Stavba komínu – ohlášení stavby komínu, části komínu a účinná výška komínu

Nevíte si rady se stavbou komínu? V tomto článku se vám pokusíme přiblížit názvosloví, výběr správného spotřebiče, a nakonec i paliva. Komín je složen z jednotlivých částí, které tvoří soustava individuálních stavebních prvků. Tyto komínové sestavy jsou navrženy tak, aby bezpečně odváděly všechny spaliny z vašeho domu. Jak tedy probíhá stavba komínu?

Při výběru vhodného komínu je nutné řešit tyto náležitosti:

• Připojené spotřebiče
• Počet průduchů
• Materiál spalinové cesty
• Typ použitého paliva
• Užití a vzhled

Stavba komínu, stavební povolení a ohlášení stavby

O tom, zda stavba komínu bude vyžadovat ohlášení stavby či stavební povolení, se informujte na příslušném stavebním úřadě. Každý úřad k podobným záležitostem přistupuje odlišně. Pokud se jedná o stavbu nového komínu se základem, pravděpodobně se však neobejdete bez ohlášení stavby a vyřízení územního souhlasu. V těchto článcích naleznete odkazy na všechny potřebné formuláře. Součástí jsou také seznamy všech příloh, jež pro ohlášení stavby komínu potřebujete.

Stavba komínu z cihel

Moderní stavební systémy nabízejí speciální tvárnice pro stavbu třívrstvých komínů (tedy komínu z obvodového zdiva, tepelné izolace a vnitřní vložky – zpravidla keramické či kovové). Pro mnohé stavebníky je však stále přijatelnější stavba komínu z cihel plných pálených, příp. vápenopískových a lícových. Komín z cihel se zdí na maltu vápenocementovou MVC 2,5. Tloušťka pláště komínu musí být minimálně 140 mm, což odpovídá šířce klasické cihly. Při zdění je nutné jednotlivé cihly skládat na vazbu. Stavba komínu se jistě neobejde bez komínových vložek, které zaručují jistou těsnost pláště komínu.

Zbourání a stavba komínu vs. rekonstrukce komínu

Pakliže plánujete rekonstrukci starého domu a součástí bude i rekonstrukce komínu, máte na výběr ze dvou možností. Buď komín vyfrézujete a vyvložkujete, z venkovní strany omítnete a doplníte o potřebné prvky, nebo komín zbouráte a postavíte nový. V tom případě budete muset vyřídit ohlášení stavby. Frézování komínu a následné vložkování komínu je přípustné, pakliže je však komín pevný, soudržný, stabilní, a především pokud splňuje minimální parametry (účinná výška, průměr kouřovodu).   

Frézování a vložkování komínu. Kdy, jak a proč?

Stavba komínu – jaké jsou typy komínů

Komíny se rozdělují podle různých kritérií. Nejvhodnější je zvolit komín systémový, ten je certifikován a dovážen jako celek. Stavba komínu z uceleného systému je velmi jednoduchá, rychlá a jejich provoz je maximálně bezpečný.

Druhou možností je individuální komín, který bývá dodáván na základě konkrétních požadavků zákazníka, sestavu si tak můžete libovolně navolit (při dodržení všech normou předepsaných pravidel). U této možnosti jsou přikládány jednotlivé certifikáty ke každému komponentu zvlášť.

Komíny se dále mohou dělit dle typu využití na:

• komíny pro hlavní vytápění,
• rezervní komíny pro občasné využití v přechodném období (například krby)
• víceúčelové komíny/větrací šachty.

Základní části komínu

Komínová konstrukce může být provedená pomocí jednoho nebo více průduchů. Podle potřeby je konstrukce komínu jednovrstvá nebo vícevrstvá.

Ústí komína by mělo být chráněno před deštěm, sněhem a povětrnostními vlivy komínovou hlavou.Důležitá je také výška vyústění komína nad střechou, ta je určena ve stavebních normách.

Spalinová cesta je dutina určená k odvádění spalin ze spotřebiče do ovzduší. Spalinová cesta zahrnuje kouřovod a komínový průduch.

Komínová vložka je složená z konstrukčních dílů a její vnitřní povrch přichází do kontaktu se spalinami. Nabízí se keramické komínové vložky, které jsou univerzálně využitelné pro téměř všechny spotřebiče. Dále je možné využití kovové komínové vložky se snadnou montáží. Překvapivě se vyrábějí i plastové komínové vložky, určené především pro plynové kotle s nízkou výstupní teplotou spalin (kondenzační kotle).

