Postup omítání – vnitřní omítky svépomocí ve 3 krocích

Omítání je činnost vyžadující zručnost a cvik. Pokud omítáte zeď poprvé, jistě se vám to jen tak nepodaří, ale po pár metrech to půjde o něco lépe. Poradíme vám, jak omítnou stěnu ve 3 krocích. Co vše je potřeba k omítání stěny?

Omítání vnitřních stěn lze rozdělit do třech základních kroků. Pokud se budete držet tohoto návodu na omítání, minimalizujete riziko, že se vám vnitřní omítka nepovede. Tyto tři kroky omítání stěny jsou:

• Příprava podkladu
• Namíchání malty
• Omítání stěny

Než ale začnete s pracemi, je nutné si pro omítání připravit potřebné zednické nářadí. Určitě se neobejdete bez následujícího:

• Zednická lžíce
• Ocelové či plastové hladítko
• Omítníky
• Kýbl, kolečka
• Zednická naběračka
• Zednická skoba a dřevěné prkno
• Hliníková lať, vodováha a olovnice na provázku
• Míchadlo či vrtačka s míchacím nástavcem

Pokud máte nářadí připravené, můžete začít prvním krokem, kterým je příprava podkladu. Vhodné je také zmínit, že omítání se nemůže provádět vždy. Tuto informaci naleznete i na obalech pytlovaných omítek. Omítání stěn může být prováděno pouze při teplotě min. +5 °C a maximálně zpravidla + 35 °C. Nízkou teplotou by mohlo dojít k narušení struktury omítky, která by mohla časem opadat, příliš vysoké teploty mohou způsobit nadměrné vysychání čerstvé omítky, která by mohla popraskat.

Omítání stěn – příprava podkladu, omítníky

Stěna určená k omítání musí být suchá, čistá, zbavená prachu a mastnoty. Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musí se nechat nějakou chvíli vyschnout. Stejně tak tomu je v případě, že omítáte starou stěnu, která je vlhká. Vlhkosti stěny ve starých objektech je zpravidla zapříčiněna chybějící či porušenou hydroizolací. Nejprve je tedy nutné použít sanační metody k odstranění příčiny vzlínaní vlhkosti do stěny (podřezání stěn, tlaková chemická injektáž, …) a poté zdivo vysušit. Pro omítání zavlhlých stěn se poté použije sanační omítka.

Omítání staré cihelné stěny vyžaduje, aby byla ze styčných a ložných spár odstraněna původní omítka, a to do hloubky cca 20 mm. Aby byl povrch stěny sjednocen a vnitřní omítka na stěnu dobře přilnula, aplikuje se na stěnu špric, neboli cementový postřik. Jedná se o řídkou směs cementu, vody a písku frakce 0 – 4 mm. Cementový postřik v tomto případě zastává funkci penetrace, která se ve stavebnictví běžně používá jako kontaktní můstek pro aplikaci různých omítek, tmelů a nátěrů.

Cementový postřik na stěnu nahazujte zednickou lžící, lépe však zednickou naběračkou. Rychlým švihem se postřik rozprskne po stěně a vytvoří na ni hrubý podklad pro další krok omítání. Než však na stěnu nahodíte cementový postřik, navlhčete ji. K tomu výborně poslouží například konev s násadou na zalévání. Celou stěnu navlhčete, aby nevysávala vodu z cementového postřiku. Cementový postřik poté nechte alespoň 1 – 2 dny vyschnout.

Omítníky poslouží pro zhotovení rovného povrchu

Než se však k omítání stěny přikročí, je třeba připravit omítníky, podle kterých se bude omítka strhávat. Žádná stará a mnohdy i nová stěna není dokonale rovná a je potřeba ji omítkou vyrovnat. K tomu slouží omítníky, které se aplikují do nahozených „buchet“ omítky a vyrovnají do roviny pomocí vodováhy, olovnice a hliníkové latě. Na stěnu se nahodí „buchty“ omítky v rastru cca 1,2 x 1,2 m (příp. 1,5 x 1,5 m). Do těchto buchet se vloží omítníky tvořené dřevěnými latěmi či pevným ocelovým drátem o průměru cca 6 – 8 mm. Tyto omítníky je třeba vyrovnat do svislice ale také mezi sebou, aby omítníky v ploše „neuskakovaly“.

Je možné též použít systémové hliníkové omítníky, které se mnohem snadněji osazují a vyrovnávají.

