Home Stavba Vnitřní omítky svépomocí, rychle a jednoduše

Vnitřní omítky svépomocí, rychle a jednoduše

0

Provedení vnitřních omítek svépomocí není žádná věda a zvládne to každý trochu zručný kutil. Kvalitního provedení omítek docílíte, zejména pokud budete dodržovat návod výrobce na aplikaci a ctít všeobecné podmínky pro omítání zdiva.

Vyspravení spár zdiva před omítáním
Vyspravení spár zdiva před omítáním (zdroj: stavebniny-astra.cz)

Funkce omítky

Nejvýznamnější funkcí omítek je funkce estetická. Omítky vyrovnají povrch zdiva, zakrývají všechny instalace tažené ve zdi, ale mohou mít i funkci protipožární, akustickou, tepelně-izolační, antistatickou nebo sanační.

Typy vnitřních omítek

Vápenocementová omítka – využívá se zejména v případě nerovného zdiva, kde je odchylka na 2 m větší jak 5 mm, vodorovné spáry jsou hlubší jak 5 mm nebo svislé širší jak 5 mm. V tom případě je nutné spáry zacelit zdicí maltou nebo stejnou omítkou. Po technologické přestávce se provádí cementový postřik, jádrová omítka a vrchní „fajnová“ finální omítka. V případě kvalitně vyzděného zdiva je možné vynechat cementový postřik a zdivo pouze navlhčit vodou. Jádrové omítky se volí na základě toho, jak je zdivo nerovné. Pokud je zdivo rovné, jádrová omítka bude mít tl. cca 10 – 15 mm a pro tento případ je možné použít omítky se zrnitostí do 1,0 mm. Méně rovné zdivo se vyrovná 10 – 20 mm jádrové omítky se zrnitostí do 2,5 mm a velmi nerovné zdivo se vyrovná jádrovou omítkou tl. vyšší jak 20 mm se zrnitostí do 4,0 mm.

Pytlovaná omítková směs
Pytlovaná omítková směs (zdroj: dek.cz)

Vápenná omítka – vápenné omítky jsou obdobné jako vápenocementové. Jejich provedení je totožné. Jsou však více nasákavé, nevhodné do vlhkého prostředí, mají nižší pevnost, přídržnost a jsou nevhodné pro lepení obkladů.

Sádrová omítka – je nejčastěji využívaná jako jednovrstvá omítka. Je tedy vhodná pro použití na betonové stěny, broušené keramické tvárnice, nebo na pórobetonové tvárnice. Cihelné zdivo se nemusí penetrovat ani vlhčit a omítka se může aplikovat přímo na zdivo. V případě extra savých podkladů je však doporučeno aplikovat před nanášením omítky na podklad penetraci, nebo-li kontaktní můstek, který zajistí potřebnou adhezi. Sádrová omítka se může aplikovat v případě rekonstrukcí na starou soudržnou omítku. Aplikace je jednoduchá a nanesená omítka rychle tvrdne, což zkracuje dobu výstavby. Sádrová omítka nemá ráda vlhkost, pokud je použita v koupelně, je potřeba ji opatřit keramickým obkladem. Sádrová omítka plní jak funkci vyrovnávací jádrové omítky, tak štukové vrstvy v jednom pracovním kroku. Pokud potřebujete docílit velmi jemného povrchu, například tam, kde stěna navazuje na sádrokartonovou příčku, je možné pro dosažení jemného povrchu použít sádrovou stěrku. Kompletní přehled jemných sádrových omítek ZDE!


Čtěte dále: Dekorativní omítky, aneb jak udělat netradiční fasádu.


Aplikace vnitřních omítek svépomocí

Ocelové hladítko vnitřní omítka svépomocí
Ocelové hladítko (zdroj: brufus.cz)

Co budeme potřebovat pro natažení omítky?

