Obytné podkroví – jaké parametry by mělo splňovat

Zřízení obytného podkroví je v současnosti populárním řešením nedostatku životního prostoru v domě. S jeho realizací se ale pojí velké množství nástrah a konstrukčních oříšků, jako je například správné zateplení střechy, prosvětlení interiéru nebo hydroizolace střechy. Jak vše zvládnout a úspěšně zřídit obytné podkroví se dozvíte v dnešním článku.

Co je to obytné podkroví?

Podkroví neboli půda, je místnost v posledním patře domu, přímo pod krovem střechy. V minulosti sloužilo především jako skladiště. Nicméně, v poslední době se stále více lidí uchyluje k takzvané půdní vestavbě, která z neobyvatelné půdy vytvoří nové obytné podkroví, které poskytuje plnohodnotný prostor pro život.

Požadavky na obytné podkroví

Aby se z půdy stalo obytné podkroví, je třeba zajistit několik konstrukčních požadavků:

1. Půda musí splňovat podmínky dané vyhláškou č. 268/2009 Sb. Ta se týká především minimální světlé výšky místnosti, která činní alespoň 2 300 mm na 50 % plochy podkroví, nejméně však 1 300 mm.

Více informací – minimální světlá výška podkroví.

• Další vyhláška č. 268/2009 Sb. se týká požadavků na větrání. Minimální množství cirkulujícího vzduchu musí být alespoň 25 m³/h na osobu (tj. minimální intenzitavětrání 0,5 1/h). Splnění normy se ověřuje měřením hodnot CO₂ (limitní hodnotou je 1500 ppm).
• Obytné podkroví je možné zřídit jen pod určitým typem střešních krytin. Nejvhodnější jsou střechy ploché a sedlové se sklonem od 35 do 55°.

Více informací v článku – je půda pro přestavbu na obytné podkroví vhodná?

• Krov musí být stabilní, únosný a bez známek napadení dřevokazným hmyzem.
• Podkroví musí být řádně osvětleno. Obecně platí pravidlo 1/10 skleněné plochy, vůči ploše podlahy, někdy to ale nemusí stačit. 
• Střecha musí být správně izolována před vodou, a to jak ze strany exteriéru, tak i interiéru. V opačném případě bude docházet k zatékání a kondenzaci vlhkosti na trámech krovu, které následně uhnijí a ohrozí stabilitu celé konstrukce. K tomu poslouží kvalitní střešní krytina a doplňková hydroizolační vrstva.
• Důležitá je také teplená izolace střechy. Střechou běžně uniká až ¼ protopeného tepla. Tepelná izolace se zřizuje ve dvou vrstvách, ideálně pomocí kamenné vlny proložené parotěsnou fólií (velkou pozornost věnujte především krovům). Jedině tak zabráníte úniku tepla v zimě a přehřívání během parných letních dnů.
• Za zvážení stojí i izolace zvuková neboli akustická – především kvůli dešti. Melodie dopadajících kapek sice bývá uklidňující, z dlouhodobého hlediska se ale jedná o nepříjemný rušivý element.

Obytné podkroví: výhody a nevýhody

Hlavním plusem obytného podkroví je zisk nového prostoru k bydlení. Jeho zřízení je většinou snazší a levnější než přístavba, nová místnost má unikátní vzhled a případný výhled na noční nebe je k nezaplacení.

Nicméně i obytné podkroví s sebou nesou mnoho potenciálních problémů, a ne vždy se vyplatí. Nejhorším scénářem bývá střešní krytina ve špatném technickém stavu či špatně aplikovaná parozábrana. Oba případy způsobí zvýšenou vlhkost v konstrukci střechy, což může vést až ke hnilobě.

Závěrem

Díky obytnému podkroví se vyhnete finančně a časově náročné přístavbě, získáte jedinečný životní prostor a začnete svoji nemovitost využívat opravdu naplno. Zřízení podkroví ale neberte na lehkou váhu. Při stavebním procesu je třeba splnit velké množství norem a praktických stavebních požadavků. Raději proto na ničem nešetřete a práci svěřte zkušeným odborníkům.