Izolace je u komínu také nutná. Zhotovuje se v prostoru mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm, a to buďto vzduchovou mezerou nebo tepelně izolační vrstvou.

Komínový plášť je vnější část komína, která přichází do styku s přilehlým nebo vnějším okolím. Musí být z nehořlavého materiálu a odolný proti účinkům spalin. V oblasti nad střechou by měl odolávat mrazu.

Opláštění neboli obklad je vrstva, která v případě požáru vede ke zvýšení bezpečnosti komínu.

Půdice je nejnižší místo komínu, kde se nachází vybírací, čistící a kontrolní otvor.

Sopouch je otvor pro připojení spotřebiče.

Spotřebič (například kotel) vyrábí teplo, při kterém vznikají spaliny a je nutné je odvést do ovzduší.

Vymetací otvor slouží k čištění spalinové cesty. Umisťuje se zpravidla do půdního prostoru a jen v případě, že komín nelze čistit ze střechy.

Účinná výška komínu

Účinná výška komínu je jeho výška od vstupu kouřovodu do komínu, až po vrchol komínu. Celková výška komínu bývá odvozena od výšky stavby a tvaru střešní konstrukce. Na základě předpokládané výšky se stanoví potřebný průměr průduchu komína, který poté úzce souvisí s výsledným tahem. Čím je tedy účinná výška komínu vyšší, tím je vyšší i komínový tah. Minimální výška komínového průduchu je 5 m, pro spotřebiče na pevná paliva a 4 m pro spotřebiče na plynná paliva.

V případě, že komín nemá dostatečný tah, existuje řešení v podobě komínového ventilátoru. Komínové ventilátory uměle zvyšují tah komínu.

Jak předejít vyhoření komínu?

Jak vybrat komín dle typu a výkonu kotle

Nejdříve je nutné si ujasnit, jaké požadavky na od svého topného zařízení očekáváte, čím chcete topit a jak velkou částku do něj chcete investovat. Vodítkem při výběru správného komína by měla být především kvalita materiálu, záruka, výkon, ale také certifikace. Pokud si nejste jisti, kontaktujte certifikované firmy nebo přímo výrobce.

U spotřebiče jsou důležité hlavně tyto parametry:

• požadovaný tah
• teplota spalin
• výkon
• výstupní průměr ze spotřebiče
• hmotnostní tok spalin (tzn. hmotnost spalin, která je za určitý čas dopravena komínem ven z prostoru spalování, slouží také k výpočtu tahu komína)
• u plynových kotlů musíme znát typ (kondenzační/klasický)

Výběr paliva do kotle

• Kotel na tuhá paliva (uhlí, dřevo, koks)
• Kotel na plynná paliva (zemní plyn)
• Kotel na kapalná paliva (LTO – lehký topný olej)

Kotel na tuhá paliva

Zde je při výběru nutné myslet na účinnost kotle, zvolení správného paliva a v potaz se musí vzít také emisní limity. Oblíbenou možností jsou kotle kombinované s použitím více druhů paliv.

Nesmíme opomenout dostatečnou kvalitu paliva. Například dřevo by se mělo sušit minimálně rok, protože když topíte mokrým dřevem, nejdříve se suší a až potom začne hořet.

Kotel na plynná paliva

Tato ekologická varianta je v posledních letech velmi oblíbená. Při spalování plynu odchází komínem do ovzduší minimum zplodin škodlivých pro zdraví. Klasické plynové kotle ustupují do pozadí a nahrazují je nové kondenzační plynové kotle, které dosahují účinnosti až 109 %. Tato investice se vám oproti klasickému kotli vrátí během několika let.

Kondenzační kotel funguje na principu kondenzace vodní páry obsažené ve spalinách.

S instalací kotle také přicházejí povinnosti v podobě revizí. Kromě výchozí revize před spuštěním je povinná kontrola spalinových cest a jednou za 3 roky nesmíte vynechat ani provozní revizi. Z každé kontroly si nechte vystavit zprávu od revizního technika pro případ nehody kotle.

Výkon kotle

Pokud nemáte na základě projektového výpočtu určené tepelné ztráty budovy, můžete si je orientačně vypočítat i sami a zúžit výběr na konkrétní kotel. Pro výpočet výkonu kotle je potřeba znát obytnou plochu (m²) domu nebo jeho vytápěný prostor, potom také stáří domu a případně i jeho zateplení. Vždy je samozřejmě lepší konzultovat volbu s odborníky.