Ke zdárnému provedení vnitřních omítek budete potřebovat zednickou lžíci, nerezové hladítko, kýbl, nádobu na vodu, stahovací lať, ocelové nebo hliníkové omítníky, hladítko houbové nebo molitanové, gletovací špachtle a hladítko, štětku a případně i elektrické míchadlo. Bez něj se sice obejdete, ale ruční míchání zednickou lžící je zdlouhavé a namáhavé. Míchadlo se dá pořídit za několik stokorun a upevnit do běžné elektrické vrtačky.

Příprava podkladu

Před samotným nanášením omítek je potřeba připravit podklad. Ten musí být čistý, bez hrubých a volných částic, zbavený prachu a mastnoty. Podklad musí být pevný, soudržný a především dostatečně navlhčený, aby hydratace omítky proběhla bez problému a nedocházelo tak k nežádoucímu praskání omítky vlivem nadměrného smrštění povrchu po rychlém vyschnutí. Povrch také musí být rovný. Pokud jste pro finální povrch stěn zvolili jednovrstvou omítku, nepočítejte s vyrovnáním větších odchylek.

Před aplikací je doporučeno podklad pod vnitřní omítkou penetrovat. Výrobce omítky vždy uvádí penetrace vhodné pro každý druh omítky. Penetrace se nanáší na očištěný povrch buď válečkem, nebo štětkou a nechá se minimálně den zaschnout. Penetrace vytváří kontaktní můstek, který zvyšuje přídržnost omítky na podkladu. Doporučené penetrace najdete v přehledu penetrací pro sjednocení minerálních podkladů.

Skladba vnitřní omítky
Skladba vnitřní omítky (zdroj:

Podmínky pro zpracování omítky

Omítku nelze provádět vždy. Provádění vnitřních omítek je omezeno zejména teplotou podkladu a vnitřního prostředí. Pokud teplota poklesne pod 5 °C, není doporučeno omítky provádět. Nevyhovující pro provádění vnitřních omítek je také vysoká teplota nad cca 25 °C, dále přímé sluneční paprsky nebo v některých případech i průvan v místnosti.


Máte-li problém s vlhkým zdivem, doporučujeme použít sanační omítku. Sanační omítka má díky její struktuře vlastnosti vhodné pro odvod vlhkosti a krystalizaci solí obsažených ve vodě. Více v článku Aplikace sanační omítky.


Filcování vrchní fajnové omítky svépomocí
Filcování vrchní fajnové omítky (zdroj: denbraven.cz)

Provádění sádrové omítky svépomocí

Po důkladném připravení podkladu se můžeme pustit do přípravy materiálu. Do kýblu nalijeme potřebné množství záměsové vody a nasypeme omítkovou směs a důkladně promícháme elektrickým míchadlem. Po promíchání směsi s vodou necháme připravenou omítku cca 5 minut odstát.

TIP: Vždy je lepší vodu dávkovat v menším množství a následně dle potřeby přilévat a ředit směs. Dosypávání omítkové směsi do příliš řídké omítky může způsobit tvorbu hrudek. Správnou hustotu směsi si můžete zkontrolovat testem lepivosti – omítka drží na obrácené lžíci a nestéká.

Připravenou směs nabereme zednickou lžící na nerezové hladítko a rovnoměrným tahem naneseme sádrovou omítku na připravený podklad ve směru odspodu nahoru. Sklon nerezového hladítka je cca 5-15°, přičemž náklon se mění v závislosti na spotřebě omítky během natahování na podklad. Pokud jsou ve stěně vedeny instalace, případně jsou ve zdivo větší nevyplněné spáry jak cca 5 mm, je vhodné tyto nerovnosti dopředu stejnou omítkovou směsí zarovnat a po dostatečném zatuhnutí přetáhnout konečnou „finální“ vrstvou omítky.

