,5 m.

Založení ztraceného bednění

Do základových pásů uložíme zemnící pásek, který bude následně spojen v nadzemní části s bleskosvodem. Do základových pasů vylijeme podkladní beton tl. 40–100 mm. Po zatvrdnutí podkladního betonu připravíme cementové lože a pokládáme z rohu první šalovací tvárnice. Přesné horizontální rozložení ztraceného bednění měříme vodováhou, nerovnosti srovnáme gumovým kladívkem, na zachování podélné rovnosti používáme natažené provázky s kolíky.

Armování základů ze ztraceného bednění

Po vyložení první řady šalovacích tvárnic do základových pasů navrtáme do podkladového betonu otvory pro montáž svislé výztuže (betonářská ocel – armatura). Na takto připravenou první řadu ztraceného bednění položíme vodorovnou výztuž a pokládáme druhou řadu bednění ze šalovacích tvárnic a další vodorovnou výztuž. Provedeme montáž svislé výztuže, kterou provážeme s výztuží vodorovnou.

Betonování základů

Do připraveného bednění postupně vléváme litý beton a ponorným vibrátorem, příp. vpichy tyčí jej zhutníme. Beton vyléváme po 15 cm a následně jej zhutníme. Na jeden pracovní cyklus lze vylévat beton maximálně do výšky 1 metru. V opačném případě by se mohl základ začít prohýbat.