Jak se vypočítá podlahová plocha podkroví

Jak se vypočítá podlahová plocha podkroví a co vše do ní lze započítat. To vše se dozvíte v článku níže.

Jak se počítá podlahová plocha podkroví

Výpočet podlahové plochy podkroví má své podmínky. Ne vždy a ne vše lze totiž v podkroví započíst do podlahové plochy.

V první řadě je potřeba si ujasnit, co je podlahová plocha a co je užitná a obytná plocha, protože ačkoliv se tyto pojmy velmi často zaměňují, každý znamená něco jiného.

• Podlahová plocha je součet ploch celého bytu včetně příček, je ohraničena obvodovými zdmi bytu
• Užitná plocha je součet vnitřních výměr všech místností tvořících byt, tj. bez příček.
• Obytná plocha je součet vnitřních výměr obytných místností, tj. bez chodeb, sociálního zařízení, komor a dalších prostor, které nesplňují požadavek na obytné místnosti.

Pokud však uvažujeme o ploše pouze jedné místnosti, potom se všeobecně používá název podlahová plocha.

Jak se tedy počítá podlahová plocha podkroví? Výpočet podlahové plochy vychází z požadavku na minimální světlou výšku, která je stanovena závaznou vyhláškou OTP (268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby), a činí 2 300 mm (více informací zde – výška stropů v novostavbě). Tato výška musí být dodržena nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti. U místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.

Co se do podlahové plochy podkroví započítává

Dle ustanovení vyhlášky OTP se tedy do podlahové plochy podkroví nezapočítává celá plocha podlahy, ale pouze část se světlou výškou stropu vyšší než 1 200 mm.

Ovšem pozor na určení podlahové plochy místnosti v podkroví například pro položení podlahy. Zde musíte počítat s celou plochou bez ohledu na výšku stropu, aby nenastala situace, že vám najednou bude chybět několik metrů podlahové krytiny.

Jiný způsob výpočtu je ale pro potřeby stanovení podlahové plochy v bytové jednotce z pohledu bytového spoluvlastnictví dle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Tuto problematiku upravuje Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Zde je v ustanovení § 3 uvedeno:

Způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce

(1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

(2) Podlahovou plochu mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu tvoří půdorysná plocha všech místností vypočtená způsobem stanoveným v odstavci 1 a plocha pouze dolního průmětu schodiště.

(3) V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště. Pokud podmínky minimální podchodné výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolní místnosti.

Z tohoto vyplývá, že pro potřeby vymezení podílových vztahů vlastníků jednotek, se započítávají veškeré podlahové plochy bez ohledu na výšku stropů.