Sanační metody – způsoby sanace zdiva

Sanace je obecně pojem pro vylepšení stávajícího nepříznivého stavu jakékoli stavební konstrukce. Jestliže je ale řeč o sanaci zdiva, pak se s největší pravděpodobností bavíme o zdivu postiženému nadměrnou vlhkostí. Sanace zdiva může být provedená nepřímou či přímou metodou, jako je podřezání zdiva, chemická injektáž, elektroosmóza a aplikování sanační omítky. Pojďme si nyní detailněji představit všechny zmíněné sanační metody.

Příčiny vlhkého zdiva

Vlhké zdivo může být důsledkem zatékání, špatných dešťových svodů, ale nejčastěji špatně provedené nebo úplně chybějící hydroizolace. V takovém případě se na zdech objevují tmavé flíčky. Ty postupem času spolu s šířící se vlhkostí vytvoří obrovské nevzhledné mapy. V další fázi dochází k odlupování omítky a tvoření plísní, pro které tvoří navlhlé zdivo ideální podmínky pro život. Všechny zmíněné problémy by měla vyřešit právě správně zvolená sanace zdiva.

Může vás zajímat: Jak změřit vlhkost zdiva?

Výběr sanační metody – jak postupovat?

Úplně nejdůležitějším kritériem pro výběr správného způsobu sanace zdiva a dosažení nápravy stávajícího stavu zdiva je určení typu vlhkosti. To vlastně znamená určení její příčiny. Vlhkost ve stavebních konstrukcí může mít více původů. Tím, že odhalíte, o který z nich se jedná, můžete její postup správným způsobem zastavit a zdivo zachránit před napadením plísní a hub, což může vést k celkovému narušení statické stability.

Jaký původ tedy může mít nadměrná vlhkost ve zdivu?

Kondenzace vodních par v rozích a na překladech

Pachatelem může být atmosférická voda neboli voda, která v důsledku ochlazení stavební konstrukce začne kvůli nedostatečné izolaci kondenzovat na zdech (hlavně rohy místností, místa překladů atd.). Tím dojde k jejich navlhání.

Porušená hydroizolace spodní stavby

Dalším, a nejspíš nejčastějším, původcem nadměrné vlhkosti ve zdech je podpovrchová voda, která při nedostatečném zaizolování základů a spodní stavby domu postupně vzlíná zdivem. Tímto typem vlhkosti bývají postiženy hlavně starší zděné domy, které ve většině případech nemají vyřešenou hydroizolaci anebo je provedena špatně. Stejně postižené jsou často také suterény a neodvětrané sklepy, které jsou obvykle umístěny celou plochou obvodového zdiva pod úrovní terénu.

Zatékání – porušená hydroizolace střechy, špatná střešní krytina a špatné spády konstrukcí

Další z obvyklých příčin je prosté zatékání v důsledku poruchy na střeše nebo špatně provedené dešťové svody. Tím dochází ke stékání dešťové vody po fasádě domu. Nárazovým činitelem, který způsobí zvlhnutí zdí, může být také provozní porucha. Typickým příkladem může být prasklé vnitřní vodovodní potrubí nebo porucha na pračce, sušičce či myčce. V tomto případě ale nejde o trvalou příčinu, tudíž sanace zdiva je jednodušší.

Metody sanace zdiva

Sanační metody na nápravu vlhkého zdiva jsou se primárně rozdělují na metody přímé a nepřímé.

Nepřímé sanační metody

V případě nepřímých metod nedochází k přímému zásahu do stavební konstrukce. Celý problém se řeší úpravou vnitřního prostředí či vnějších hydrogeologických a terénních podmínek. Mezi nepřímé sanační metody tedy řadíme především uložení drenážního systému, který odvede nadbytečnou spodní vodu do objektu, uložení hydroizolace nebo také pouhé větrání a vysoušení interiéru. Tyto nepřímé sanační metody jsou považovány také za preventivní zásahy. Ty Vám v případě správného provedení ušetří v budoucnosti spoustu času, starostí a také peněz.

Přímé sanační metody

V tomto článku se ale zaměříme spíše na sanační metody přímé, které řeší problém přímým zásahem nebo úpravou postižené části zděné konstrukce. Přímé sanační metody můžeme podle způsobu zásahu rozdělit na mechanické, chemické a elektro-fyzikální. Nejčastěji se přímá sanace zdiva provádí právě následujícími metodami v závislosti na původu vlhkosti a materiálu zděné konstrukce.

