Jádrová omítka svépomocí, návod na omítání, poměr složek omítky

Jádrová omítka slouží pro vyrovnání nerovností na stěně. Jedná se o nejtlustší vrstvu ve skladbě omítky a může mít tloušťku až několik centimetrů. Následně jádrová omítka slouží jako podklad pro nanesení finální pohledové vrstvy – štuku.

Omítky mají funkci zejména estetickou. Srovnají povrch zdiva a zakryjí rozvody všech instalací, ale mohou mít i jiné funkce, jejichž splnění se dosahuje speciálními přísadami. Tradiční, a v minulosti nejčastěji používané, byly omítky z vápna a jemně prosátého písku (tedy omítky vápenné). V dnešní době jsou běžně prodejné různé druhy pytlovaných směsí.

Omítkové systémy

Nejčastěji se jedná o vícevrstvý systém. Nejprve se přímo na zdivo nanáší postřik (tzv. špric, nebo také podhoz), který slouží ke zdrsnění a zpevnění povrchu zdiva. V případě kvalitně vyzděného zdiva je možné postřik vynechat a zdivo pouze navlhčit, většinou stačí postříkat štětkou. Na takto připravený podklad se aplikuje jádrová omítka, která slouží především k vyrovnání povrchu. Na rovném zdivu se její vrstva pohybuje v rozmezí 10-15 mm, ale může být i několik centimetrů. Čím větší vrstvu jádrové omítky budeme nanášet, tím větší zrnitost by měla mít. Doporučená zrnitost jádrové omítky vzhledem k její tloušťce uvádí vždy výrobce v technickém listu výrobku.

Jádrová omítka – aplikace

Jádrová omítka tvoří základ pod finální tenkovrstvou štukovou omítku. Před jejím nanesením necháme jádrovou omítku dostatečně vyzrát (přibližně 1 mm tloušťky jádrové omítky = 1 den schnutí – záleží na teplotě a vlhkosti prostředí). V prostorách, na které nejsou kladené nároky z hlediska estetiky, například ve sklepech, může zůstat jádrová omítka jako finální vrstva. Rovněž pod obklady není třeba dělat štukovou vrstvu.

Jádrové omítky jsou průmyslově vyráběné suché směsi pojiv a plniv doplněné o zušlechťující přísady umožňující lepší zpracovatelnost, lze si je však doma namíchat svépomocí (jak namíchat maltu na zdění).

Jádrové omítky můžeme rozdělit podle několika kritérií

Jádrové omítky – dělení podle složení:

• vápenocementová jádrová omítka (obsahuje cement a vápenný hydrát, vhodná pro všechny povrchy, pro vnější i vnitřní prostředí, má lepší zpracovatelnost a ve výsledku i odolnost),
• vápenná jádrová omítka s velikostí zrna 1,2 – 3 mm – podle konkrétního výrobce (čistě vápenná omítka bez přísady cementu, vhodná pro vnitřní prostory, v závislosti na jednotlivých výrobcích jsou některé druhy určené i pro použití v exteriéru, pro ruční nebo strojní zpracování, používá se při sanacích a rekonstrukcích historických objektů, vápenná jádrová omítka je vysoce paropropustná, doporučená tloušťka jedné vrstvy je v rozsahu 5 – 20 mm, povrch je možné upravit hladítkem bez použití další štukové vrstvy, nevýhodou je nižší odolnost),
• tepelněizolační jádrová omítka (kromě pojiva, což je cement a vápenný hydrát, obsahuje tepelně-izolační jádrová omítka granulovaný polystyren nebo expandovaný perlit, pro zajištění dostatečného tepelněizolačního efektu se nanáší ve vrstvě minimálně 40 mm, při větších tloušťkách se aplikuje ve více vrstvách, je třeba ji chránit před poškozením finální vrstvou z jemné malty, z důvodu větší nasákavosti není vhodná pro soklovou oblast staveb),
• sanační jádrová omítka (nachází využití všude tam, kde je problém s nadměrnou vlhkostí zdiva, zejména při sanaci kulturních památek a starších objektů, sanační přísady způsobují její větší pórovitost díky které je umožněno stálé odpařování vlhkosti, na omítce se také nevytváří výkvěty, nedochází k jejímu poškození a má tak větší trvanlivost, doporučená tloušťka sanační jádrové omítky je 30 mm).

