Založení dřevostavby na patkách

Dřevostavby – stále více populárnější volba při stavění nejen rodinných domů ale i občanských budov. Předtím, než se pustíte do samotné realizace, je zapotřebí popřemýšlet jaký typ základu zvolíte. Naskytují se vám dvě možnosti – běžná základová deska v zemi a založení dřevostavby na patkách. V článku se zaměříme na nepodsklepené domy, neboť jejich založení bude právě na patkách. Prozatím je rozšířenějším výběrem betonový základ, patky jsou spíše levnější alternativou pro menší stavby.

Založení dřevostavby na patkách

                Celá technologie spočívá v několika opěrách. Pod tímto pojmem si můžeme představit např. betonové patky nebo vrtané pilíře. Již zmíněný volný prostor, který díky opěrám vznikne, je výhodný z hlediska větrání a zabránění přímého kontaktu dřevostavby s terénem (optimální výška je 50 cm). Založení patek nebo pilířů se provádí do nezámrzné hloubky, což je do 0,8 – 1,2 m (v závislosti na podmínkách).

Výhody a nevýhody založení na patkách

                Jak již bylo zmíněno v úvodním odstavci, založení dřevostavby na patkách je podstatně levnější a rychlejší alternativou. Tento způsob se volí spíše u menších dřevostaveb, kdy není nosná konstrukce tolik zatížená (např. u chatek). Pod konstrukcí vznikne volný užitkový prostor, díky kterému může celá stavba tzv. dýchat. Zároveň tak nebude hrozit velké riziko napadení dřevokaznými houbami nebo dřevokaznými škůdci v důsledku zvýšené vlhkosti. Volná mezera zároveň slouží i k odvětrání radonu do volného prostranství a vy se tak více nemusíte zabývat izolací proti radonu. To stejné platí pro hydroizolační opatření. Dřevostavba není v přímém styku s terénem, a proto je zaručeně v suchu. Při založení dřevostavby na patkách využijete minimální množství betonu, čímž se stavba stává mnohonásobně ekologičtější.

                Naopak mezi nevýhody bychom zařadili vyšší náklady na nosný podlahový rošt. Kvůli volnému prostoru, který pod dřevostavbou vznikne bude nutné zrealizovat i schody (výška podlahy nad terénem je zhruba od 30 do 80 cm). Další nevýhodu v této oblasti je fakt, že na patkách není doporučené zakládat velké budovy. Tudíž pokud jste se nadchli do tohoto systému a plánujete velký rodinný dům, ještě to zvažte. Poslední podstatnou nevýhodou je nedůvěra k tomuto technickému řešení. Jelikož není založení na patkách více rozšířenou technologií, lidé mu jednoduše nevěří.

Jak se postupuje při stavbě základových patek?

                Při založení na patkách máme dvě možnosti postupu, a sice vybetonování patky nebo její vlití do předem připravené formy.

Vybetonování základové patky

                Prvním krokem bude vykopání jámy pro budoucí základ do nezámrzné hloubky (obvykle 80 cm) s rozměry 30 x 30 cm. Následuje uložení bednění v nadzemní části, sloužící pro vybetonování patky. Dalším krokem bude instalace kotvících prvků, které budou plnit svoji nosnou funkci v rámci nosníků přenášejících veškerá zatížení. Jakmile čerstvý beton po určité době vyzraje a dosáhne požadované pevnosti, bednění se může odstranit a na řadu přijde právě instalace nosníků.

Vylití patky do formy

                Tento způsob je velice podobný, avšak lehce estetičtějším řešením. První krok bude naprosto stejný jako u předešlé varianty – vykopání jámy pro budoucí základ. Zhruba do 1/3 výkopu se aplikuje vrstva betonu. Do nevytvrzeného betonu se vkládají ocelové výztuže, aby byly patky stabilnější. Zároveň slouží výztuž k propojení betonu a budoucího betonového pilíře. Po dosažení pevnosti se připraví forma (kulatého nebo čtvercového průřezu) pro základ a zalije se opět betonem. Forma se posléze obsype a udusá kamenivem. Posledním krokem bude instalace kotvícího prvku a nosníků.

Pokud jste se nakonec rozhodli pro tradiční způsob založení, v tomto článku jsme pro vás připravili skladbu podlahy na terénu.

Za přečtení také stojí článek Jak postavit základy domu – základové pasy a základová deska.

Konstrukce podlahy dřevostavby na patkách

V případě založení stavby na patkách využíváme fošnové konstrukce podlahy. Výhodou fošnové konstrukce je její jednoduchá montáž (ruční manipulace). Navíc je i díky menším rozměrům řeziva cenově dostupnější.

Na spodní straně (exteriér) začínáme podhledovými deskami, což můžou být OSB nebo SDK desky tloušťka 22 mm. Na ně se směrem vzhůru ukládají jednotlivé fošny (profily 50 x 150 mm nebo 50 x 240 mm) v osových vzdálenostech 500 mm, mezi které se vkládá tepelná izolace (nejčastěji minerální vata). Následuje záklop opět z OSB desek (tloušťky cca 22 mm), na který přijde další vrstva tepelné izolace v tloušťce 40 mm za účelem eliminace tepelných mostů. Na tuto vrstvu se opět položí dřevěný materiál v podobě OSB desky (roznášecí vrstva) a konečně samotná podlahová krytina.