Jak postavit dům – Stropní konstrukce

Strop je vodorovná konstrukce, která dělí stavbu v horizontálním směru. Strop se zhotovuje po vyzdění všech nosných stěn podlaží. Stejně jako na každou stavební konstrukci, jsou i na stropní konstrukce kladeny požadavky na únosnost, stabilitu, tepelně-technické a akustické vlastnosti a na odolnost proti ohni. Strop dává díky spojení všech obvodových stěn objektu požadovanou tuhost konstrukce.

Typy stropních konstrukcí

Doba, kdy se prováděly zejména tradiční dřevěné trámové stropy, je pryč. Tento konstrukční systém se nyní uplatňuje pouze u dřevostaveb. Stropy jsou dnes většinou betonové, keramické nebo kombinované z těchto materiálů. Dělají se stropy dokonce ocelové a sklobetonové, ale ty v běžné zástavbě rodinných domků nejsou používány, proto se s nimi v tomto článku nebudeme zabývat.

Stropní konstrukce se dělí dle technologie provádění na monolitické, montované a polomontované.

Monolitické stropní konstrukce

Monolitické betonové stropní konstrukce jsou prováděny do předpřipraveného bednění nejčastěji jako vyztužené (železobetonové). Vše se konstruuje podle projektu a technologického předpisu. Dle tvaru rozlišujeme konstrukci deskovou nebo trámovou, která se používá pro větší rozpětí a pro únosnější stropní konstrukce. Tvarová variabilita, vysoká únosnost a odolnost proti ohni jsou jedny z výhod monolotických stropů. Na druhé straně její nevýhody jsou pracné provádění bednění a armování, v případě trámového stropu nerovný podhled a také sezónní provádění.

Montované stropní konstrukce Spiroll

U montovaných stropů odpadá nutnost bednění a armování. Montáž je tak rychlá a snadná, po montáži je strop ihned únosný a montáž není ovlivněna počasím. Má ale také své nevýhody jako nákladnou dopravu a nesnadnou manipulovatelnost a citlivost na sedání stavby. U dřevěných stropů můžeme zmínit malou odolnost vůči ohni. Montované stropy rozdělujeme na:

Deskové – prefabrikované ŽB profily, usazují se pomocí jeřábu.

Panelové – velkoplošné ŽB profily, mohou být lehčené dutinami, předpjaté nebo plné.

Dřevěné – prováděné z dřevěných profilů různých dimenzí – trámy, hranoly, fošny, prkna a povaly.

Polomontované stropní konstrukce – stropy MIAKO, Ytong a Hurdis

Polomontované stropní konstrukce jsou dnes zhojna užívané. Dělí se na keramické, kde se keramika, plynosilikát nebo vápenopísek kombinuje s ocelí a betonem (nosníky POT a vložky MIAKO, desky HURDIS) nebo filigránové stropy kde se kombinuje prefabeton s betonovou směsí.

Polomontované stropy s vložkami jsou lehké, dobře tepelně izolační, zato špatně akusticky izolační -mají nízkou zvukovou neprůzvučnost. Konstruují se tak, že se na obvodové stěny umístí nosníky v určených osových vzdálenostech, mezi které jsou vkládány vložky. Vše se poté zalije betonovou směsí dle projektové dokumentace. Vložky mohou být keramické, pórobetonové, vápenopískové a betonové. Ty jsou dodávány v různých tloušťkách pro stropy o různých únosnostech.

Filigránové stropy jsou tvořeny železobetonovou deskou, která plní jednak funkci částečně nosnou a funkci bednicí, a nosnou výztuží s nadbetonávkou. Filigránová deska je 60 mm tlustá, vyztužená příhradovými prvky, je vyráběna v šířkách od 600 mm do 2450 mm a používá se do rozpětí 7,5 m. Třídu betonu a použitou výztuž upřesňuje projektová dokumentace. Filigránové stropní desky se za pomoci jeřábu uloží na nosné stěny, kde se pokládá s minimálním uložením dle výrobce (min. 100 mm). Dále se položí nosná výztuž. Tu je možno pokládat přímo na filigránové desky. V případě větších rozpětí se desky musí zespodu podepírat.

