Požární odolnost dřevostavby

Spousta potencionálních zájemců dřevostaveb váhá nad jejich volbou právě v důsledku obav nad požární odolností. Každý ví, že dřevo dobře a rychle hoří, avšak je velký rozdíl mezi masivním dřevem jakožto stavebním materiálem a dřevem určeným na podpal v krbu. Pravdou je, že při vzplanutí dřevostavby si materiál zachovává svoje pevnostní vlastnosti, tuhost a dokáže i nadále přenášet zatížení. Další výhodou dřeva je v tomto směru jeho nízká tepelná roztažnost. Jak je na tom požární odolnost dřevostavby ve srovnání s požární odolností zděných domů?

Nestává se přeci, že by k požáru docházelo pouze u staveb na bázi dřeva. Vzplanutí ohně se může objevit téměř všude. V nejčastějších případech se jedná o nedbalé chování obyvatel (otevřený krb a jiskry, které mohou odskočit na nejbližší koberec, zapálená svíčka poblíž záclon atd.) nebo vadnou elektroinstalaci. Dokonce i při vysoké teplotě vám dřevo samo od sebe nevzplane.

Dřevo vs. ocel

Díky tenké vrstvě, která se skrývá pod vrstvou zuhelnatěného dřeva, zůstávají materiálu vlastnosti stejné jako za běžné teploty. Tudíž si i během požáru zachová na rozdíl od oceli svoji pevnost a tuhost a nadále přenáší zatížení. Ocel v tomto případě ztrácí ony vlastnosti a v důsledku toho dochází ke kolapsu konstrukce. Na trhu se v současnosti objevují možnosti ochrany ocelových konstrukcí právě dřevěnými obklady.

Jak zvýšit požární odolnost dřevostavby?

Odolnost dřevostavby lze zajistit opláštěním konstrukce nehořlavými nebo těžce hořlavými materiály (dobré vlastnosti v tomto ohledu vykazují převážně sendvičové konstrukce na bázi dřeva). Jedná se o materiály jako sádrokarton a sádrovláknité desky. V rámci zateplení hovoříme o minerální tepelné izolaci. V případě, že použijete zmíněné materiály, budete mít ve srovnání s normou rezervu okolo 30 minut. Sendvičové konstrukce dřevostavby mají požární odolnost kolem 60 minut, přičemž norma vyžaduje pouze 15–45 minut (ve většině případů). Jelikož se požární odolnost udává v minutách, definuje daná hodnota čas, po který si zachovává stavba svoji celistvost a neměla by se zhroutit.

Požární bezpečnost staveb

Požární bezpečnost staveb je dána souhrnem předpisů, podle kterých se musíme řídit při návrhu a stavbě objektů. Jedná se o základní body, které si jistě většina z nás vybaví. Při požáru (a to nejen u dřevostaveb) je nutno zajistit bezpečnou evakuaci osob, zvířat, věcí na volné prostranství nebo do jiných požárem neohrožených prostor. Samozřejmě by se mělo (pokud to situace dovoluje) zabránit šíření požáru mimo objekt a mezi jednotlivými úseky v objektu. V neposlední řadě potom umožnit účinným požárním jednotkám prostor pro hašení a záchranné práce.

Nároky na požární odolnost

Aby v tom byl trochu pořádek, objevují se na trhu jednotlivé značky, definující výši reakci dřeva a dřevěných konstrukcí na oheň. Označení A, B a C znamená nehořlavé až středně hořlavé. D, E, F značí potom materiály středně až lehce hořlavé. Z hlediska reakce na oheň zařazujeme tedy dřevěné konstrukce do následujících tříd dle normy ČSN EN 13501 (Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb):

• A1, A2   nehořlavé (nežhnou ani neuhelnatí)
• B nesnadno hořlavé (převážně žhnou nebo uhelnatí)
• C těžce hořlavé (pozvolna hoří, po odstavení zdroje ohně samovolně uhasnou do 2 minut)
• D středně hořlavé (hoří, po odstavení zdroje ohně samovolně uhasnou do 5 minut)
• E, F lehce hořlavé (rychle hoří, zpravidla zcela shoří před uplynutím 10 min., po odstavení zdroje ohně samovolně hoří déle než 5 minut)

(Podle normy ČSN 730823 – Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí, se můžete setkat i s rozdílným označením.)

• A1, A2                  –> A
• B                             –> B
• C                             –> C1
• D                            –> C2
• E, F                        –> C3

Dále na základě klasifikace jednotlivé dřevěné konstrukční části obvykle řadíme do skupiny DP1, DP2 a DP3. Označení DP1 jsou konstrukce tvořené nehořlavými materiály. Konstrukce typu DP2 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru. Požární odolnost konstrukcí tohoto typu dosahuje maximálně 45 minut. Konstrukce typu DP3 zvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru.

Připravili jsme pro Vás další články o dřevostavbách:

Dřevostavby a akustika – kročejová a vzduchová neprůzvučnost

Dřevostavby v České republice a jejich úroveň

Opatření a požadavky na stavební materiál

Před samotnou výstavbou je část projektu vaší dřevostavby pečlivě věnována požární odolnosti a statickým předpokladům v případě vzniku požáru. Za spolehlivostí celé konstrukce tedy stojí statické výpočty a správný návrh. Materiál jako takový je pokládán za vhodný po příslušných zkouškách. Byť je tato varianta (statické zkoušky) svým způsobem nákladná, výsledky jsou v závěru mnohem přesnější.

Životnost dřevostavby

Konstruktéři se také musí držet několika pravidel. Dělící prvky musí být navrženy způsobem, který podporuje úplné vyhoření, a tím zabraňuje nekontrolovanému šíření ohně do jiných částí budov po celou dobu trvání požáru. Dále se může týkat návrh nosných stavebních prvků, kdy musí být navrženy tak, aby se zabránilo jejich konstrukčnímu kolapsu během úplného vyhoření bez zásahu hasičů. V případě vícepodlažních budov se kombinují materiály, např. dřevo-betonové kompozitní desky (systém „zapouzdření“).