Podřezání zdiva

Jedná se o nejběžnější z mechanických metod, která obnáší podřezání postižené části zdiva speciální řetězovou pilou. Metoda se dá použít u všech zdících materiálů. Jen pro beton či kamenné zdivo se na řezání používají diamantová lana namísto řetězové pily. Po provedení vodorovného řezu se do vytvořené spáry vloží vhodná hydroizolace, která zabrání dalšímu prostupování vlhkosti konstrukcí.

Dalším krokem je zaplnění spáry cementovou zálivkou, které se provádí pod tlakem, aby se směs dostala opravdu všude. Z hlediska efektivnosti se jedná o velice účinnou sanační metodu, která je ale poměrně náročná na provádění. Přináší s sebou rovněž spoustu hluku a prachu z řezání. Také klade jisté požadavky na prostor, protože řezací zařízení má vetší rozměry a je třeba, aby se kolem něj při práci dalo dobře pohybovat.

Podřezání domu – sanace vlhkého zdiva

Chemická injektáž

Tento způsob již patří mezi sanační metody chemické. Principem je plnění předem vyvrtaných otvorů ve zdivu speciální injektážní směsí, která je obvykle na bázi silikátu nebo silikonu. Nejuniverzálnějším druhem injektáže je nejspíše krémová injektáž zdiva. Tu můžete provést i svépomocí, protože injektážní směs je volně prodejná ve stavebninách a na internetu je k dispozici nespočet instruktážních článků i videí.

Pokud ale není krémová injektáž vhodná pro daný typ vlhkosti nebo zdiva, tak lze využít také injektáž akrylátovými gely nebo polyuretanem. Musíte ale počítat s tím, že v tomto případě dojde k navýšení nákladů. Všechny druhy injektážních směsí fungují na stejném principu, kdy po aplikaci do konstrukce zaplní kapiláry, kterými vzlíná nebo proudí voda. Tím pádem tomuto proudění zabrání a vytvoří nepropustnou bariéru.

Sanace zdiva pomocí elektroosmózy

Jde o elektro-fyzikální metodu, která se už dlouhé desítky let vyvíjí a postupně si získává lepší a lepší pozici mezi sanačními metodami. Fungování je založeno na přirozeném osmotickém jevu, kdy voda v kapilárách, v případě vytvoření elektrického pole, proudí od kladného náboje k zápornému. Metoda tedy spočívá ve vložení elektrod do konstrukce a vytvoření mírného elektrického pole, které usměrní vodu v kapilárách zdiva a zajistí její postupný odchod.

Opět je na výběr z více možností, které se liší v závislosti na původu vlhkosti a materiálu konstrukce. Oproti ostatním sanačním metodám je tento způsob jistě časově náročnější, protože k vysoušení dochází postupně a úplné vysušení zdiva může nastat klidně až po několika letech. Je ale třeba zmínit, že na rozdíl od chemické injektáže zdiva a podřezávání, je elektroosmóza naprosto nedestruktivní a není třeba dělat jakékoli stavební zásahy. Jediné, s čím je třeba dopředu počítat, jsou roční náklady za elektřinu, které navýší celkové náklady za nákup a instalaci zařízení.

Jak vysušit vlhké stěny?

Sanační omítky

Sanační omítky by se měly používat spíše jako dodatečné opatření spolu s jinou metodou sanace zdiva. Samy o sobě totiž nijak neřeší příčinu vlhnutí zdí. Jedná se pouze o povrchovou úpravu speciální omítkovou směsí, která má vysokou pórovitost a paropropustnost, tudíž je zajištěno odvádění vlhkosti ze zdí. Díky jejich složení jimi nevzlíná voda a tím pádem nedochází k výkvětům, které jsou způsobeny srážením solí vyskytujících se ve vodě. Jejich příprava je velmi snadná. Stačí přímo na místě stavby smíchat již předem připravenou pytlovanou směs s doporučeným množstvím vody a můžete ji zrovna aplikovat na postižená místa.

V případě, že si nejste jisti, o jaký typ vlhkosti se ve vašem případě jedná, a co je její příčinou, tak se do sanace zdiva bez konzultace se specialistou určitě nepouštějte. Může se stát, že nesprávnou volbou sanační metody celý stav ještě zhoršíte. Vše vás nakonec vyjde na dvojnásobek peněz a času.