Jádrová omítka – dělení dle aplikace

• jádrová omítka ruční (hrubá nebo jemná)
• jádrová omítka strojní (zrnitost do 1,2 mm, povrch lze stočit hladítkem bez další štukové vrstvy, vhodná do exteriéru i interiéru)

Jádrová omítka – dělení podle velikosti zrna:

• hrubá jádrová omítka pro ruční omítání s velikostí zrna do 4 mm (zpravidla vápenocementová, vhodná pro exteriér i interiér, pro všechny druhy zdiva, aplikuje se ve vrstvě 10–25 mm pro stěny a 10 mm pro strop)
• jemná jádrová omítka pro ruční omítání s velikostí zrna do 2 mm (zpravidla vápenocementová, suchá směs používaná pro vnější i vnitřní použití, doporučená tloušťka jedné vrstvy je 10–25 mm, pro větší tloušťku se doporučuje aplikovat omítku ve dvou vrstvách, na čerstvou zavadlou první vrstvu se nanáší druhá, někteří výrobci garantují použití i pro vrstvy tloušťky nad 30 mm)

Pytlované omítkové směsi se vyrábí v balení 25 nebo 30 kg, jejich cena se pohybuje přibližně od 90 do 130 Kč za pytel, cena sanačních omítek je 250–280 Kč za balení a cena tepelněizolačních omítek je asi 220 Kč za balení.

Jádrová omítka svépomocí

Pro namíchání jádrové omítky svépomocí budete potřebovat hašené vápno, vodu, písek a příp. cement (pokud potřebujete vápenocementovou jádrovou omítku). Poměr lopat písku, vápna a cementu je přibližně 3:1:1 až 5:1:1, tedy 3–5 lopat písku na 1 lopatu vápna a 1 lopatu cementu. Pokud potřebujete „mastnější směs“ přidejte více vápna. Poměr může být 3-5:3:1, tedy 3–5 lopat písku, 3 lopaty vápna a lopata cementu. Množství vody pro namíchání jádrové omítky volte dle konzistence směsi tak, aby směs byla dobře zpracovatelná. Množství vody se liší v závislosti na nasycení písku vodou.

Poměr složek pro namíchání jádrové omítky

Postup aplikace jádrové omítky:

1. V interiéru začínáme omítáním stropu, teprve potom přijdou na řadu stěny. Na stropy nanášíme vrstvu o tloušťce maximálně 10 mm.
2. Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu.
3. Rozmícháme si omítku na vhodnou konzistenci, nesmí být příliš řídká, aby nestékala po zdivu, ani příliš hustá, vytvářela by tuhé koláče (ve stavební míchačce promícháváme asi 1 minutu).
4. Omítanou stěnu pokropíme a následně provedeme podhoz (špric), při kterém nikdy není vytvořena souvislá plocha, pouze se vytvoří ostré výstupky zajišťující lepší soudržnost s následnou vrstvou jádrové omítky.
5. Připravíme si omítníky (laťky nebo dráty, které lze za tím účelem zakoupit), upevníme je na omítkové terče, které jsou srovnané pomocí vodováhy a olovnice. Terče se umísťují přibližně 1,5 m od sebe v obou směrech. Jejich průměr je 20–30 cm.
6. Připravenou jádrovou omítku nabíráme zednickou lžící a nahazujeme na stěnu, nesmí se při nárazu rozstřikovat, ani opadávat.
7. Ihned po nahození jádrovou omítku strháváme latí, pohybujeme jí přitom po omítnících střídavě ve svislém i vodorovném směru.
8. Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu. Vyjmeme omítníky a rýhy po nich zapravíme. V případě drátěných omítníků stačí jen zatáhnout hladítkem.
9. Před dalším postupem musíme nechat jádrovou omítku ztvrdnout a vyschnout, 1 mm jádrové omítky vysychá přibližně 1 den.
10.  Pro provedení hrany použijeme prkno, které připevníme ke stěně tak, aby přečnívalo o tloušťku omítky, kterou budeme aplikovat, a zároveň určovalo rovinu.
11.  Na závěr začistíme přechod mezi stěnou a stropem, napojení můžeme provést čtvrtkruhovým fabionem nebo ostrou hranou, zedníci s oblibou používali na vytvoření fabionů pivní láhev, v dnešní době už většinou mají různá speciální hladítka.