Pěnové tepelně izolační sklo se stále častěji využívá pro výstavbu jak rodinných a bytových domů, tak komerčních staveb. Je vyhledávaný zejména při stavbě pasivních a nízkoenergetických staveb, ale také u rekonstrukcí starších staveb. Poptávka po pěnovém skle roste a je to dáno zejména jeho vlastnostmi a výhodami.
Využití pěnového skla ve stavebnictví
Pěnové sklo je využíváno hojně především pro stavbu základů rodinných pasivních domů. U pasivních domů se klade velký důraz na kvalitu provedení rizikových míst, kde vznikají nežádoucí tepelné mosty. Jeden z nich se nachází právě v místě soklu. U klasicky vyzděných staveb na základových pasech vzniká tepelný most v založení první řady zdiva.
Pěnosklo pod plovoucí základovou desku
Granulované pěnové sklo lze v tomto případě využít pro zhotovení tzv. základové plovoucí desky. Jedná se o železobetonovou desku tl. 20 – 30 cm, která je vylitá na vrstvě zhutněného násypu z pěnového granulovaného skla. Tato vrstva vytváří jednak drenážní vrstvu, ale i tepelně izolační vrstvu. Podmínkou použití pěnoskla pod základovou desku je správně a kvalitně provedená drenáž, která zaručeně odvede všechnu podpovrchovou a srážkovou vodu. Pěnové sklo je sice 100 % nenasákavé, ale voda, která vyplní póry mezi granulemi skla, zhorší tepelně technické vlastnosti vrstvy pěnoskla. Pěnosklo se vysype do výkopu tak, aby okolo budoucího základu vznikl násyp z pěnoskla s perimetrem alespoň 0,8 m, nejlépe však 1,2 m. Tato izolace zamezí promrzání zeminy v okolí domu a sníží ztráty tepla skrze tepelný most v patě zdiva.
Čtěte dále: Jak spávně zhotovit základové konstrukce se dočtete v článku Jak postavit dům – základové konstrukce domu
Pěnosklo okolo základových pasů
Pěnosklo je také hojně využívané pro sanace základových pásů starších objektů. Výkop okolo základů, který se vykope z důvodu pokládání drenážního potrubí, se běžně zasypává štěrkem frakce 16/32 mm. Místo tohoto štěrku se pro zásyp drenáže může použít pěnosklo, které nejenže plní stejnou funkci jako štěrk, ale také po zhutnění vibrační deskou tepelně izoluje základ. Na rozdíl od lepení izolace XPS na původní základ nemusíte podstupovat náročné vyrovnání podkladu maltou, na kterou se následně zhotoví izolace z XPS izolačních desek. Jedinou nevýhodou je to, že abyste dosáhly stejných tepelně izolačních parametrů konstrukce, musíte použít cca 3x větší vrstvu tepelného izolantu. Pěnosklo je přibližně 3x více tepelně vodivé, než EPS, příp. XPS.
Pěnosklo pro rekonstrukce podlah
Pěnové sklo výborně poslouží i při rekonstrukci podlah ve starých objektech. Zejména pokud obvodové a vnitřní zdi nejsou rovné a souběžné. Granulát pěnového skla vyplní každý záhyb. Pěnové sklo se může aplikovat jako podkladní vrstva pod základovou betonovou desku v takové tloušťce, aby byly splněny požadované hodnoty součinitele prostupu tepla podlahou. Zásyp z pěnového skla se také hodí mezi trámky dřevěné podlahy. Odpadá tak náročné zařezávání desek EPS do mezer mezi jednotlivé trámky. Bohužel, vzhledem k vyššími součiniteli tepelné vodivosti bude konstrukce oproti konstrukci s EPS méně izolovat.
Pěnové sklo pro zásyp kleneb a mezistropních prostor
V případě sanace starého trámového stropu nebo staré cihelné klenby, najde i zde pěnové sklo své uplatnění. Pěnové sklo je nehořlavé, bod měknutí je až okolo 700 °C a z požárního hlediska se řadí do třídy materiálu A1. Pro srovnání polystyren EPS se řadí do třídy C1, tedy o 2 třídy níže. Materiál je tedy vhodný pro aplikaci do hořlavých konstrukcí.
