Stavba základové desky – armování, bednění a betonování základů domu

Pokud jste se rozhodli pustit do stavby vašeho domu, základová deska bude patřit k počátečním konstrukcím celé výstavby. Nejenže je její výběr podstatnou součástí procesu, na základové desce doslova všechno stojí. Jestli se zanedbá její provedení, stavba bude nerovnoměrně „sedat“ a nastane poškození objektu. Zemina musí být únosná a betonová deska dostatečně tlustá.

Konstrukce základů

Co vše obnáší taková konstrukce a co musíte udělat ze všeho nejdříve? Stavbu základové desky předchází ještě několik kroků. V první fázi je nutné na vašem pozemku sejmout ornici (skrývka ornice) v místech budoucího objektu. Následuje měření pozemku ze strany geodeta, který vám vytyčí body budoucích základů. Značení se zpravidla provádí vápnem nebo barevným sprejem. Poté přijde na řadu hloubení základových pasů. Pasy se neprovádí jen pod obvodovou zdí, ale pod všemi nosnými zdmi. Základová spára by měla být bez jakýchkoliv nečistot, proto veškeré kamínky nebo přebytečnou hlínu odkliďte ven.

Štěrkový podsyp, ano nebo ne?

S touto otázkou jste se možná už setkali. Někteří odborníci tvrdí, že podkladní štěrk do základu patří, jiní zase, že je tento krok zbytečný a kolikrát může konstrukci i uškodit. Štěrkový polštář se do základů přidává většinou v situaci, kdy je zemina málo únosná (roznáší zatížení). Vrstva štěrku je potom dalším stupněm základové konstrukce, musí být však řádně zhutněna. Druhou stranou mince jsou faktory typu sedání (pokud by nebyl štěrk dostatečně zhutněný mohlo by dojít k sedání budovy) nebo zadržování vody (mezery ve štěrkovém podsypu). Vlhkost je v případě základových konstrukcí obsáhlým tématem, ať už jde o podzemní nebo srážkovou vodu.

Základové pasy máte vykopané, co dál?

Pokud to situace nebude vyžadovat, vynechte štěrkový podsyp do základů a postupte k dalšímu kroku. Následuje uložení zemnícího pásku, který bude posléze spojen s hromosvodem. Dalším krokem bude zajištění prostupů pro inženýrské sítě (přívod el. energie, kanalizace). Zbývá jen vylití pasů betonovou směsí.

Konstrukce betonové základové desky

Základové pasy máte tedy hotové, přejděme ke stavbě základové betonové desky. Následuje zdění nadzemní části základových pasů ze ztraceného bednění. Na vytvořenou betonovou konstrukci se za pomocí vodováhy umístí tvarovky šířky 300 až 500 mm (záleží na tíze budoucího objektu). Do ztraceného bednění uložte tzv. armaturový koš. Jedná se o ocelové dráty spojené svařováním nebo drátkem. Dalším krokem bude vyplnění tvárnic ztraceného bednění zálivkovým betonem. Do prostoru mezi tvárnicemi uložte základovou zeminu, kterou zhutněte vibračním pěchem (lidově nazývanou „žábou“). Předtím, než se pustíte do samotného betonování, proveďte montáž odpadního potrubí (roury musí být ve spádu). Potom zbývá jen uložit vrstvu drceného kameniva (odpadní potrubí obsypte pískem).

Armování betonu

Základovou desku bychom mohli nazvat též jako ocelobetonovou. Nacházíte se v situaci, kdy jsou základové pasy hotové, podsyp zhutněný a nachystané bednění pro vylití betonu. Předtím, než se celý podklad zalije betonem, je důležité umístit výztuž na zhutněný povrch. Ocel se přidává do konstrukce hned z několika důvodů. Ocelové pruty přenáší zatížení, zpevňují samotný beton a zabraňují roztrhnutí při namáhání v tlaku či tahu. Kolik armatury a kde bude umístěná vám určí statik na základě výpočtů. Nezapomeňte svázat kari síť s původními pruty u ztraceného bednění.

Jak poznám tu správnou betonářskou výztuž?

Pruty by neměly být hladké nýbrž žebrované (pro kvalitní spojení betonové směsi). Dodávají se v tloušťkách od 6 do 28 mm. Na vyztuženou základovou desku bude nutné vytvořit z prutů tzv. betonářskou síť. Jednotlivé prvky se pokládají do kříže ve vzdálenosti od 100 do 250 mm (záleží na únosnosti desky) a spojují se buď svařováním nebo pomocí ocelového drátku.

Bednění základové desky

Vytvořený zhutněný povrch s kari sítí je připravený na zalití betonem. K tomuto kroku budete potřebovat vytvořit bednění. Jedná se většinou o OSB desky dlouhé 2 metry a široké přibližně 25 až 30 cm, použít však můžete i obyčejná, dostatečně široká prkna. Desky rozmístěte po obvodu základové konstrukce a pečlivě připevněte hřebíky a vruty. Bednění nezapomeňte také zapřít, aby se vám při lití betonu desky nerozletěly.

Lepší je předimenzovat podepření desek, abychom úplně vyloučili rozlití betonu. Kolikrát se to nemusí zdát, ale tlak, který beton vyvíjí na dřevěná prkna, je vysoký.

Jediné, co v tuto chvíli zbývá, je vylití betonové směsi do připraveného bednění. Směs se musí řádně rozprostřít do celého prostoru. Její povrch vyhlaďte vibrační či obyčejnou latí. Až bude povrch ztvrdlý, můžete oddělat dřevěné bednění a máte hotovou betonovou desku.

Dalším krokem je nanášení asfaltového nátěru válečkem jak na povrchu desky, tak i z boku a natavení asfaltového pásu (hydroizolace základové desky). Po obvodu základu domu namontujte tepelnou izolaci, aby nedošlo ke vzniku tepelných mostů.

Jaký beton na základovou desku použít?

Jistě jste už zaslechli, že ne každý beton je úplně stejný. Volba správného betonu je důležitou součástí stavby, proto by neměla být opomenuta a nejlépe řešena s odborníky. Jednotlivé betonové směsi se rozlišují podle jejich pevnostních tříd. Mohli jste se setkat se značením betonu např. B20. Tohle označení se využívalo dříve. Dnes se setkáte spíše s označením např. C16/20, což znamená úplně to samé jako B20. Co jednotlivá písmena a čísla znamenají? 

Značení betonu je definováno následovně

B20

Písmeno „B“ značí beton. Dodané číslo 20 určovalo pevnost v tlaku (MPa). To znamená, že takto označený beton vyhoví pevnosti v tlaku 20 MPa.

C16/20

Aktuální značení betonu se řídí podle evropských norem. Písmeno „C“ opět značí materiál a sice concrete (angl. překlad beton). Čísla 16 a 20 udávají opět pevnost betonu v tlaku. Každopádně první číslice (16) je odvozená od zkoušky na válci a druhá (20) od zkoušky na krychli. Ve většině případů vás tedy bude zajímat druhá číslice.

Předepsanou pevnostní třídu betonu najdete ve vaší výkresové dokumentaci (výběr směsi závisí na statických výpočtech). Ve většině případů je však výběr betonu pro konkrétní konstrukce takový:

• C12/15 nebo C16/20 – základové pasy, ztracené bednění
• C16/20 nebo C20/25 – základová deska
• u monolitických stropů se potom používá třída C20/25, C25/30 nebo C30/37.