Po nanesení omítky použijeme fasádní špachtli pro zahlazení nerovností vzniklých při natahování sádrové omítky. Jemným tahem od shora dolů a do boku zahladíme nerovnosti, přičemž nedochází k ubírání žádného materiálu. Z toho důvodu musí být špachtle vedená co nejvíce na plocho, jednou vodorovně, jednou svisle, nikoli do oblouku.

Pokud se na povrchu stěny objeví místa s nedostatkem omítky, omítka se doplní a špachtlí srovná.

Čerstvě nanesená omítka se nechá chvíli zatuhnout a po cca 15 – 30 minutách se stěna navlhčí molitanovým hladítkem. Hladítko se namočí do vody a krouživými pohyby se navlhčí celá plocha stěny. Při tomto úkonu se z omítky uvolní sádrové mléko, které se „strhne“ fasádní špachtlí, kterou táhneme opět do kříže vodorovně a svisle, nikoli již krouživými pohyby.

TIP: Navlhčení stěny se provádí až po částečném zatuhnutí omítky. Pokud je povrch omítky pevný, ale prstem je stále možné do omítky vytvořit důlek, je správný okamžik k navlhčení omítky. 

 

TIP: Vždy před prováděním omítek se informujte o konkrétním způsobu zpracování aplikování omítky u prodejce, příp. u výrobce. Každá omítková směs má trochu jiné parametry a hodí se na jiný podklad, jinak se zpracovává nebo se nanáší v odlišné tloušťce. Před započetím prací je dobré pročíst postup provádění konkrétní omítky.

 

omítníky hliníkové svépomocí omítání
Vyrovnání hliníkových omítníků na režné stěně (zdroj: omitniky.cz)

Provádění jádrové omítky svépomocí

U starých objektů a u nekvalitně vyzděných objektů se setkáte s nerovným zdivem s velkými odchylkami v rovině stěny. Z toho důvodu je potřeba použít pro omítání jádrovou omítku, která se nanáší v tloušťce až 25 mm. Ta je nejčastěji dvouvrstvá, někdy třívrstvá.

Jako vždy je nutné připravit podklad. U rekonstrukcí se jedná zejména o otlučení staré nesoudržné omítky a odstranění staré omítky a malty ze spár zdiva do hloubky cca 15 – 20 mm. Před omítáním se povrch zdiva zbaví volných částic a prachu a navlhčí.

Na takto připravené zdivo se dále aplikuje první nához, tzv. cementový špric. Špric je směs cementu, vody, písku a někdy i trochu vápna v takovém poměru, aby vzniklá tekutá směs, která se nahazuje na stěnu a vytváří povrch s hrubou strukturou, která zaručí dobrou adhezi další aplikované vrstvy, kterou je jádrová omítka. Tloušťka špricu je 3-5 mm. Dle tloušťky naneseného špricu se nechá vrstva vytvrdnout. Co mm tloušťky, to 1 den schnutí.


TIP: Stavíte dům svépomocí a omítáte vnitřní stěny? Přečtěte si článek Jak postavit dům – vnitřní omítky svépomocí, kde se dočtete vše potřebné o provádění omítek, technologických postupech a zpracování omítkových směsí.


Aplikování vnitřní omítky svépomocí
Aplikování vnitřní omítky svépomocí (zdroj: multibat.cz)

Zaměření odchylek v ploše zdiva

Zaměření nerovností je možné provést dvěma způsoby. První z nich je časově náročný a levný. Druhý způsob je rychlý, jednoduchý, ale musíte si připlatit za vybavení, konkrétně za hliníkové omítníky.

Metoda hřebíkové sítě

První možností je na stěnu zatlouct hřebíky v rastru cca 1 x 2 m. Všechny hřebíky se vzájemně spojí provázkem a vzniklá síť se vyrovná pomocí vodováhy do roviny. Následně se v místě zatlučených hřebíků vytvoří srovnávací terč z malty o velikosti cca 20 x 20 cm. Po zatvrdnutí se terče ve vertikální rovině spojí ve srovnávací pásy. Ty poslouží ke „strhávání“ přebytečné jádrové omítky a srovnání povrchu do roviny.

