Stavby na ohlášení – stavby, které vyžadují ohlášení stavby

Ohlášení stavby je v podstatě jednodušším řešením pro povolení stavby. Ovšem jednodušším v tom smyslu, že neprobíhá klasické, často zdlouhavé řízení pro povolení stavby, zakončené vydáním příslušného rozhodnutí, ale stavební úřad na základě podaného ohlášení stavby do třiceti dnů vydá souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Jinak v podstatě i pro ohlášení stavby musíte jako stavebník doložit poměrně širokou řadu různých vyjádření, stanovisek a dokladů.

Výhodou ale je, že máte v ruce „papír“ který vás opravňuje k realizaci stavby dříve než v klasickém stavebním řízení. V některých případech se však stavebnímu řízení nevyhnete, obvykle je to tehdy, když se vám nepodaří doložit souhlas sousedů se stavbou nebo stavba vyžaduje posouzení z hlediska životního prostředí.

Stavby na ohlášení – jaké jsou podmínky

Stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu v platném změní) poměrně přesně specifikuje stavby, které lze za určitých podmínek realizovat na ohlášení. Konkrétně se jedná o ustanovení § 104 zákona, které uvádí seznam staveb, pro které postačí ohlášení.

Mezi stavby na ohlášení spadá i rodinný dům

V první řadě jsou to stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci. Musí však mít pouze jedno podzemní podlaží do hloubky 3 m a nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví.

Další stavby na ohlášení jsou:

• stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky opět s jedním nadzemním podlažím a podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
• dále podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud se nejedná o studnu nebo jiné vodní dílo,
• všechny dočasné stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, které neslouží pro bydlení, včetně hal do 1000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m.

Ohlášení dočasných staveb

Dočasnost těchto staveb je maximálně na dobu 3 let a tato doba nesmí být prodloužena.

Mimo to lze na ohlášení provádět stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, terénní úpravy, reklamní stavby, stavby zařízení staveniště, stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře od 300 m² do 1000 m² které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Vyžadují stavební úpravy ohlášení stavby

Na ohlášení lze též realizovat veškeré stavební úpravy prováděné za účelem změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby, a které nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Pokud nepřekročíte stanovené limity výše uvedených staveb, postačí vám ohlášení i u jejich změn, čímž jsou myšleny nástavby a přístavby.

Je potřeba územní souhlas či rozhodnutí?

Ne všechny stavby na ohlášení lze realizovat pouze na základě jejich ohlášení stavebnímu úřadu. Většina z nich bude vyžadovat územní umístění. Většinou se ale i v tomto případě bude jednat o zjednodušený postup, jehož výsledkem bude územní souhlas. Obvykle je územní souhlas spojen s ohlášením stavby v jednom souhlase, takže se nejedná o nijak zvlášť zdržující nebo omezující záležitost.

Územní řízení nebudete muset řešit v případě stavebních úprav, kterými nijak nezvětšujete objem stavby, tj. nenastavujete ani nepřistavujete. V tomto případě vám postačí pouze ohlášení stavebních úprav.