Dřevostavby a akustika – kročejová a vzduchová neprůzvučnost

Akustika dřevostavby je v určité míře dozajista spjata s vaším soukromím a vyplatí se jí proto věnovat patřičnou pozornost. Možná jste se setkali s informací, že je obecně s dřevostavbami spojena nízká akustická odolnost. Co je na tomto faktu pravdivosti? V článku se seznámíme s akustikou dřevostaveb, jak snížit samotný hluk a jaký je rozdíl mezi kročejovou a vzduchovou neprůzvučností.

Na akustiku musíte brát zřetel jak při návrhu dispozice vašeho domu, tak i během jeho technologického řešení. Zkrátka a dobře, akustická pohoda vašeho interiéru je velice důležitá. Sousedé přeci nemusejí znát detailní rozhovory s vaší milovanou polovičkou.

Jak je to tedy s tou akustikou dřevostavby?

„Dřevostavby mají špatné zvukově izolační vlastnosti, zděná stavba je v tomto ohledu lepší“. Ovšem, může to být ve spoustě případů pravda, avšak ne tak úplně záleží na zvoleném konstrukčním systému jako na ostatních podstatných parametrech. Pravdou je, že stejně tak jako existují dřevostavby s horšími akustickými vlastnostmi, jsou již postavené i zděné domy se stejným problémem. Čím je tato skutečnost dána? Vyjma volby použitého materiálu jde o správné provedení konstrukčních detailů. Akustika může být ovlivněna detaily např. u elektrických zásuvek, rozvodů TZB (především v lehkých příčkách), vypínačů atd. V případě špatného umístění nebo nesprávného provedení těchto detailních záležitostí během realizace může dojít ke vzniku velkého akustického mostu. Dokonce i když zvolíte správný materiál, akustický most vzniklý na základě špatně provedeného detailu u elektrické zásuvky může zapříčinit, že si vyslechnete sólový koncert vašeho spolubydlícího v koupelně.

Za dobrou zvukovou izolací stojí…

Obecně jsou akusticky lepší dřevěné konstrukce, které mají větší rozteče mezi sloupky/trámy a sestávají z dvouvrstvého nebo vícevrstvého opláštění (upevněny sponkami, hřebíky nebo šrouby). Pokud je opláštění spojeno s konstrukcí bodově, též to přidá celé stavbě na lepší akustice. Čím větší je tloušťka konstrukce, tím více je zvuk tlumen. V rámci samotného opláštění navíc preferujte materiály s vysokou plošnou hmotností. Tu např. u stropní konstrukce zvyšuje voštinový systém. U stropu ještě chvíli zůstaneme, přeci jen se zde hluk dupání a rámusu přenáší nejčastěji. Aby se co nejúčinněji snížil kročejový hluk stropní konstrukce, využívají se pórovitě otevřené izolační materiály.

Dutina stropní konstrukce musí být zkrátka vyplněna izolačním materiálem, který pohlcuje zvukové vlny. Co to znamená? Izolace z vláken (minerálních, skelných, dřevitých nebo celulózových) je vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem jako např. polystyrenové desky. V neposlední řadě je také potřeba zamezit přenosu zvuku instalacemi, netěsnostmi a různými průchody, což spadá do již zmíněných detailů při provádění realizace stavby.

Jak snížit šíření hluku u dřevostavby?

Dřevostavby jsou tvořeny lehkými konstrukcemi, což jen napomáhá ke snížení hodnot akustických vlastností, a proto je volba konstrukčního systému a celkově materiálu na místě. Zdivo má v tomto případě výhodu v podobě nižší rychlosti šíření zvuku, a naopak vysokému útlumu při šíření zvukových vln.

Dosti častým problémem špatné zvukové izolace (nejen u dřevostaveb) je samotná volba materiálů a neodborné provedení stavebních detailů při realizaci. V mnoha případech se takové potíže vyskytují u staveb svépomocí. Snížení šíření hluku můžete tedy docílit především správným výběrem materiálu, dostatečnou tloušťkou stěny a náležitě vyřešeným zvukovým útlumem konstrukce. Ať už je zvukový útlum kročejový nebo vzduchový, závisí na několika parametrech. V první řadě jsou důležité vlastnosti jednotlivých vrstev, následuje jejich způsob spojení dohromady. Záleží také na způsobu provedení dutého prostoru mezi vrstvami, čímž máme na mysli vyplnění zvukovou izolací. V případě kročejové neprůzvučnosti (rozdíl mezi kročejovou a vzduchovou neprůzvučností si vysvětlíme v následujících odstavcích) navíc záleží ještě na vrchní vrstvě položené na nosné stropní konstrukci.