Požadavky na stropní konstrukci

Stropní konstrukce musí splňovat 4 požadavky:

– statické – stropní konstrukce musí přenášet všechna zatížení, která na ni působí, včetně svojí vlastní váhy a musí zajistit tuhost celé stavby

– zvukově izolační – stropní konstrukce musí mít dobrou neprůzvučnost a to jak vzduchovou, tak kročejovou. Vzduchová neprůzvučnost je zajištěna plošnou hmotností konstrukce. Strop s větší plošnou hmotností (betonový) bude zajišťovat lepší neprůzvučnost než strop s menší plošnou hmotností (dřevěný). Kročejová neprůzvučnost je eliminována především skladbou podlahy (plovoucí podlaha) a oddělením stropní konstrukce od konstrukce nosných stěn pružnou podložkou (např. kusem polystyrenu).

– tepelně-izolační – stropní konstrukce musí splňovat tepelně izolační požadavky v případě, že strop odděluje obytnou vytápěnou místnost od nevytápěného prostoru (půda, strop nad průjezdem).

– odolnost proti ohni je schopnost konstrukce odolávat působení ohně vyjádřená v minutách. Po tuto dobu nesmí konstrukce ztratit svoji únosnost, teplota na odvrácené straně nesmí překročit hodnotu 150 °C a nesmějí vznikat trhliny, kterými by se požár mohl šířit.

Na co si dát pozor před stavbou stropů?

Před zhotovením stropu je především nutné uvažovat o budoucím schodišti, komínu a dalších prostupech pro instalace.

Konstrukce pozedního věnce

Věnec je vodorovná konstrukce zajišťující prostorovou tuhost stavby. Dříve se prováděly jako ocelové zední kleštiny, dnes se však uplatňuje železobeton. Věnec je namáhán na ohyb, tlak a kroucení a proto by jej měl navrhovat statik. U stropů polomontovaných nebo monolitických je věnec součástí stropů, kdežto u dřevěných montovaných stropů nikoliv.

Pro zhotovení věnce je nutné udělat bednění. To je většinou „ztracené“ a existuje hned několik variant, ať už to jsou doplňkové tvárnice z ucelených zdicích systémů, obyčejné cihly, štěpkocementové desky opatřené izolací nebo bednění z dřevěných desek nebo jiných bednicích systémů.

Pro eliminaci tepelného mostu v oblasti věnce se na vnitřní stranu bednění přikládá tepelný izolant o tloušťce cca 100 mm (polystyren).

Provádění monolitického stropu

Zhotoví se bednění, do kterého bude betonová směs ukládána. Existuje několik výrobců dodávajících systémová bednění, která jsou tvořena z překližkových desek, ocelových podpěrných stojek a dřevěných bednících nosníku profilu I. Montáž probíhá dle návodu výrobce, přičemž se musí dbát především na správnou dimenzi nosníků, správné podepření stojkami a jejich rozmístění. Osová vzdálenost podpěr závisí zejména na tloušťce stropu (jeho tíze).

K bednění patří také zhotovení obrysového bednění – po obvodu nosných venkovních zdí. To je řešeno opět systémem výrobce, nebo může být vyzděno z věncovek popř. zkonstruováno z obyčejných desek přichycených na obvodové stěně. Musí se také přihlížet ke stavebním otvorům (pro schodiště, komín) a i zde bedněním vyřešit vyprojektovaný tvar.

Jakmile je bednění hotové, začne se pokládat nosná ocelová výztuž na distanční podložky rozmístěné dle technických výkresů.

Po vybetonování a zhutnění betonu následuje technologická pauza, zrající beton se musí ošetřovat kropením vodou a chránit před nepříznivými povětrnostními podmínkami.

Odbednění následně probíhá v několika fázích, zde se opět řídíme technologickým předpisem nebo technickou příručkou výrobce bednění.

Provádění dřevěného stropu

Dřevěný strop je prováděn suchým způsobem, zde tedy odpadá nutnost bednění. Dřevěné trámy s naimpregnovaným zhlavím se usadí do předem vyzděné kapsy v obvodovém zdivu s roztečí 800 -1200 mm. Uloží se na podložku z tvrdého dřeva o tl. 24 mm, popř. kus asfaltového pásu a to tak, aby z každé strany bylo 30 – 50 mm volného prostoru. Nosný trám se vyrovná do roviny v obou směrech a zajistí klínky.