Hliníkové omítníky

Druhou, rychlejší a jednodušší variantou vytvoření roviny je použití hliníkových omítníků. Omítníky disponují zámkovým otvorem sloužícím k ukotvení omítníku do stěny na třech místech. Kotvení hliníkových omítníků je rektifikační, tudíž po ukotvení lišty na stěnu je možné srovnat omítník tak, aby byl v rovině jak vertikální, tak horizontální vůči sousedním omítníkům.

Jak na jádrovou omítku?

Vnitřní stěna s hliníkovými omítníky pro nanášení vnitřní omítky svépomocí
Vnitřní stěna s hliníkovými omítníky pro nanášení vnitřní omítky svépomocí (zdroj: duoprojekt.cz)

Po zhotovení a omítníků již nezbývá nic jiného, než se pustit do omítání. Jádrovou omítku připravíme dle technologického návodu výrobce. Směs nasypeme do vody, důkladně promícháme elektrickým míchadlem a necháme cca 5 minut odstát. Důležité je, aby měla omítka správnou konzistenci a dobrou lepivost. V opačném případě bude omítka buď stékat, nebo nebude přilnavá a bude odpadávat. Jádrová omítka se provádí od spodu nahoru. Omítka se nahazuje takovým způsobem, aby vyplnila každé místo a každou spáru a nevznikaly tak hnízda. Vždy je dobré nahodit omítku na cca 0,5 – 1,0 m stěny ve vertikálním směru a pomocí hliníkové srovnávací lišty povrch strhnout a urovnat. Strhávání omítky se provádí pomalým sunutím lišty po omítnících s nepřetržitým pohybem zprava doleva a naopak. Po aplikování omítky se odstraní omítníky a vynechané místa se vyplní omítkou a zarovnají do roviny. Nahozená omítka se musí nechat vyzrát, a to alespoň 14 dní. Jádrová omítka v případě rekonstrukcí může dosahovat tloušťky 15 – 25 mm, doporučená běžná tloušťka je cca 10 -15 mm.

Po zaschnutí jádrové omítky můžeme přejít k natažení poslední finální vrstvy – jemná vrchní „fajnová“ omítka, která tvoří podklad pro výmalbu.

Před aplikováním fajnové omítky je vhodné povrch ručně srovnat krouživými pohyby pomocí kousku dřevěné desky s madlem, která z omítky odstraní případné kamínky hrubé frakce či jiné výčnělky. Povrch se opět namočí, aby podklad neodebíral vlhkost nanášené fajnové omítce. Fajnovou omítku připravíme dle návodu, opět necháme 5 minut odstát a začneme s nanášením omítky na podklad pomocí zednické lžíce a plastového nebo nerezového hradítka. Na hladítko si nabereme přiměřené množství omítky a tahem odspoda nahoru nanášíme omítku pod úhlem cca 10 – 15 °C na podklad.  Nanesenou vrstvu urovnáme lehkými tahy do kříže a necháme zavadnout. Po určité době, kdy je povrch fajnové omítky mírně zatuhlý přejdeme k filcování. Pomocí molitanového nebo houbového filcu vyhladíme omítku krouživými pohyby do hladka. Pozor ovšem na to, aby nedošlo příliš hrubou silou k prodření až na jádrovou omítku. Po vyfilcování povrchu jej necháme vyzrát alespoň týden až dva týdny, než přejdeme k výmalbě.

K sehnání jsou i směsi pro zhotovení omítek jednovrstvých. Vzhledem k tomu, že se jednovrstvé omítky nenanáší v tak velké tloušťce, jako je tomu o třívrstvých jádrových omítek, povrch musí být rovný. Proto je aplikování jednovrstvých omítek vhodné zejména pro nové zdivo z pórobetonových tvarovek. Postup nanášení a zpracování omítek je obdobný jako u jádrových omítek.