Topení dřevem. Převažují výhody nad nevýhodami? | stavimbydlim.cz
Home Technologie Kotle, krby, kamna Topení dřevem. Převažují výhody nad nevýhodami?

Topení dřevem. Převažují výhody nad nevýhodami?

0

Topení dřevem patří mezi ekologické způsoby vytápění domu. Krom toho pro mnohé lidi žijící na vesnici bez plynovodu je topení dřevem cenově nejpřijatelnější, a společně s topením hnědým uhlím cenově nejdostupnější. Topení dřevem má jistě své výhody, ale i nevýhody. Vyplatí se dřevem v dnešní době topit?

Aby bylo možné jednoznačně říci, který způsob vytápění je nejlevnější, musíme znát jednak cenu porovnávaných paliv, jejich výhřevnost, a také účinnost kotle (tedy kolik energie je kotel schopen z daného paliva vyrobit).

Výhřevnost dřeva

Výhřevnost dřeva je do značné míry ovlivňována jeho vlhkostí. Čím vyšší vlhkost dřeva je, tím menší má výhřevnost. Proto je jednoznačně nutné topit suchým dřevem. Topení vlhkým dřevem není vhodné z ekologického (zvýšená tvorba dehtu, sazí a škodlivých zplodin), ani z ekonomického pohledu. Optimální vlhkost dřeva se pohybuje okolo 15 %, maximální přípustná vlhkost dřeva je 25–30 %. Vlhkost dřeva pro topení však může být klidně i nižší.

Jak zjistit, zda je dřevo suché?

Pro zjištění optimální vlhkosti dřeva je dobré si koupit vlhkoměr, nicméně to, zda je dřevo vhodné pro topení, lze zjistit i jednodušeji. Postačí vám k tomu igelitový sáček, do kterého vložíte poleno a necháte jej v sáčku několik hodin neprodyšně uzavřený. Pakliže se na sáčku objeví vlhkost, dřevo ještě není dostatečně vysušené pro spalování.

Vlhkost však není jediný faktor, který ovlivňuje výhřevnost dřeva. Výhřevnost se liší také dle typu dřeviny. Měkké jehličnaté dřeviny (smrk, borovice, jedle, …) mají vyšší výhřevnost než dřeviny tvrdé listnaté (dub, buk, olše, …).

Přehled výhřevnosti dřevin při vlhkosti 25 %

Druh dřevaVýhřevnost dřeva MJ/kg
Smrk13,1
Jedle14,0
Borovice13,6
Bříza13,5
Buk12,5
Dub13,2
Habr12,1
Akát12,7

 

Jak je vidět na grafu, dřevo vysušené s vlhkostí okolo 20 % má téměř 2x vyšší výhřevnost než dřevo s vlhkostí 50 %, což je přibližně vlhkost čerstvého vytěženého dřeva.

Graf - závislost výhřevnosti dřeva na vlhkosti dřeva
Graf – závislost výhřevnosti dřeva na vlhkosti dřeva

Jak se měří dřevo? Základní jednotky pro měření dřeva

  • PLM – Plnometr – je dřevo v surovém stavu, uvažováno bez vzduchových mezer mezi poleny
  • PRMS – Prostorový metr sypaný – jedná se o množství dřeva volně sypaného do prostoru o objemu 1 m3. 1 PRMS = 0,4 PLM = 0,6 PRMR.
  • PRMR – Prostorový metr rovnaný – jedná se o množství dřeva rovnaného do prostoru o objemu 1 m3. 1 PRMR = 1,6 PRMS = 0,6 PLM.

Na základě tohoto jednoduchého přepočtu a objemové hmotnosti dřeva lze spočítat hmotnost zakoupeného dřeva a poté také celkovou výhřevnost, resp. měrnou cenu za MJ energie.

Cena dřeva. Vyplatí se topení dřevem?

Někdy lidé tvrdí, že topení dřevem je pro ně nejlevnější způsob vytápění domu, jelikož mají svůj les a dřevo tak mají prakticky zadarmo. Problém je v tom, že zadarmo rozhodně není. Pro těžbu dřeva je potřeba minimálně motorová pila, na dopravu dřeva z lesa k domu auto nebo lépe traktor a na samotné zpracování dřeva cirkulárka a štípačka dříví. Nehledě na to, kolik času zabere zpracování dřeva do takové podoby, kterou lze využít pro vytápění v kotli na biomasu. Dřevo z vlastního lesa zadarmo není, vyjde však stále levněji než nákup plynu či elektřiny.

Pokud les nemáte a musíte dřevo nakoupit, prodává se většinou buď jako volně sypané, nebo rovnané na paletách.

Příklad:

Zakoupením 1 PRMR štípaného měkkého dřeva získáte 0,6 PLM dřeva. Při objemové hmotnosti 455 kg/m3 se jedná o 273 kg dřeva. Pakliže má dřevo výhřevnost 14,28 MJ/kg a 1 PRMR tohoto dřeva stál 1200 Kč/PRMR, výsledná cena za 1 kWh energie je 1,11 Kč.

O něco vyšší je pak cena za dřevní biomasu v podobě dřevních pelet. Jeden kilogram smrkových pelet stojí 5–8 Kč a má výhřevnost 17 MJ/kg. Jedna kWh energie tak přijde na 1,06 – 1,7 Kč.

Ve srovnání s elektřinou a zemním plynem dojde k významné úspoře nákladů, při porovnání s hnědým uhlím však úspora bude minimální.

Topení dřevem - kulatina smrk
Topení dřevem

Obsluha kotle a nutnost instalovat akumulační nádobu

Jednou z nevýhod kotle na tuhá paliva je nutnost jeho častější obsluhy. Přikládat se musí několikrát za den (záleží na velikosti zásobníku na dřevo), v případě krbu s menší spalovací komorou je potřeba přiložit poleno přibližně každou hodinu.