Na usazené trámy se přibije záklop z desek o tl. 25 – 33 mm. Strop je ihned únosný, avšak je potřeba zhotovit další vrstvy, které zvyšují neprůzvučnost, odolnost proti ohni a také podhledovou vrstvu v případě, že si investor přeje mít rovný podhled.

Dřevěné trámové stropy

Provádění filigránového stropu

Před provedením filigránového stropu je nutné provést bednění. Filigránové desky samy o sobě nahrazují bednění, ovšem musí se udělat bednění po obvodu stropní konstrukce a také okolo prostupu pro instalace a schodiště.

Filigránové desky o tl. 60 mm se uloží za pomoci jeřábu opatřeným vahadlem se závěsnými háky. Desky se ukládají do vápenno-cementové malty tloušťky 10 mm s pevností 2,5 MPa s uložením min. 100 mm. Při rozpětí více jak 2 m je nutné desky podepřít dle statické tabulky podepření.

Prostupy se zhotovují ve výrobně, na stavbě se mohou provádět pouze se svolením statika.

Následuje uložení nosné výztuže dle projektové dokumentace a vybetonování monolitického stropu.

Provádění stropů ze železobetonových prefabrikátů

Prefabrikované desky (filigránové desky, stropní desky Spiroll) se ukládají na obvodové nosné stěny jeřábem se samosvěrnými kleštěmi nebo podvlečnými lany. Minimální uložení je 100 mm, v případě méně únosného zdiva 150 mm. Panel je ukládán buď do malty MC 10, na pryžové ložisko, na plastovou podložku o tl. 1 – 10 mm nebo v případě dokonalé rovné podpory nasucho.

Po uložení všech panelů se zalijí vzniklé spáry. Musí se dokonale vyčistit, uložit do ní zálivková výztuž a zalít zálivkovým betonem, který se v průběhu ukládání patřičně hutní.

Věnec je zhotoven z ocelové výztuže, uložené po celém obvodě stropu a bedněn z věncovek popř. bednění z desek opatřených tepelným izolantem. Betonáž se provádí dle technologického předpisu.

Dílce je možné zatěžovat až po dosáhnutí 70% pevnosti betonové zálivky (3 – 4 dny).

Provádění montovaných stropů MIAKO a Ytong (nosníky a vložky)

Pro snížení šíření hluku konstrukcí ve svislém směru se na nosné stěny položí těžký asfaltový pás v místě budoucího věnce.

Na položený asfaltový pás se ukládají nosníky v přímém směru v osových vzdálenostech 500 mm nebo 625 mm a s minimálním uložením 125 mm na každé straně.

Nosníky se musí podepřít vodorovnými hranoly a svislými sloupky, vzdálenost mezi podporami nebo podporou a zdí nesmí být větší jak 1,8 m, vzdálenost zavětrovaných a odklínovaných sloupků ve směru podpor nesmí přesáhnout 1,5 m.

Stropní vložky se kladou na sucho na usazené nosníky v řadách rovnoběžných s nosnou zdí.

Po uložení vložek se budoucí nadbetonávka vyztuží ocelovou KARI sítí.

Po připravení výztuží je možné začít betonovat. Betonuje se do požadované výšky stropu v pruzích, které jsou rovnoběžné s nosníky betonem minimální třídy C20/25 (jak namíchat beton). Beton je po dokončení nutné ošetřovat kropením vodou až do zatvrdnutí a chránit před povětrnostními vlivy.

Podpory se odstraňují, jakmile pevnost betonu dosáhne normové hodnoty, která je třídě betonu předepsána.

Kontrola provedené práce

Před samotným započetím prací se zkontroluje jakost a množství dováženého materiálu. Během prací kontrolujeme především zhotovení bednění (výška, rovinatost, čistota, rozestupy nosníků), dále uložení nosné výztuže a správný průběh betonáže. Na postavené konstrukci kontrolujeme kolmost a rovinatost (0,5 cm na 2 m). Po technologické pauze 28 dní kontrolujeme, zda se neobjevují praskliny nebo volná hnízda. V tom případě by se konstrukce ručně začistila.

Výška stropu v novostavbě – jaká je minimální a doporučená světlá výška místnosti