Pozední věnec – beton, výztuž, šalování a doba zrání | stavimbydlim.cz
  1. Home
  2. Stavba
  3. domu
  4. Pozední věnec – beton, výztuž, šalování a doba zrání

Pozední věnec – beton, výztuž, šalování a doba zrání

0

Správné navržení statiky stavby je nejdůležitější částí projektové dokumentace. Pozední věnec je pak jedním z prvků, který konstrukci chrání před vodorovným namáháním. Aby byl tento typ vyztužení účinný, je třeba zvolit správný beton, ocel a instalaci. A právě s tím vám pomůže následující článek.

Co je to pozední věnec?

Pozední neboli ztužující věnec, je většinou železobetonová konstrukce, která:

  • Vyztužuje dům vůči vodorovně posuvným vlivům (např. nárazy větru, důležité především u vysokých staveb).
  • Zajišťuje, že se zdi nezhroutí pod váhou střechy.
  • Umožňuje rovnoměrné sesedání zdiva.
  • Zpevňuje podlahu (obzvlášť pokud je ze dřeva).

S pozedním věncem se proto nejčastěji setkáte nejen u nosného zdiva každého podlaží objektu, ale také například u opěrných zídek. Využívá se jak pro rodinné domy, tak i pro průmyslové stavby.

Správné navržení a položení pozedních věnců vyžaduje podrobnou znalost stavebních plánů a velké množství statických výpočtů. Na akci si proto raději najměte kvalifikovaného profesionála.

Konstrukce pozedních věnců svépomocí se důrazně nedoporučují.

Pozední věnec - uložení pozednice
Na pozedním věnci je uložena pozednice, která je uchycena k pásovině vetknuté do železobetonu.

Z čeho se pozední věnec dělá?

Nejčastěji využívaným materiálem pro tvorbu ztužujících věnců je železobeton neboli spojení betonu a oceli.

  • U betonu je vhodné zvolit třídu C 20/25 S1, či C 20/25 S3. Po vylití se beton hutní ponornými vibrátory.
  • Ocel zajistí konstrukci pevnost v tahu. Nejvíce se využívá prutů o minimální velikosti 10 mm (na podélnou výztuž) a 6 mm (u třmínků).

Vkládání oceli do betonové směsi se jinak nazývá armování. Obecně platí, že železobeton je tím trvanlivější, čím lépe jsou pruty chráněny proti korozi. Ocel proto musí být uložena v hloubce předepsané v projektu.

Šalování pozedního věnce z věncovek
Šalování pozedního věnce lze provést z OSB desek či dřevěných prken, využít však lze i věncovky.

Na co si dát u pozedního věnce pozor

Ačkoliv by většinu práce měl vyřešit statik, vždy se ujistěte, že budou zajištěny následující dvě věci:

  1. Věncový trám musí plynule sahat od jednoho rohu domu k druhému a měl by tvořit v rámci jednoho podlaží jeden celek (v případě větších staveb s dilatačními spárami).
  2. V místě železobetonového věnce byla zajištěna dodatečná tepelná izolace. Bez ní by totiž z pozedního věnce unikalo velké množství tepla skrze tepelný most. V horším případě by nedostatečná vrstva tepelné izolace v okolí pozedního věnce mohla vést ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní pod stropem místnosti.

Šalování pozedního věnce

Pozední věnec se šaluje z OSB desek či dřevěných prken tl. 24 mm. Systémové řešení nabízí keramické či plynosilikátové věncovky dostupné v několika velikostních provedeních. Šalování věnce musí být dobře zajištěno proti posunu řádným provázáním, zapřením či ukotvením do stěny.

Před betonáží věnce na obvodových zdech pamatujte na umístění tepelné izolace k vnější straně pozedního věnce.

Jak vytvořit šalování pozedního věnce se dočtete v tomto článku.

Doba zrání věnce

Doba zrání betonu závisí na mnoha faktorech, nicméně doba, kdy beton dosáhne předepsané pevnosti, je 28 dnů. Zatížit jej však (alespoň částečně) lze již po pár dnech. Po cca 2–3 dnech totiž beton dosáhne přibližně 70% pevnosti. Více v článku Jak dlouho tvrdne beton.

Pozední věnec: Závěr

Pozední věnec je železobetonový stavební prvek, který chrání celou konstrukci před vodorovnými posuny. K jeho návrhu a provedení budete potřebovat zkušeného statika.

Pozední věnec nejvíce ovlivníte výběrem správného typu betonu a oceli. A nezapomeňte také použít kvalitní tepelnou izolaci v dostatečné tloušťce. Z betonu se jinak stává tepelný most.