Vlastnosti jednotlivých vrstev

Aby byl tlumící účinek co možná největší, je nutné si uvědomit jedno – čím je plošná hmotnost vrstvy větší, tím lepší útlum nastane. Správný počet vrstev není tak důležitý, jako spíše jejich tloušťka. Pokud budete mít jednu desku o tloušťce 20 mm, budete na tom lépe než se dvěma deskami o tloušťce 10 mm (každá). 

Způsob spojení vrstev

Spojení desek dohromady by nemělo být provedeno slepením. Skvělým pomocníkem je v tomto případě voštinový akustický systém, o kterém jsme se již zmiňovali. Je to prosté a docela jednoduché – čím více bude v konstrukci spojovaných bodů, tím více se zhorší jejich akustické vlastnosti. Lepší, a navíc ekonomičtější variantou jsou proto hřebíky, sponky anebo šrouby. Dále jsme se již zmiňovali o bodovém připevnění ke konstrukci. Jedná se o křížové laťování anebo pomocí akustických profilů, kdy se vyvarujete plošnému spojení přímo na nosnou konstrukci. V neposlední řadě se často z akustických důvodů realizují i „mezistěny“ (oddělení obou opláštění od sebe pomocí dvojité vzájemně nepropojené konstrukce). U nenosných stěnových konstrukcí se používají pozinkované kovové profily.

Realizace dutých prostor mezi vrstvami

Dutiny se vkládají do nosné stropní konstrukce tak, aby se zabránilo kročejové neprůzvučnosti. Čím větší bude vzdálenost dvou opláštění, tím větší vznikne vzduchová mezera a zvuková odolnost bude větší. Do volných dutin se v některých případech vkládá vláknitá izolace – minerální, dřevitá, skelná (zaplnění více jako poloviny prostoru dutiny).

Provedení vrchní vrstvy stropní konstrukce

Tak, aby byla kročejová neprůzvučnost co možná nejmenší, je nutné zaobírat se otázkou složení vrchní vrstvy na nosné konstrukci. Vaším cílem je snížení tohoto parametru, a proto je nejvhodnějším řešením volit kročejovou izolaci s pórovitě otevřenou strukturou. Máme zde namysli dřevovláknité, minerální nebo i filcové desky.

Může vás zajímat: Jaká je životnost dřevostavby a co ji ovlivňuje?

Vzduchová a kročejová neprůzvučnost dřevostavby

Kročejová a vzduchová neprůzvučnost jsou dva základní parametry, které využíváme v případě, kdy nás zajímá jak dobře nebo špatně konstrukce tlumí hluk.

Vzduchová neprůzvučnost

Vzduchová neprůzvučnost je schopnost tlumit hluk šířící se vzduchem přes stavební konstrukci. Jedná se o hlasitou řeč nebo hudbu venku před vaším domem, kterou slyšíte každý večer předtím, než se snažíte usnout. Tuto charakteristickou hodnotu tedy posuzujeme u stěnových a stropních konstrukcí. Pro výpočty se ve stavebnictví značí jako R_w, jednotkou jsou decibely. Vyšší hodnota R_w potom znamená lepší útlum hluku konstrukce. Při nákupu materiálů bývá právě tato hodnota v příslušných technických listech.

Kročejová neprůzvučnost

Kročejová neprůzvučnost nám definuje schopnost stavebních prvků nebo celých konstrukcí utlumit zvukové vlny, které vznikají mechanickým nárazem zdroje hluku do konstrukce. Kročejovým zvukem se nazývá právě taková vám již určitě známá hlasitá chůze, skákání dětí nebo pády předmětů v patře nad vámi. Kročejová neprůzvučnost se posuzuje výhradně právě u stropních konstrukcí. Jelikož není možné, aby byla hodnota kročejového zvuku v každém případě stejná, nahrazuje se pro výpočty a měření normalizovaným zdrojem kročejového zvuku. Veličinou je v případě výpočtů normovaná hladina akustického tlaku kročejového zvuku (L_n).

Kročejová neprůzvučnost se v praxi řeší umístěním kročejové izolace do podlahy.