Z tohoto důvodu se topné systémy doplňují o akumulační nádobu, která se během topení nahřívá, a jakmile kotel vyhasne, teplo se odebírá z nádrže. Nádrž a kotel musí být správně navrženy tak, aby ohřev vody v akumulační nádrži netrval příliš dlouho a aby voda z akumulační nádrži vystačila na vytápění alespoň na 2–3 dny. Výkon kotle a velikost akumulační nádrže se navrhuje na základě tepelných ztrát domu. Pro rodinný dům je potřeba akumulační nádoba o objemu alespoň 1 m3. Je tedy nutné počítat s větší technickou místností, ve které bude nádrž umístěna. Použitím akumulační nádoby je tak topení dřevem o něco více komfortnější a není třeba v kotli zatápět každý den.

Topení dřevem a zásoba dřeva na zimu

Dřevo na topení musí být uskladněné v suchu. Je tedy potřeba dřevo uskladnit buď v technické místnosti, v dřevníku, venku pod střechou, nebo dřevo vyskládat na zahradě a přikrýt jej například plachtou. Je nutné počítat s tím, že dřevo na celou topnou sezónu zabere několik krychlových metrů prostoru, a pokud jej nemůžete uskladnit někde poblíž kotle, budete jej muset pravidelně nanášet v koších. To je jedna z dalších nevýhod kotle na dřevo. Pokud uvažujete o topení dřevem, musíte uvažovat také o uskladnění dostatečného množství paliva.

Třída kotle pro topení dřevem – jaké jsou a jaké zvolit?

Co je to emisní třída?

Kotel na tuhá paliva je začleněn do jedné z pěti emisních tříd na základě výsledků měření v průběhu spalování a jiných zkoušek. Posuzuje se především produkce emisí oxidu uhelnatého (CO), celkového organického uhlíku (TOC), tuhých znečišťujících látek (TZL) a také celková účinnost zdroje tepla. Emisní limity a minimální požadované účinnost v závislosti na výkonu kotle pro zatřídění kotle dle naměřených hodnot jsou uvedeny v ČSN EN 303-5.

Kotle třídy 1 a 2 budou mít utrum

Od 1. září roku 2022 začne platit zákaz používání kotlů třídy 1 a 2 (dle Zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění). Tyto kotle totiž nebudou splňovat požadavky na emisní limity stanovené tímto zákonem, a bude potřeba stávající kotle vyměnit za nové zplynovací dřevokotle třídy 3, 4, nebo 5. Výhodou dřevokotle je i to, že jej lze využít pro podlahové vytápění.

Pokud budete provozovat nevyhovující kotel na černo, hrozí vám pokuta až 50 000 Kč.

Revize a kontrola kotle

Do konce roku 2016 měli mít všichni provozovatelé kotlů na pevná paliva provedenou povinnou kontrolu kotlů (o tom jsme vás již dříve informovali v článku Povinná kontrola kotle). Kontrola se vztahuje na zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Kontrolu může provádět jen odborně způsobilá osoba. Od ledna 2017 může obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat o předložení dokladu o provedení této kontroly. V případě, že zprávu o kontrole nepředložíte, vystavujete se riziku pokuty až do výše 20 000 Kč.

Tuto revizi je provozovatel zdroje na tuhá paliva provádět každé 3 roky. Znamená to tedy, že do konce roku 2019 bude potřeba provést opět další kontrolu kotle.

Čištění komínu a revize komínu

Kromě povinné kontroly kotle vás také nemine čištění komína a jeho kontrola. Dle vyhlášky č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty musí čištění spalinové cesty proběhnout 3 x za rok v případě celoročního provozu kotle na tuhá paliva do 50 kW výkonu včetně, nebo 2 x do roka v případě sezónního provozu kotle do 50 kW výkonu včetně. Kontrola spalinové cesty pak musí být realizovaná minimálně 1 x za rok. Dle § 44 Zákona č. 133/1985 Sb. Zákon České národní rady o požární ochraně lze čištění spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně provádět svépomocí (čištění komínu – postup), ovšem kontrolu komínu musí provádět osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví.

Jak správně topit dřevem v kotli?

Prioritou číslo jedna je topení suchým dřevem. Topte nejlépe dřevem s vlhkostí okolo 15 % nebo méně. Při hoření oheň neduste a povolte přívod dostatečného množství spalovacího vzduchu. Kotel a Spalinové cesty pravidelně čistěte, a především nespalujte odpadky. Dřevo do kamen nakládejte tak, aby mohlo volně odhořívat a nedocházelo k dušení ohně. Více o tom, jak správně topit v krbu.

Je pro topení dřevem lepší tvrdé, nebo měkké dřevo?

Pokud si lámete hlavu s tím, zda je lepší tvrdé, nebo měkké dřevo, rozhoduje především velikost a typ zdroje, ale také velikost skladovacího prostoru na dřevo. Dřevo měkké a tvrdé má sice rozdílnou hustotu, ale přibližně stejnou výhřevnost. Tvrdé dřevo tak při stejné energetické hodnotě zabere méně prostoru než dřevo měkké. Pro topení v krbu je lepší používat dřevo tvrdé, jelikož jednak odhořívá pomaleji než dřevo měkké, ale také navíc neobsahuje pryskyřici, která špiní krbové sklo (jak vyčistit krbové sklo). Jelikož mají krby malou spalovací komoru, nebudete muset tak často přikládat.

Totéž platí i pro kotle s velkým zásobníkem na dřevo. Periodicita přikládání se protáhne o nějakou dobu, ovšem nevýhodou tvrdého palivového dříví je o něco vyšší cena.