Pojistná hydroizolace – montáž doplňkové hydroizolační vrstvy

Pojistná hydroizolace, nebo také „doplňková hydroizolační vrstva“, je paropropustná (tedy difúzně otevřená) fólie, která se kotví na krov pod střešní krytinu a zabraňuje tak vniknutí vody do konstrukce střechy. Voda se pod střešní krytinu může dostat různými netěsnostmi ve střešní krytině, ale může v těchto místech dokonce zkondenzovat. V každém případě je tak montáž pojistné hydroizolace nutná.

I když pojistná hydroizolace dokáže propouštět vodní páru, která se mohla do konstrukce střechy dostat difúzí z interiéru objektu, vodu v kapalném skupenství nepropustí a zajistí její spolehlivý odvod k okapnici, na kterou je pojistná hydroizolace u okapu napojena. V krajních případech se voda na pojistné hydroizolaci drží a odpaří se vlivem proudění vzduchu v mezeře dvouplášťové či tříplášťové střechy.

Pojistná hydroizolace v konstrukcích šikmých střech

Jak jsem již zmínil, kromě kondenzace vodní páry se voda může pod střešní krytinu dostat různými cestami. Může se jednat o netěsnost střešní krytiny, poškození krytiny, hnaný déšť, pád sněhu z vedlejší střechy atd. Kdyby se v takovém případě pod střešní krytinou nenacházela doplňková hydroizolační vrstva, voda by se mohla dostat do tepelné izolace, čímž by zhoršila její tepelně-izolační a jiné vlastnosti.

Aby bylo eliminováno riziko kondenzace vodní páry na spodním líci střešní krytiny, je nutné navrhnout a správně osadit parozábranu z vnitřní strany konstrukce, která zamezí prostupu vodní páry z interiéru do exteriéru. Více informací naleznete v článku Montáž parozábrany.

Jakou pojistnou hydroizolaci použít?

Doplňková hydroizolační vrstva je nejčastěji tvořena fólií lehkého či těžkého typu z HD-PE (polyethylen s vysokou hustotou), LD-PE (polyethylen s nízkou hustotou), polypropylenu a materiálu EVA (ethylenvinylacetát). V některých případech lze jako pojistnou hydroizolaci použít také asfaltové pásy (například u obrácených střech), nebo desky.

Pojistné hydroizolace jsou vysoce difuzně otevřené hydroizolační fólie, které lze ukládat buď přímo na tepelnou izolaci, nebo na celoplošné bednění.

Výběr pojistné hydroizolace závisí především na požadovaném stupni těsnosti pojistné hydroizolační vrstvy (třída doplňkové hydroizolační vrstvy). Tříd těsnosti je celkem 6, tedy DHV 1 – DHV 6, kde DHV 1 je třída nejvíce přísná a naopak DHV 6 je třída nejméně přísná. Střecha je zatřízená do konkrétní třídy v závislosti na konstrukčním provedení střechy (dvouplášťová x tříplášťová) na jejím sklonu, typu použité střešní krytině a na bezpečném sklonu střešní krytiny.

Co je to bezpečný sklon střechy?

Bezpečný sklon střechy je takový sklon, který zajišťuje bezproblémový odvod srážkové vody a zajišťuje nepropustnost střešní krytiny. Každý typ střešní krytiny (skládaná střešní krytina, betonové tašky, přírodní břidlice, krytina z vláknocementových rovinných prvků, plechová krytina apod.) má dle technické normy ČSN 73 1901 určený doporučený nejmenší sklon. Kromě toho je minimální bezpečný skon střechy uveden v technickém listu každé střešní krytiny.

Pakliže střecha vyhovuje požadavku na bezpečný sklon střešní krytiny a u střechy nejsou žádné zvýšené požadavky na konstrukci střechy, obejde se skladba střechy bez pojistné hydroizolace.

Mnohdy však střechy doporučené sklony střešní krytiny nesplňují. V tom případě se musí stanovit třída DHV a dle této třídy poté navrhnout typ pojistné hydroizolace a způsob její montáže. Třída DHV se odvíjí od toho, o kolik stupňů je sklon navržené střechy menší než požadovaný bezpečný sklon střešní krytiny.