Pěnové sklo pro izolací plochých střech (případně stropů)
Granulované pěnosklo není z tepelně technického a konstrukčního hlediska úplně vhodné pro izolaci klasických plochých střech. Nicméně jeho využití je vhodné k izolaci plochých střech, které jsou umístěny například pod úrovní terénu. Pokud vlastníte garáž na auto ve svahu nebo sklípek na zahradě vedle domu, který potřebujete tepelně izolovat, pěnové sklo je, vzhledem ke své nenasákavosti a schopností tvarově se přizpůsobit jakémukoli povrchu, vhodným řešením. Tloušťka tepelně izolačního pěnoskla však musí být, stejně jako v každém jiném případě, tepelně posouzena projektantem.
Pěnové sklo pro obsyp bazénů a nádrží
Pokud je nutné tepelně izolovat nádrž, která je plná po celý rok a z jakéhokoli technického problému nemůže být instalována v nezámrzné hloubce, je vhodné použití tepelné izolace právě z pěnoskla. Nádrže mají profilovaný povrch, který by se těžce izoloval deskovými nebo jinými obdobnými konvenčními tepelnými izolanty. Uvádí se také, že pěnosklo je vhodné pro obsyp bazénů. Pokud však bazén není v provozu celoročně, tepelná izolace není zapotřebí. Je možné jej využít sice pro vyrovnání podkladu a obsyp stěn bazénu, ale je nutné si uvědomit, že cena pěnoskla je 2 – 3 vyšší než u obyčejného kamenného štěrku. Pokud tedy není tepelně izolační schopnost materiálu vyžadována, nemá smysl pěnosklo pro obsyp využívat.
Výrobci pěnoskla
Na našem trhu je hned několik dodavatelů a výrobců pěnového granulovaného skla.
Pěnosklo Refaglass, člen skupiny Recifa, na trh dodává granulované pěnosklo ve čtyřech různých frakcích a to 0-4; 4-16;16-32 a 0-63. Taktéž na trh dodává desky z pěnového skla.
Pěnové sklo A-Glass dodává na trh firma A-GLASS Recycling s.r.o. Stejně jako všechny ostatní výrobci dodává 100 % recyklovatelné pěnové sklo.
Pěnové sklo je také dodáváno pod značkou Geocell, Foamglass nebo Conda.
Proč pěnosklo?
– je lehké
– granulát vyplní veškeré nerovnosti
– je nenasákavé
– je nehořlavé
TIP: Věděli jste, že porovnáním nabídek můžete ušetřit až 30 % nákladů?
Jeden formulář, vícero nabídek. Neztrácejte čas s hledáním firmy.
– únosnější než polystyren
– je ekologické – je vyrobeno ze starého skla a je dále recyklovatelné
– tepelně izoluje (součinitel tepelné vodivosti λ = 0,08 W/(mK)
– je nezávadné a časem nedegraduje
Čtěte dále: Může se PUR stříkaná tepelná izolace pyšnit titulem nejlepší tepelná izolace na trhu?
Kolik pěnové sklo stojí?
Cena pěnového granulovaného skla se pohybuje okolo 1300 – 1500 Kč/m3. K izolaci podlahy na terénu stačí 20-30 cm tlustá vrstva pěnoskla, pro pasivní domy se doporučuje optimálně 40 cm vrstva pěnoskla. Cenu zaizolování je tak velmi jednoduché spočítat na základě potřebného objemu. Pěnosklo se ale při pokládce do výkopu musí hutnit. Koeficient zhutnění je 1,1 – 1,3, tzn., že vypočtený objem pěnoskla je nutné vynásobit tímto koeficientem pro získání skutečně potřebného objemu pěnoskla. Základy o půdorysné ploše 100 m2 a s 40 cm tlustou vrstvou pěnoskla pojmou nikoli 40 m3 pěnoskla, ale až V = 100 * 0,4 *1,3 = 52 m3.