Samonosná základová deska

Základová deska patří k prvotním a velice důležitým konstrukcím celé stavby, a proto by jí měla být věnována patřičná pozornost. Důvody, které stojí za touto skutečností jsou např. hladina podzemní vody, únosnost a rovinatost terénu, typ výstavby (pasivní, nízkoenergetické domy) a mnoho dalších faktorů. Základové desky se zpravidla rozdělují na dva nejčastější typy, a to na základovou desku na pasech a samonosnou základovou desku. V tomto článku se vám pokusíme přiblížit druhý typ založení konstrukce. Jaké má výhody a nevýhody má samonosná základová deska? Jaká je její přesná definice a co vše taková konstrukce obnáší.

Samonosná základová deska

V čem se vlastně taková konstrukce liší od běžného založení na pasech? V jednoduchosti se jedná o základovou desku vyšší tloušťky, která přenáší zatížení od stavby do podkladu v celé své ploše, nikoli jen v místech základových pasů.  Aby taková základová deska plnila svoji funkci, je potřeba připravit rovný a dokonale zhutněný podklad. Ten se zhotoví buď z pěnoskla, nebo z extrudovaného polystyrenu.

Založení na pěnoskle

Umístění základové desky na pěnoskle s sebou přináší několik výhod. Nejenže se zde vyřeší problém tepelných mostů, ale konstrukce eliminuje i vznik poruch. Pokud se rozhodnete pro variantu pěnoskla, nemusíte realizovat základové pasy, postačí základová spára v zemině. Ta se následně vyloží geotextílií (co je to geotextílie a k čemu se používá) a vysype vrstvou pěnoskla. Výška této vrstvy je různá a odvíjí se od typu stavby a požadavků kladených na konstrukci. V případě pasivních rodinných domů se tloušťka pohybuje okolo 50 cm.

Při realizaci podkladu se samozřejmě nemůže zapomenout na vodovodní a kanalizační potrubí a další přípojky inženýrských sítí.

Jakmile je tato vrstva pěnoskla připravená a dostatečně zhutněná, překryje se opět geotextílií. Nyní máme připravený podklad pro vybetonování samonosné základové desky. Aby bylo zabráněno průsaku záměsové vody z betonové směsi do vrstvy pěnového skla, aplikuje se ještě hydroizolační fólie, která následně bude bariérou pro případnou vzlínající vodu. Teď už stačí zhotovit bednění a může se začít s betonáží.

Krátce o pěnoskle

Materiál pěnoskla je vysoce únosný, a především nenasákavý materiál. Má dobré tepelně izolační vlastnosti a využívá se zejména pro zakládání staveb, tepelně-izolační obsypy základů či jako podklad při realizace a rekonstrukcí podlah. Více o pěnoskle v tomto článku.

Systém pěnoskla je vhodný pro zakládání na nestabilním povrchu. Pěnosklo je oblíbené především u investorů pasivních a nízkoenergetických domů (zabrání až 20 % úniku tepla).

Jak se staví základová deska a kolik základová deska stojí

Založení na extrudovaném polystyrenu (XPS)

U založení na polystyrenu je výhodou tepelná i vlhkostní nepropustnost, avšak zde musíte být obezřetní na detailní a pečlivé provádění (vysoká pracnost). Celý systém založení na extrudovaném polystyrenu spočívá ve vytvoření tzv. vany. V první řadě se tedy musí vykopat prostor pro budoucí základovou desku, ve které se vytvoří vana z XPS. Následně se může začít s konstrukcí samonosné základové desky. Pojem „vana“ se běžně používá a má to i svůj důvod. Celý základ je izolovaný jak z boku, tak i zespodu, což zaručuje onu tepelnou nepropustnost.

Zmínila jsem i vysokou pracnost. Nevýhodou tohoto řešení je nutnost rovného podkladu. Pod XPS vanou je vyrovnávací vrstva písku a štěrkový podklad (písek zabraňuje vzniku deformací polyesteru). Tepelná nepropustnost je eliminovaná systémem pero – drážka v deskách polystyrenu.

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Samonosná základová deska přináší několik výhod, ale i nevýhod. Jaké jsou tedy její kladné stránky?

V první řadě tedy snižuje vznik tepelných mostů. Kdybychom využili klasické metody založení na štěrku, nevyvarovali bychom se jich. Tepelná izolace se sice realizuje ve skladbě podlahy, ale v případě v případě základových pasů vždy vznikne tepelný most v první řadě obvodového, ale i vnitřního zdiva, čímž dochází k úniku tepla. Samonosná základová deska tento problém odstraňuje. Je izolovaná zespodu v celé ploše pěnosklem a z boku soklovou izolaci z polystyrenu XPS.

Další kladnou vlastností je zabránění vzlínání vlhkosti. Pokud se rozhodneme pro nenasákavý materiál jako je pěnosklo, budete mít problém s vlhkostí částečně vyřešený. Vrstva pěnoskla plní sama o sobě drenážní funkci a zabraňuje vzlínání vlhkosti.

Jaké jsou nevýhody samonosné základové desky?

Všechno má samozřejmě ale i své mínus, a proto s sebou i konstrukce samonosné základové desky přináší několik záporů. Podstatné je zmínit náročnost výstavby. Kdybychom porovnali základovou desku založenou na štěrku a základových pasech a samonosnou základovou desku na pěnoskle či polystyrenu XPS, zjistili bychom, že základová deska na pěnoskle je mnohem náročnější na provedení, zejména na přípravu podkladu. Je nutné vytvořit základové spáry se spádem a systémem drenáží. Zatímco u štěrku se zhutněný podklad s výztuží pouze vylije betonem.

Další nevýhodou je, že zaplavení pěnoskla snižuje jeho tepelně izolační vlastnosti a v neposlední řadě je velice rozhodující také cena. S vyšší pracností výstavby stoupá i celková cena konstrukce. Jelikož je samonosná základová deska obecně pracnější, je i tento parametr zohledňován pří jejím výběru.

Kladné a záporné stránky závisí na samotné stavbě. Pozemek, typ zeminy a požadavky na výstavbu jsou pokaždé jiné, a proto mají jednotlivé body různou prioritu.