Doplňková hydroizolační vrstva a její návrh dle střešní krytiny

Na návrh pojistné hydroizolace má vliv jednak sklon střechy s ohledem na bezpečný sklon střešní krytiny, ale také tzv. zvýšené požadavky. Jedním ze zvýšených požadavků je například to, že se v podkroví, které se nachází pod navrhovanou střechou, budou nacházet obytné místnosti, kanceláře apod.

Zvýšeným požadavkem může být taktéž členitost střechy (úžlabí, vikýře, prostupy, výlezy, zalomení střešní roviny aj.), zvláštní místní předpisy, ale také náročné klimatické poměry v místě stavby závisející na nadmořské výšce a sněhové oblasti dle zatížení střechy sněhem v kN/m². Na základě těchto dat poté projektant stanoví třídu DHV (doplňková hydroizolační vrstva) a navrhne pojistnou hydroizolaci a způsob její montáže na střechu objektu.

Pojistná hydroizolace – příklad stanovení DHV

Jen pro představu – pokud střecha splňuje bezpečný sklon střešní krytiny a není žádný zvýšený požadavek, jedná se o třídu DHV 1. Třída DHV 6 bude uplatněna v případě, kdy je sklon střechy o více jak 8 – 10 ° menší (v závislosti na typu střešní krytiny) než je bezpečný sklon střešní krytiny, nebo když je sklon střechy menší maximálně o 8 – 10° (v závislosti na typu střešní krytiny) a je aplikován jeden a více zvýšených požadavků.

Způsob montáže pojistné hydroizolace dle třídy DHV

Pojistná hydroizolace a její montáž se řídí dle třídy doplňkové hydroizolační vrstvy.

• DHV 1 – pojistná hydroizolace se svařenými přesahy, uložená na celoplošném bednění, pojistná hydroizolace přetažená přes kontralatě
• DHV 2 – pojistná hydroizolace se slepenými přesahy, uložená na celoplošném bednění, kontralatě podtěsněny speciální těsnící páskou
• DHV 3 – pojistná hydroizolace se slepenými přesahy, uložená na celoplošném bednění, nebo tvarově a rozměrově stálé tepelné izolaci, kontralatě podtěsněny speciální těsnící páskou
• DHV 4 – pojistná hydroizolace se slepenými přesahy, uložená na celoplošném bednění, nebo tvarově a rozměrově stálé tepelné izolaci
• DHV 5 – pojistná hydroizolace s přeložením, uložená na celoplošném bednění, nebo tvarově a rozměrově stálé tepelné izolaci
• DHV 6 – pojistná hydroizolace ložená volně na krokvích bez styku s bedněním či tepelnou izolací

Montáž pojistné hydroizolace

Pojistná hydroizolace se klade rovnoběžně s okapní hranou střechy v pásech. Podélný přesah pásů musí být alespoň 100 mm, příčný spoj musí být také 100 mm s tím, že by měl být umístěn ideálně pod kontralatí. Pakliže to projekt vyžaduje, přesahy musí být buď slepeny speciální lepicí páskou, nebo svařeny horkým vzduchem.

Při montáži se pojistná hydroizolace kotví do krokví pomocí sponkovačky, příp. pomocí lepenkových hřebíků. Pokud se pojistná hydroizolace kotví v ploše, kde lze předpokládat průtok vody, kotví se hřebíky s izolační podložkou, příp. se spoj přelepí jednostranně lepicí páskou.

V místě okapu je pojistná hydroizolace ukončena na okapnici pod kontralatěmi a okapovým prknem. V místě hřebene musí být fólie přetažena přes celý hřeben, aby bylo vyloučeno riziko vniknutí vody. Na případná střešní okna, průchody a výlezy na střechu se pojistná hydroizolace přichytí po celém obvodu lepicí páskou, příp. vhodným lepidlem doporučeným výrobcem. Pro odizolování lze využít přířezy fólie. Nad otvorem musí být vytvořen fóliový okap pro svedení vody do vedlejšího krokvového pole.

Dále vás může zajímat:

Rekonstrukce střechy krok za krokem – pracovní postupy, materiál, střešní krytina, cena rekonstrukce

Montáž plechové krytiny svépomocí. Jak postupovat?

Pozor: Při konstrukci dvouplášťové a tříplášťové střechy musí být zajištěno bezproblémové proudění vzduchu v mezeře mezi střešní krytinou a pojistnou hydroizolací. Dle sklonu střechy musí být správně dimenzována tloušťka vzduchové vrstvy a plocha větracích mřížek.