Omítání stěny – malta na omítání

Konzistence malty na omítání má velký vliv nejen na průběh omítání, ale i na výslednou kvalitu vnitřních omítek. Maltu na omítání namícháte z hašeného vápna, cementu, říčního či kopaného písku a příp. vody. Jedná se o klasickou vápennocementovou omítku namíchanou tradičním způsobem. Poměr složek malty je 1:1:3 – 1:1:5, tedy 1 lopata vápna, 1 lopata cementu a 3 – 5 lopat písku. Konzistence malty na musí být taková, aby dobře lepila (malta je „mastná“) a aby držela na lžíci obrácené vzhůru nohama. Malta na omítání nesmí být ani moc řídká, ani hustá. Pokud bude malta hustá, nepřilne na stěnu a opadá. Pokud bude malta naopak příliš řídká, bude stékat ze lžíce i ze stěny.

Maltu na omítání namícháte v míchačce svépomocí ze zmíněných surovin, případně můžete využít dopředu namíchané pytlované omítkové směsi, které stačí smíchat s vodou dle předpisu a aplikovat na stěnu.

Jak omítnout stěnu?

Před omítáním opět nezapomeňte navlhčit stěnu – například pomocí konve s násadou na zalévání (opatrně však, aby se nevymýval cementový postřik). Při omítání stěny poslouží nejlépe zednická naběračka, lidově nazývaná fanka. Zednickou naběračkou, příp. zednickou lžíci naberte maltu na a uvolněným zápěstím omítku nahoďte na stěnu. Pohyb ruky při omítání je nejdůležitější a závisí na něm uchycení malty na stěně. Při pomalém švihu omítka neulpí na povrchu stěny a opadne, při rychlém pohybu se rozprskne do všech stran a většina skončí na zemi. Omítání je třeba si nacvičit, po chvíli to půjde lehce.

Stěna se omítá od spodu nahoru. Omítka se nahodí mezi omítníky přibližně v půl metru širokém pásu a poté se pomocí hliníkové latě či dřevěné ohoblované desky strhne do roviny. Tam, kde omítka chybí, ji doplňte a povrch omítky opět stáhněte latí a postupujte dále v omítání stěny směrem nahoru.

Jakmile máte omítnutou celou stěnu, po mírném zavadnutí omítky vyjměte omítníky. Jak omítka zatvrdne, prázdná místa po omítnících zamázněte maltou a srovnejte do roviny. Nyní máte hotovou jádrovou omítku, na kterou lze aplikovat poslední vrstvu – fajnovou štukovou omítku. Jádrová omítka však musí vyzrát, doba zrání je závislá na tloušťce omítky. 1 mm omítky schne přibližně 1 den. Jádrová omítka o tloušťce 20 mm by tedy měla schnout 20 dnů před tím, než se na ní aplikuje štuková omítka.

Omítání rohů stěny

Omítání rohů stěny tradičním způsobem se provádí pomocí dřevěné ohoblované desky, která se zednickými skobami upne z jedné strany stěny tak, aby přečnívala přes roh o takovou šířku, jakou má mít omítka. Tato deska musí být v jedné rovině s omítníky na omítané stěně – její hrana slouží pro strhávání nahozené jádrové omítky. Jakmile je omítnutá jedna stěna, nechá se omítka pár dní zatvrdnout a poté se deska skobami upevní do původně omítané stěny a stejný postup omítání rohů se aplikuje na druhé stěně.

Pokud omítáte stěny z tvárnic, lze pro omítání použít ocelové rychloomítníky, které se na stěnu nalepí na tenkou vrstvu malty. Stejně tak existují rohové rychloomítníky, které se nalepí na roh stěny a vyrovnají se pomocí vodováhy a olovnice.

Štuková omítka

Štuková omítka, lidově nazývaná fajnová omítka, se natahuje na navlhčenou jádrovou omítku. Štuková omítka se dá koupit jako pytlovaná směs. Pro zhotovení finální štukové omítky je potřeba dobře připravit směs, která musí mít opět takovou konzistenci, která dobře drží na lžíci, nestéká, ale při natahování na stěnu se také nedrolí a neopadává. Štuková omítka se natahuje v tenké vrstvě (asi 2 – 4 mm), a to v několika směrech pomocí ocelového hladítka. Na hladítko se naberou dvě lžíce štukové omítky, hladítko se přiloží na stěnu pod úhlem cca 30° – 40° a tažením nahoru se štuková omítka aplikuje na stěnu v několika rovnoběžných pruzích. Poté se štuková omítka stahuje i vodorovně a do oblouku, aby byl povrch omítky co možná nejrovnější.

Poté se nechá omítka zavadnout zhruba 20 – 40 minut a následně přichází na řadu filcování. Filcování se provádí pěnovým nebo molitanovým hladítkem. Hladítko se mírně namočí ve vodě a velkými krouživými pohyby se štuková omítka uhladí do finální podoby.

Jádrová omítka svépomocí, návod na omítání, poměr složek omítky