Vazba střechy označuje konstrukční systém krovu, který je zodpovědný za přenos zatížení střechy na nosné části budovy, jako jsou zdi nebo sloupy. Tato struktura se skládá z různých prvků, jako jsou krokve, vaznice, kleštiny, sloupky a další spojovací části, které dohromady tvoří pevný rám schopný odolat vlivům počasí, jako je vítr, sníh či dešťová voda. Výběr správné vazby střechy je zásadní, protože ovlivňuje stabilitu, trvanlivost i vzhled celé stavby.
Krovová konstrukce patřila vždy k nejčastějším způsobům zastřešení objektu. Historicky se vyvíjela a přizpůsobovala potřebám objektu a jeho užití. Její použití je možné pro jakékoliv tvary šikmých střech. Rozdělení krovové konstrukce je možné podle tvaru střechy, podle typu konstrukce, případně podle období, v němž byl konkrétní krov nejčastěji používán. Tvar krovu je závislý na tvaru a sklonu střechy a rovněž i na situování nosných stěn uvnitř dispozice budovy.
Klasické soustavy krovů rozdělujeme na soustavy krokevní a soustavy vaznicové. Dále rozlišujeme krovy dřevěné, ocelové a železobetonové.
Základní typy krovů:
- Hambalková soustava krovu – tuto konstrukci tvoří trojúhelníky, skládající se z krokví a vodorovných výztuh, takzvaných hambalků. Vzdálenost vazeb je v rozmezí 0,9 – 1,2 m, dle rozpětí střechy. Jedná se o nejstarší vazbu používanou již od středověku, v průběhu dob si prošla variabilními úpravami a vyznačuje se velkým množstvím variant.
- Vaznicová soustava – základním nosným prvkem této konstrukce krovu je vodorovný trám – vaznice. Vaznice je u štítu uložena na štítové stěně nebo v případě, že štítová zeď není nosná, pak na nosných sloupcích.
Hlavní zatížení střešního pláště spočívá na krokvích, z krokví je přenášeno do vaznic a z vaznic do svislých sloupků, které dále přenáší zatížení do vazných trámů a následně do nosných stěn. Vaznicové krovy mají menší spotřebu dřeva než krovy hambálkové, pro jejich správnou realizaci je nutný statický výpočet. Jedná se o nejvíce rozšířený druh krovu, opět s mnoha variantami.
Plná vazba střechy
Při konstrukci krovu rozlišujeme plnou vazbu a jalovou neboli prázdnou vazbu. Plná vazba střechy je taková, která nese ostatní části krovu, kdežto jalová vazba obsahuje pouze nesené části krovu, tj. krokve. Důvodem realizace jalových vazeb je jednak úspora stavebního materiálu a jednak i odlehčení konstrukce krovu. Zároveň je jalová vazba vhodnější pro zřízení obytného podkroví.
100 000 Kč na Vaši střechu!
- Plánujete novou střechu, nebo jen výměnu krytiny či zateplení střechy?
- Vyplňte formulář a zaregistrujte se do soutěže.
- Nejpozději 13. 12. 2024 vylosujeme výherce hlavní výhry 100 000 Kč.
- Kompletní pravidla soutěže naleznete ZDE.
Registrace do soutěže o 100 000 Kč
Plné vazby se rozmisťují ve vzdálenosti cca 4-5 metrů od sebe; používají se obvykle na nároží a v úžlabí střechy. Jalové vazby se rozmisťují ideálně v pravidelných rozestupech mezi plnými vazbami, zhruba každých 90-120 cm.
Jak se dělá vazba střechy
Návrh vazby krovu by vám měl v každém případě udělat projektant a na vlastní realizaci krovu si sjednejte odborný stavební dozor.
Pro konstrukci krovu je vhodné používat co nejvíce vysušené dřevo, buďto borové nebo smrkové, zbavené kůry a veškerých organických zbytků. Vhodné je rovněž ošetřit dřevo ochranným nátěrem proti dřevokazným houbám a plísním, případně upravit i protipožárně.
Tip: Chystáte se na novou střechu? Na konci článku najdete formulář pro porovnání nabídek firem ve vašem okolí. Zdarma a bez práce si tak najdete tu nejvýhodnější.
Stavba krovu je poměrně náročná jak fyzicky, tak časově. Nemáte-li dostatek stavebních zkušeností, ponechte realizaci krovu raději odborné firmě.
Nezávazná poptávka
- Zadání poptávky je ZDARMA.
- Poptávka NENÍ závazná, nemusíte si tedy žádnou z nabídek vybrat.
- Porovnáním nabídek ušetříte až 30 % nákladů.